Otevřít hlavní menu

Ivan Miloš Havel (* 11. října 1938, Praha) je vědecký pracovník a bývalý ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR. Je také šéfredaktorem časopisu Vesmír. Je bratrem bývalého prezidenta Václava Havla, se kterým patřil mezi zakladatele Občanského fóra.[1]

doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D.
Ivan M. Havel (2017)
Ivan M. Havel (2017)
Narození 11. října 1938 (81 let)
Praha, Československo Československo
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Ocenění Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2012)
Manžel(ka)
  • Květa Havlová, roz. Vašková (rozv.) 1. manželka
  • Dagmar Havlová, roz. Ilkovičová 2. manželka
Děti
  • Prokop (narozen 1974) syn z 1. manželství
  • Vojtěch syn z 1. manželství
Rodiče
Příbuzní
Funkce šéfredaktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na universitě v Berkeley v Kalifornii. Habilitoval se v roce 1992 na Univerzitě Karlově, kde na MFF UK přednášel o přirozeném a umělém myšlení dvacet sedm let (do roku 2018).

V sedmdesátých a osmdesátých letech organizoval neoficiální filozofické a vědecké bytové semináře a podílel se na vydávání samizdatové literatury. Od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra.

V současné době pracuje v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR,[2] kde se zabývá mj. kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí, a kde vede dvousemestrální transdisciplinární seminář.[3]

Ivan M. Havel byl členem správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, je členem správní rady Nadace Občanského fóra a od roku 2005 je předsedou správní rady Libri prohibiti. Je také členem vědecké společnosti Academia Europea, která byla založena v roce 1988 v Cambridge.

Je autorem četných vědeckých studií a esejistických úvah.

Mezi knižní publikace Ivana M. Havla patří Robotika – úvod do teorie a funkce kognitivních robotů (1980), Otevřené oči a zvednuté obočí (1998), Svatojánský výlet (spolu se Zdeňkem Neubauerem a Martinem Paloušem, 1999), Sidonia a Sakateky Čtrnáctero vykročení (spolu se Zdeňkem Neubauerem, 2004), tři knížky rozhovorů s Michalem Ajvazem, a to Snování. Rok dopisů o snech (2008), Sindibádův dům (2010) a Pokoje u moře (2017); Zápisky introspektora (2018). V roce 1957 sepsal krátkou prózu nazvanou Arsemid. Po roce 1989 se dočkala hned tří knižních vydání.

OceněníEditovat

V prosinci roku 2008 obdržel Zlatou medaili Univerzity Karlovy.

V roce 2012 mu byla udělena Ústavem pro studium totalitních režimů Cena Václava Bendy.[4]

V roce 2017 se stal čestným členem ČS. kybernetické společnosti.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 270. 
  2. Centra pro teoretická studia
  3. Přirozené a umělé myšlení
  4. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2012 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

VideoEditovat