Islámský emirát Afghánistán (1996–2001)

historický státní útvar
Tento článek je o zaniklém mezinárodně neuznaném státu v letech 1996–2001. O obnoveném v roce 2021 pojednává článek Islámský emirát Afghánistán.

Islámský emirát Afghánistán (paštunsky د افغانستان اسلامی امارت‎) byl islámský teokratický totalitní režim a mezinárodně neuznaný stát, který na území Afghánistánu založilo v roce 1996 radikální hnutí Tálibán. Do roku 2001, kdy po vpádu spojenců pod americkým vedením začala válka v Afghánistánu, se jednalo o faktickou vládu země, poté emirát až do odchodu zahraničních vojsk v roce 2021 působil jako povstalecké hnutí.

Islámský emirát Afghánistán
Da Afġānistān Islāmī Amārāt
د افغانستان اسلامی امارت
 Islámský stát Afghánistán 19962001 Islámský stát Afghánistán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: žádná (hudba byla postavena mimo zákon)
Motto: ا إِلٰهَ إِلَّا الله مُحَمَّدٌ رَسُولُ الله
(Lā ʾilāha ʾillā-llāh, muḥammadun rasūlu-llāh.)
geografie
Mapa
Islámský emirát Afghánistán, jehož hranice se až na sever území, který byl ovládán Severní aliancí, prakticky kryly s dnešními hranicemi Afghánistánu
Kábul (oficiálně)
Kandahár (de facto)
rozloha:
587 578 km² (rok 2000)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
26 813 057 (rok 2001)
národnostní složení:
státní útvar
emír / kníže věřících:
vznik:
1996 – státní převrat
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Islámský stát Afghánistán Islámský stát Afghánistán
následující:
Islámský stát Afghánistán Islámský stát Afghánistán

V létě roku 2021, po dohodnutého stahování spojeneckých vojsk z Afghánistánu, získalo hnutí Tálibán opětovně moc nad téměř celým územím země, záhy po dobytí Kábulu byl emirát obnoven.

HistorieEditovat

Islámský emirát (1996–2001)Editovat

 
Jedna ze zničených soch Buddhů z Bamjánu (zničeny Tálibánem 21. března 2001)

Počátky vzrůstu Tálibánu spadají do afghánské postsovětské éry devadesátých let. První členové hnutí se rekrutovali ze studentů madrás v Kandaháru a Hilmadu. Za svou ideologii přijali wahhábismus. Po skončení sovětské okupace Afghánistánu začal počet stoupenců Tálibánu rychle narůstat. Začali se k němu přidávat i islámští fundamentalisté z okolních zemí a Tálibán postupně získával moc nad jednotlivými částmi Afghánistánu, až v roce 1996 dobyl hlavní město Kábul, čímž fakticky započala vláda nad celým Afghánistánem. Tálibové přejmenovali Afghánistán na Islámský emirát Afghánistán. Do čela emirátu se postavil samozvaný fundamentalista Muhammad Umar.[1]

Mulla Umar nastolil v zemi velmi tvrdý režim, který vyvolal vlnu odporu nejen u mezinárodních společenství, ale i u samotných Afghánců.[2] Ve snaze vymýtit z emirátu zločin obnovil i za menší provinění tresty bičováním, kamenováním, sekání rukou i veřejné popravy. V rámci fundamentálního islámu začal v zemi praktikovat přísný ikonoklasmus. Ve snaze odstranit veškerou světskou zábavu mimo jiné zakázal tanec na veřejnosti, fotografování, sportovní utkání a zrušil veškeré televizní vysílání.[2] Televizory nechal shromáždit na kábulském náměstí a poté je nechal rozdrtit tanky.[2][3] Snad největším vrcholem jeho obrazoborecké snahy bylo zničení bamjánských Buddhů. Dále zakázal chodit dívkám do škol a ukazovat se na veřejnosti, v celé zemi zakázal veškeré druhy zábavy a i dalšími způsoby porušoval základní lidská práva v celé zemi. Situace uvnitř emirátu tehdy vyvolala odpor nejen u západních států a mezinárodních organizací, ale i u samotných Afghánců.[4]

I přes snahu Tálibánu se emirát nikdy nerozšířil na celé afghánské území. Severní výběžek země (přibližně 1/10 celkové rozlohy Afghánistánu) stále zůstával pod správou místních kmenů, které tvořily tzv. Severní alianci. Jedinými státy, které uznaly svrchovanost a nezávislost Islámského emirátu Afghánistán se staly Saúdská Arábie, Pákistán a Spojené arabské emiráty.[5] Islámský emirát v Afghánistánu neměl dlouhého trvání.

Mezidobí (2001–2021)Editovat

V roce 2001 byl ukončen následkem operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom), která byla přímým důsledkem útoků z 11. září, ze kterých sice byla viněna Al-Káida, ta však měla těsné styky s Tálibánem a její základny se nacházely na afghánském území. Dne 7. října 2001 provedly Spojené státy a Spojené království sérií leteckých útoků v rámci s cílem zničit teroristickou organizaci Al-Káida a potrestat Afghánistán. To brzy přineslo své plody v podobě svržení vlády Tálibánu. Do čela Afghánistánu byl Američany vynesen náčelník paštunského kmene Hámid Karzaj, který 9. října 2004 vyhrál v řádných prezidentských volbách, vznikla Afghánská islámská republika, ale země se vyrovnávala s problémy nadále. V následujících letech nabíral Tálibán znovu na síle a získal některé části země zpět pod svoji kontrolu, zatím co prezidentova moc se omezila pouze oblast hlavního města, zbytek měli v moci vojenští velitelé. Od roku 2006 vliv Tálibánu rostl, což se projevovalo zvýšeným počtem atentátů, útoků a rostoucí mocí hnutí. V květnu 2021 využil Tálibán příležitosti a zahájil rychlou ofenzívu, když probíhalo stahování spojeneckých vojsk ze země. Počínaje 6. srpnem zahájili tálibové rychlé dobývání hlavních měst provincií a dne 15. srpna nečekaně vstoupili do Kábulu. Během svého postupu se Tálibán prakticky nesetkal s významnějším odporem afghánské armády a zemi zcela ovládlo kromě údolí Pandžšír, které dobylo 5. září. Dne 19. srpna 2021 hnutí vyhlásilo vznik nového státního útvaru – Islámského emirátu Afghánistán, bez mezinárodního uznání dalších států.

ReferenceEditovat

  1. Marek 2006, s. 285–288.
  2. a b c Marek 2003, s. 78.
  3. Marek 2006, s. 289.
  4. Marek 2006, s. 288–290.
  5. Marek 2006, s. 290.

LiteraturaEditovat

  • MAREK, Jan. Dějiny Afghánistánu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-445-9. 
  • MAREK, Jan. Afhánistán. Praha: Nakladatelství Libri, 2003. ISBN 8072771280. 

Externí odkazyEditovat