Italská lidová strana (1994)

italská politická strana (1994-2002)

Italská lidová strana (italsky Partito Popolare Italiano, zkratka PPI), byla italská křesťanskodemokratická centristická politická strana v letech 19942002. Byla právním nástupcem Křesťanské demokracie (DC), jejíž někdejší pravicové křídlo se ale od PPI oddělilo. Ta již byla pouhým stínem původního vlivu DC. Roku 2002 se sloučila se dvěma menšími středovými formacemi do strany La Margherita, která se roku 2007 začlenila do dnešní Demokratické strany.

Italská lidová strana
Partito Popolare Italiano
Logo
ZkratkaPPI
Datum založení18. ledna 1994
Datum rozpuštění6. prosince 2002
PředchůdceKřesťanská demokracie
Sloučení doLa Margherity
Ideologiekřesťanská demokracie
křesťanská levice
Politická pozicestředstředolevice
Mezinárodní org.Křesťanskodemokratická internacionála
Evropská stranaEvropská lidová strana
Politická skupina EPEvropská lidová strana
Mládežnická org.Mladí lidovci
Stranické novinyIl Popolo
Náboženstvíkatolictví
Barvy
     modrá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Italská lidová strana vznikla roku 1994 z Křesťanské demokracie (DC), která byla v druhé polovině dvacátého století nejsilnější italskou stranou. Roku 1993 ale byla těžce zasažena vyšetřováním korupce během aféry Tangentopoli. Pravicová frakce DC vedená Pierem Ferdinandem Casinim se nicméně zorganizovala do Křesťanskodemokratického středu.

V prvních volbách roku 1994 zažila strana velkou porážku s pouhými jedenácti procenty hlasů (Křesťanská demokracie o dvě léta dříve získala třicet procent). V roce 1995 stranické vedení odmítlo vstup do středopravicové koalice Pól svobody, vedené Silviem Berlusconim. V reakci na tento krok ji opustila většina posledních konzervativně orientovaných členů, kteří vytvořili Spojené křesťanské demokraty. Vedení PPI tedy zůstalo čistě v rukou někdejšího levicového křídla Křesťanské demokracie.

Pro parlamentní volby 1996 se PPI spojila do středolevé koalice Olivovník; v jeho rámci utvořila společnou kandidátku s Demokratickou unií, Italskou republikánskou stranou a Jihotyrolskou lidovou stranou. Tato kandidátka získala necelých sedm procent hlasů. Po volbách PPI získala tři ministry v první vládě Romana Prodiho a obsadila post předsedy Senátu.

V roce 2000 vytvořila Italská lidová strana koalici s Demokraty, Unií demokratů pro Evropu a Italskou obrodou. Koalice byla nazvána Demokracie je svoboda – La Margherita a ve volbách 2001 získala téměř patnáct procent hlasů. Následujícího roku se La Margherita přeměnila na politickou stranu, do které se tedy začlenila i PPI. V roce 2007 se La Margherita sloučila s dalšími formacemi Středolevicové koalice do současné Demokratické strany. Dva bývalí členové Italské lidové strany a Margherity, Enrico Letta a Matteo Renzi, se později stali italskými premiéry.

Volební výsledkyEditovat

Poslanecká sněmovnaEditovat

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1994 4 287 172 11.1
33/630
146 6. Opozice
1996 2 554 072 6.8
59/630
26 4. Vláda

SenátEditovat

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1994 5 526 090 16.7
27/315
80 5.
1996 Součást Olivovníku
27/315
0 4.

Evropský parlamentEditovat

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1994 3 295 337 10.0
8/87
18 4.
1999 1 316 830 4.2
4/87
4 8.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian People's Party (1994) na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat