Ivan Alexandrovič Kočurov

Svatý Ivan (Ioann) Alexandrovič Kočurov (též svatý Ioann Chicagský, 13. července^jul./ 25. července 1871^greg., Bigildino – 31. října^jul./ 13. listopadu 1917^greg., Carskoje Selo) byl protojerej ruské pravoslavné církve a protomučedník.

Svatý Ivan (Ioann) Alexandrovič Kočurov
Protojerej a mučedník
Narození	25. července 1871 Bigil'dino, Rusko
Úmrtí	13. listopadu 1917 (ve věku 46 let) Carskoje Selo
Svátek	31. říjen (13. listopad) gregoriánský kalendář
Místo pohřbení	chrám sv. Kateřiny, Carskoje Selo
Státní občanství	Ruské impérium
Vyznání	pravoslaví
Svatořečen	1. listopadu 1981 Ruská pravoslavná církev v zahraničí 4. prosince 1994 Ruská pravoslavná církev
Uctíván církvemi	Ruská pravoslavná církev v zahraničí Ruská pravoslavná církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Tři svatí: zleva Jan, archimandrita Sevastijan, biskup Tichon, všichni tři později svatořečení

Narodil se 13. června 1871 ve vesnici Bigildino (Бигильдино) v rodině dědičného kněze Alexandra Vasiljeviče Kočurova a jeho manželky Alexandry Nikolajevny Perechval'ské.

Studoval na Dankovské duchovní škole. Roku 1891 ukončil Rjazaňský duchovní seminář a poté nastoupil na Petrohradskou duchovní akademii, kterou dokončil roku 1895. Stejného roku se 26. července oženil s dcerou diakona Alexandrou Vasiljevnou Černyšjovou.

Společně se svým spolužákem a přítelem Alexandrem Chotovickým přijal nabídku přiřazení do aleutské a aljašské eparchie. Dne 10. července 1895 byl jmenován představeným vladimírského chrámu v Chicagu. Dne 27. srpna byl arcibiskupem Nikolajem (Ziorovem) vysvěcen na jereje.

Vladimírský chrám ve kterém sloužil se nacházel v malém dřevěném domě. Otec Ivan vznesl návrh na vybudování nového chrámu a tento projekt byl schválen v květnu 1899 biskupem Tichonem (Běllavinem). Chrám byl zasvěcen Nejsvětější Trojici.

Roku 1904 byl jmenován předsedou cenzurního výboru aleutské a severoamerické eparchie. Dne 6. května 1901 mu bylo uděleno právo nosit kamilávku (kněžský klobouk).

Dne 27. srpna 1905 mu byl udělen zlatý náprsní kříž a 6. května 1906 byl povýšen na protojereje a byl jmenován děkanem farností newyorské čtvrti východních států Spojených států. Dne 20. května 1907 požádal o navrácení se do Ruska. Jeho žádost byla přijata a on se v srpnu vrátil do své rodné země a začal sloužit v preobraženském chrámu v Narvě (1907-1916). Od roku 1909 do roku 1916 sloužil v chrámu Ikony Matky Boží Kazaňské. Mezitím působil jako profesor gymnázií v Narvě.

V listopadu 1916 byl jmenován jerejem v chrámu sv. Kateřiny v Carském Selu.

Na konci roku 1917 se Selo stalo místem střetu mezi bolševickou rudou gardou a kozáckými jednotkami. Dne 30. října 1917 se zúčastnil modlitebního procesí za uklidnění bojů a ve svém kázání vyzval lidi k míru. O den později vstoupily bolševické oddíly do Sela. Otec Ivan začal protestovat proti uvěznění pravoslavných kněží, což se mu stalo osudné. Byl sražen k zemi, zmlácen a nakonec zastřelen. Poté jej vláčeli za vlasy po zemi a tělo bylo přeneseno do nemocnice. Pohřeb se konal v chrámu sv. Kateřiny dne 4. listopadu 1917. Byl pohřben v kapli chrámu která roku 1939 vyhořela. Stal se prvním knězem, zabitým během říjnové revoluce.

Dne 1. listopadu 1981 jej Ruská pravoslavná církev v zahraničí svatořečila a byl zařazen mezi Sbor všech novomučedníků a vyznavačů ruských. Dne 4. prosince 1994 jej svatořečila Ruská pravoslavná církev. Roku 2006 byly v chrámu objeveny fragmenty kosti, které jsou považovány za ostatky otce Ivana. Ostatky byly roku 2008 přeneseny do chrámu sv. Sofie v Puškinu a od roku 2013 jsou zpět v kateřinském chrámu.

Jeho svátek je připomínán 31. října.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кочуров, Иван Александрович na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Alexandrovič Kočurov na Wikimedia Commons
• (rusky) Ruskoje pravoslavje

Portály: Lidé | Křesťanství | Rusko

Autoritní data	VIAF: 8550153411811241700009