Wikipedie

Islám v Německu

Vzhledem k pracovním migracím od 60. let a několika uprchlickým vlnám od 70. let se stal islám v Německu viditelným náboženstvím.[1] Podle sčítání lidu provedeného v roce 2011 se 1,9 % německého obyvatelstva (asi 1,5 mil. lidí) považuje za muslimy. Nicméně je pravděpodobné, že jde o podhodnocený údaj vzhledem k tomu, že mnoho respondentů využilo své právo své náboženství při sčítání neuvést a skutečné číslo je vyšší.[2] Odhady z roku 2009 hovoří o 4,3 milionech muslimech v Německu (5,4 % obyvatelstva), z nichž má 1,9 mil německé občanství (2,4 %).[3] K roku 2006 bylo v Německu asi 15 000 konvertitů německého původu. Podle německého statistického úřadu má 9,1 % všech novorozenců v Německu muslimské rodiče. Jednou ze zastřešujících muslimských organizacích v Německu je např. Ústřední rada muslimů v Německu.

Wilmersdorfská mešita v Berlíně

Demografie editovat

Islám je největší náboženskou menšinou v zemi, přičemž protestantské a římskokatolické vyznání jsou většinová náboženství. Většina muslimů v Německu je tureckého původu (63,2 %)[4] následovaná menšími skupinami z Pákistánu, zemí bývalé Jugoslávie, arabských zemí, Íránu a Afghánistánu. Většina muslimů žije v Berlíně a větších městech bývalého Západního Německa.

Na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí existují značné muslimské komunity i v některých venkovských oblastech Německa, zejména Bádensku-Württembersku, Hesensku, částech Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska.

Před rokem 1989 prakticky neexistovala migrace do NDR a na jejím území tak žije muslimů velmi málo. Většinu muslimů v Německu tvoří sunnité (cca 75 %). Dále se zda nachází ší'ité (7 %), většinou z Íránu a přívrženci větvě ahmadíja (1 %), povětšinou z Pákistánu. Většina tureckých muslimů jsou sunnité, ale něco mezi pětinou a čtvrtinou z nich představují Alevité.

Historie editovat

20. století editovat

První mešita byla vybudována ve Wünsdorfu (v rámci zajateckého tábora v průběhu první světové války, ta však byla roku 1928 stržena. Nová byla postavena roku 1930 příslušníky hnutí ahmadíja v Berlíně-Wilmersdorfu a architektonicky připomíná známou stavbu Tádž Mahal.[5]

Třetí Říše editovat

 
Amín al-Husajní a Adolf Hitler (prosinec 1941).

Po vzestupu nacismu v Německu se muslimové terčem nestali. Pochvalně se o islámu a muslimech vyjadřoval sám Adolf Hitler. Opakovaně vyslovil názor, že by byl islám s "germánskou rasou" daleko lépe slučitelný, než "tiché" a "slabé" křesťanství:

„ Kdyby Karel Martel u bitvu u Poitiers nevyhrál [...], pak bychom s největší pravděpodobností konvertovali k mohamedánství - kultu, který oslavuje hrdinství a otevírá sedmé nebe pro samé smělé bojovníky. Pak by germánská rasa dobyla svět[6] “

Hitlerův důvěrník Albert Speer citoval podobná Hitlerova prohlášení: „Muslimské náboženství by pro nás bylo o mnoho přijatelnější než křesťanství. Proč to muselo být křesťanství se svou pokorou a ochablostí?“[7]

Velký jeruzalémský muftí Amín al-Husajní energicky muslimy verboval pro jednotky SS (Schutzstaffel).[8] Povedlo se mu pro německé ozbrojené síly získat mnoho dobrovolníků a byl zapojen do organizace divizí Waffen SS či arabského legionu.

21. století editovat

 
Přední německý salafista Pierre Vogel

Evropská migrační krize a rostoucí vliv salafismu editovat

Podle průzkumu z roku 2012 72 % německých Turků věří, že islám je jediná správná víra a 46 % si přeje, aby jednoho dne bylo v Německu více muslimů než křesťanů.[9][10][11] V současné době je Německo zmítáno migrační krizí a roste počet muslimských imigrantů. Dále je v Německu rozšířeno radikální salfistické hnutí.[12] Ohledně podezření z možné podpory terorismu policie uzavřela mešitu ve Stuttgartu.[13]

Během evropské migrační krize dorazilo v roce 2015 přes milion migrantů. Převážná část se dostala právě do Německa a problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Během silvestrovské noci byla v Kolíně nad Rýnem spousta žen a dívek hromadně okradena a sexuálně napadena přistěhovalci převážně severoafrického a arabského vzhledu.[14][15] Policie a média o incidentech i původu útočníků nejprve mlčela a sklidila ostrou kritiku.[16][17][18] Později byly hlášeny podobné útoky i z dalších měst jako Stuttgart, Hamburk a Düsseldorf.[19] Do 21. ledna bylo podáno 821 trestních oznámení a policie vyšetřuje 30 lidí.[20] K incidentům se vyjádřil i kolínský salafistický imám Sami abú Jusúf, který napadené ženy obvinil, že si za útoky mohou samy.[21]

V roce 2016 došlo k několika teroristickým akcím, např. zradikalizovaná šestnáctiletá dívka zaútočila nožem na policistu a zranila jej[22], dále mladý Afghánec brutálně napadl cestující ve vlaku v Bavorsku,[23] či k odpálení neúspěšného syrského žadatele o azyl v bavorském městě Ansbach.[24] 19. prosince 2016 byl proveden útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně.

Problémy přetrvávají i ve 20. letech 21. století, kdy je několik německých měst terorizováno muslimskými migranty jako např. saské Plavno, kde v centru města dochází k pravidelným bitkám mezi migranty, kde nechybí ani železné tyče nebo obtěžují kolemjdoucí atd.[25] Dalším městem trpícím terorem ze strany migrantů je bavorské Řezno, které se stalo magnetem pro kriminální živly, především z řad tuniských migrantů. Dochází zde k loupežím za bíleho dne nebo ke znásilňování.[26]

Varující zprávy Spolkového kriminálního úřadu (2017) editovat

Na konci ledna roku 2017 se objevila varující zpráva, opírající se o tvrzení Spolkového kriminálního úřadu (BKA), hovořící o možném teroristickém útoku chemikáliemi v Německu.[27][28] Dále také BKA poskytl tvrzení, dle kterého je v zemi zhruba 570 islamistů, představujících nebezpečí pro německou společnost.[29]

V červnu roku 2017 bylo oznámeno, že se v Německu neznámo kde nachází 351 islamistů, na něž byl vydán tamními úřady zatykač.[30]

Zavedení islámských svátků v Německu (2017) editovat

V říjnu roku 2017 přišel Thomas de Maizière (CDU), německý ministr vnitra, ve Wolfenbüttelelu s návrhem zavedení islámských svátků v Německu, což se avšak setkalo s kritikou i ve vlastních řadách (např. u Alexandera Dobrindta).[31][32] Martin Schulz (SPD) by byl naproti tomu ochoten o tomto návrhu přemýšlet.[33]

3. října roku 2023 proběhl Den otevřených mešit.[5]

O popsaných skutečnostech informoval v říjnu roku 2023 i Náboženský infoservis.[5]

Zahalování v Německu editovat

Žaloba na školský úřad (2015–) editovat

V roce 2017 konstatoval správní soud v Osnabrücku na základě žaloby muslimské učitelky z roku 2015, že se nejednalo o diskriminaci, když jí nebylo ve škole umožněno vyučovat v šátku, a proto její žádost o odškodné, byť nepravomocně, zamítl.[34][35]

Vliv Blízkého východu editovat

Dle zprávy Spolkové zpravodajské služby (BND) a Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) z roku 2016 vyplývá, že jsou němečtí salafisté hojně podporováni organizacemi ze Saúdské Arábie, Kataru a Kuvajtu, a to hlavně prostřednictvím saúdskoarabské Světové muslimské ligy, kuvajtské společnosti Oživení islámského dědictví (The Revival of Islamic Heritage Society; RIHS)[36] a katarské Charitativní nadace šajch íd.[37]

Oživení islámského dědictví (RIHS) editovat

Společnost Oživení islámského dědictví je ve Spojených státech amerických a Ruské federaci na listině podporovatelů teroristických skupin, je zde zakázaná, v Evropě avšak svoji činnost vyvíjí.[38]

Hnutí a proudy editovat

Kromě Ústřední rady muslimů je další hlavní sdružující organizací Deutsche Islam Konferenz. Ta však sdružuje asi jen čtvrtinu všech německých muslimů[39]

V Německu je množství tureckých muslimů, sdružených většinou v organizaci Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB), jež je napojena na turecký náboženský úřad (Diyanet), takže imámové v mešitách, které svazu patří, jsou vzděláváni v Turecku a placeni tureckým státem, což je považováno za skryté nebezpečí pro německý stát. Největší jejich mešita stojí v Kolíně nad Rýnem.[5]

Zajímavým společenstvím je Ibn-Rushd-Goethe-Moschee, liberální islámské společenství, kde kážou také ženy.[5]

Galerie mešit editovat

  •  
    Mešita v Berlíně
  •  
    Mešita v Cáchách
  •  
    Mešita v Dortmundu
  •  
    Mešita v Duisburgu
  •  
    Mešita v Essenu
  •  
    Mešita v Hamburku
  •  
    Mešita v Hamburku

