Otevřít hlavní menu

Ján Chalupka

slovenský dramatik a spisovatel

Ján Chalupka, pseudonymy Anonymus Belae Regis Notarius, Chlk, CLVI a jiné (28. října 1791, Horná Mičiná, Uhersko15. července 1871, Brezno, Uhersko) byl slovenský dramatik, publicista, spisovatel-prozaik a evangelický kněz.

Ján Chalupka
Ján Chalupka.jpg
Narození 28. října 1791
Horná Mičiná
Úmrtí 15. července 1871 (ve věku 79 let)
Brezno
Povolání spisovatel, dramatik a básník
Příbuzní Samo Chalupka (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Narodil se v rodině evangelického faráře Adama Chalupky a nebyl jediným členem rodiny, který se později stal literárně činným - stejně známým se stal i jeho bratr slovenský spisovatel Samo Chalupka. Vzdělání získal od otce, později studoval v Ožďanech, Levoči, v kolégiu v Prešově a v Sárospataku a studia ukončil v Jeně. Působil jako domácí učitel v Banské Bystrici a Vídni, učil na gymnáziu v Ožďanech, v roce 1824 se stal farářem v Brezně. V roce 1842 byl členem deputace národovců u vídeňského dvora. Zasazoval se o to, aby sídlem Matice slovenské bylo Brezno. Vystupoval proti maďarskému šovinismu, který považoval nejen za škodlivý, ale hlavně za nesmyslný.

TvorbaEditovat

Díky svým divadelním hrám patří mezi zakladatele slovenské divadelní tradice. Svoje první díla psal česky, od roku 1848 pak slovensky; do slovenštiny přeložil i svá původně česky psaná díla. Psal hlavně divadelní hry, ve kterých zesměšňoval lokálpatriotismus, maďarský šovinismus, patolízalství, konzervativismus a měšťáckou zbabělost, nicméně věnoval se i historickým dílům, polemikám a prozaickým dílům. Jeho díla se vyznačují satirickým pohledem na slovenskou společnost tzv. fenomén Kocúrkovo, hlavně tu její část, která byla národně neuvědomělá. Inspiroval se hlavně německými dramatiky, od kterých převzal některé motivy, ale zasadil je do slovenského prostředí.

DíloEditovat

 
Plaketa na stěně lycea v Kežmaroku
  • Cyklus o Kocúrkove:
    • 1830 - Kocourkovo, anebo: Jen abychom v hanbě nezůstali, veselohra, která znamenala začátek soustavného působení ochotníků v Liptovskom Mikuláši
    • 1832 - Všecko naopak, aneb: Tesnošilova Anička se žení a Honzík se vydává, veselohra těsně navazující na Kocourkovo
    • 1833 - Trasořitka, anebo: Stará láska se přece dočekala, veselohra
    • 1835 - Třináctá hodina, aneb: Však se nahledíme, kdo bude hlásníkem v Kocourkově, veselohra
    • 1837 - Starouš plesnivec anebo Čtyry svadby na jednom pohřebe v Kocourkově, veselohra
  • 1836 - Kocourkovo, značně upravená prozaická verze veseloher
  • 1841 - Bendeguz, Gyula Kolompos a Pišta Kurtaforint. Donkichotiáda podle nejnovší módy (Bendeguz, Gyula Kolompos und Pista Kurtaforint. Eine Donquixottiade nach der neuesten Mode von P. P.), satirické dílo psané maďarsky, ale vytištěné v němčině
  • 1842 - Zpěvník, přidal do něj 45 duchovních písní, které sám složil
  • 1846 / 1847 - Kázně nedělní a svátečné
  • 1854 - Dobrovoľníci, činohra
  • 1858 - Dejiny generálnych synod oboch evanjelických vyznaní v Uhorsku od roku 1791 (Geschichte der Generalsynoden beider evangelischen Konfessionen der Ungarn vom Jahre 1791), historická studie
  • 1862 - Fuk a Huk, alebo: Prvý apríl, fraška
  • 1868 - Juvelír, veselohra (vyšla až v souborném díle)
  • Hrdá pýcha skrotla, jednoaktovka (vyšla až v souborném díle)

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Chalupka na slovenské Wikipedii.