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ "Rauf Ceylan: Muslims in Germany: Religious and Political Challenges and Perspectives in the Diaspora,
  2. ↑ Census reveals German population lower than thought [online]. BBC News [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ Studie: Deutlich mehr Muslime in Deutschland | Deutschland | DW.COM | 23.06.2009. DW.COM [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Germany [online]. Berkley Center for Religion, Peace, and World Affairs [cit. 2011-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-12. 
  5. ↑ a b c d e V Německu se včera otevřely mešity : Náboženský infoservis 4. 10. 2023
  6. ↑ HITLER, Adolf. Hitler's Table Talk, 1941–1944: His Private Conversations. Překlad Norman Cameron. [s.l.]: [s.n.], 1953. S. 667. 
  7. ↑ SPEER, Albert. Inside the Third Reich. [s.l.]: Simon & Schuster, 1970. ISBN 978-0-684-82949-4. OCLC 87656 S. 96. 
  8. ↑ Sam Roberts. Declassified Papers Show U.S. Recruited Ex-Nazis [online]. New York Times, December 2010 [cit. 2011-01-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Liljeberg Research International: Deutsch-Türkische Lebens und Wertewelten 2012 Archivováno 11. 10. 2012 na Wayback Machine., July/August 2012, p. 67
  10. ↑ Die Welt: Türkische Migranten hoffen auf muslimische Mehrheit, 17 August 2012, retrieved 23 August 2012
  11. ↑ The Jewish Press: In Germany, Turkish Muslims Hope for Muslim Majority, 27 August 2012, retrieved 27 September 2012
  12. ↑ ČT. Německo se obává rostoucího vlivu salafistů [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mešita ve Stuttgartu sbírala peníze pro islamisty. Policie ji zavřela - Echo24.cz [online]. 2015-12-17 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Gangy cizinců v Německu osahávaly ženy a kradly, vláda je zděšená. iDNES.cz [online]. 2016-01-05 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Sahali nám všude. Ženy z Kolína nad Rýnem popsaly sexuální útoky. iDNES.cz [online]. 2016-01-07 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Policie mlčela o sexuálním násilí na ženách v Německu, pravda vyšla najevo až pět dní poté - Česká justice [online]. 2016-01-06 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ BUBLÍKOVÁ, Barbara. Německá média čelí kritice za mlčení o útoku v Kolíně. Informovala pozdě a zkresleně [online]. 2016-01-08 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ ČT. O původu pachatelů se nezřídka mlčelo, tvrdí část německých policistů [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Přistěhovalci nás obklíčili a začali se sápat, líčí německá dívka silvestrovský útok. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Vyšetřovaných v Kolíně je už třicet, trestní oznámení podalo 821 lidí. iDNES.cz [online]. 2016-01-21 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Za obtěžování si mohly poloobnažené navoněné ženy, řekl salafistický kolínský imám. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Šestnáctiletá dívka pobodala v Německu policistu, hlásila se k islamistům. Dostala šest let vězení. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ 17letý Afghánec napadl v Bavorsku cestující ve vlaku sekyrou. V pokoji měl vlajku IS | Svět. Lidovky.cz [online]. 2016-07-18 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Další útok v Německu: Syrský atentátník se odpálil v bavorském Ansbachu, zranil 12 lidí [online]. Reflex.cz [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ PLESNÍK, Vladimír. Strach nad městem. Migranti terorizují saské Plavno. Novinky.cz [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ PLESNÍK, Vladimír. Strach nad městem. Tuniští migranti terorizují Řezno. Novinky.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  27. ↑ Islamisté mohou v Německu otrávit potraviny nebo pitnou vodu, píše deník Bild. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. 
  28. ↑ «Bild»: BKA warnt vor möglichen Anschlägen mit Chemikalien. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2017-01-24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. ISSN 0174-4909.  Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
  29. ↑ V Německu má trvalý pobyt 570 islamistů, kteří by mohli chystat útok. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-02 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ Němcům se ztratilo 351 islamistů. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-06-13]. Dostupné online. 
  31. ↑ ČTK, DPA. Zaveďme muslimské státní svátky, navrhl ministr. Sklidil kritiku. TÝDEN.cz. 2017-10-14. Dostupné online [cit. 2017-10-14]. 
  32. ↑ O zavedení muslimských svátků v Německu uvažují nejvyšší politici. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-10-14 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČTK, iDNES.cz. Zaveďme i muslimské svátky, navrhuje německý ministr de Maizière. iDNES.cz [online]. 2017-10-14 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online. 
  34. ↑ Muslimku nenechali učit v šátku, její žalobu německý soud smetl. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-01-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ cht. Niedersachsen: Kopftuchurteil - Lehrerin erhält keinen Schadensersatz - SPIEGEL ONLINE - Leben und Lernen. SPIEGEL ONLINE [online]. 2017-01-18 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online. 
  36. ↑ HEFNER, Robert W. Making Modern Muslims: The Politics of Islamic Education in Southeast Asia. [s.l.]: University of Hawaii Press 258 s. Dostupné online. ISBN 9780824832803. (anglicky) Google-Books-ID: 7d4inSHnOZAC. 
  37. ↑ Saúdská Arábie posílá do Německa kázat radikální islamisty. Novinky.cz. Borgis. Dostupné online [cit. 2016-12-13]. 
  38. ↑ BUCHERT, Viliam. Teror v Německu: Islamisty financují dlouhé roky Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt. Nikdo to nezakázal. Reflex.cz. 2016-12-22. Dostupné online [cit. 2016-12-25]. 
  39. ↑ Muslimové v Německu, němečtí muslimové : Náboženský infoservis

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Islám_v_Německu&oldid=23625716“