Otevřít hlavní menu

Irtyš (rusky Иртыш) také zvaný Sojuz 5 (rusky Союз-5) nebo dříve Sunkar (rusky Сункар), je ruská raketa vyvíjená společností CSKB-Progress v rámci projektu Fenix (rusky Феникс). Hlavním důvodem bylo nahradit nedostupné rakety rusko-ukrajinské výroby Zenit, ze které i částečně vychází a Proton Srednij. V budoucnu bude také sloužit jako základ super těžké rakety. Starty budou probíhat z rampy 45/1 určené pro Zenit na kosmodromu Bajkonur. V roce 2022 by měl dle aktuálního scénáře zahájit letové testy – nejprve má vynášet nepilotované zkušební lodě Federacija a poté by se mohl použít k vynesení ruských modulů pro ISS. Irtyš má projít certifikačním procesem pro pilotované lety. S dokončením toho procesu se počítá do roku 2024.[1][2][3][4][5]

Irtyš
Sojuz 5 (Irtyš)
Sojuz 5 (Irtyš)
Země původu Rusko Rusko
Výrobce CSKB-Progress
Účel náhrada za Zenit-3, vynášení kosmické lodi Federacija
Rozměry
Výška 61,9 m
65,9 (s lodí Federacija)
Průměr 4,1 m
Hmotnost 532 t (startovní)
Nosnost
na LEO 18 000 kg (nepilotovaná)
15 500 kg (pilotovaná)
na GTO 5 000 kg
Historie startů
Status ve vývoji
Kosmodrom
Celkem startů 0
Úspěšné starty 0
První start 2022 (plán)
První stupeň – 1
Motor RD-171MV
Tah 7 257 kN
Specifický impuls 309 s
Palivo RG-1 / LOX
Druhý stupeň – 2
Motor 2x RD-0124MS
Tah 294,3 kN
Specifický impuls 359 s
Palivo RG-1 / LOX
Třetí stupeň – Blok DM-03
Motor RD-58MF
Tah 49,03 kN
Specifický impuls 372 s
Palivo RG-1 / LOX

Historie a plánováníEditovat

Raketa Sojuz 5 se poprvé objevila roku 2013 jako projekt společnosti CSKB-Progress.[6] Projekt byl zpracováván z iniciativy společnosti. Měla mít startovní hmotnost kolem 270 tun, nosnost na nízkou oběžnou dráhu 9 tun, motory na kapalný kyslík a metan. Dohotovení prvního letového exempláře se předpokládalo v letech 2021–2022.[7] CSKB-Progress hodlal na vývoj rakety získat prostředky z tématu „Fénix“ Federálního kosmického programu Ruska na léta 2016–2025. V rámci tématu „Fénix“ bylo totiž (počínaje rokem 2018) vyděleno 30 mld rublů na vývoj rakety o nosnosti 9 tun na nízkou oběžnou dráhu.[7]

Roku 2016 RKK Energija předložila návrh dvoustupňové nosné rakety – nástupce Zenitu-3 – se startovní hmotností 520 tun a s nosností na nízkou oběžnou dráhu 17 tun, motory na kapalný kyslík a kerosin. V prvním stupni měla mít motor RD-171M, v druhém stupni dva motory odvozené od RD-0124A, počítalo s použitím urychlovacího bloku DM-SLB.[8] Navrhovaly se starty z Bajkonuru v rámci rusko-kazašského programu Bajterek, proto bajkonurská varianta dostala kazašské jméno Sunkar. Vývoj dostal financování z tématu „Fénix“.[8]

Roku 2017 se Roskosmos vzdal letů projektované kosmické lodi Federacija na raketě Angara A5P a jako nosiče pro Federaci určil nástupce Zenitu navrhovaného Energií, který dostal označení Sojuz 5.[5] CSKB Progress poté projekt své metanové rakety přejmenoval na Sojuz-7.[9]

  • V prosinci 2018 potvrdil mluvčí Roskosmosu Vladimir Ustimenko dřívější informace o přejmenování rakety Sojuz 5 na nové jméno Irtyš po stejnojmenné řece. Po ruské řece už mají jméno také rakety Angara. [10]
  • Raketa bude vyvinuta ve dvou verzích, první pro pilotované lety nové kosmické lodi Federacija a druhá levnější verze určena pro komerční využití společnosti S7 Space.[11]
  • První testovací let rakety s maketou kosmické lodí je naplánován do druhé poloviny roku 2022. Další start proběhne v roce 2023 s lodí Federacija bez posádky a o rok později s posádkou.[12]
  • Generální ředitel RKC Progress Dmitrij Baranov oznámil, že stavba první rakety Irtyš začala 31. května 2019. Podle jeho slov se již vyrábí palivové nádrže.[13]

Popis nosičeEditovat

Základ rakety Irtyš budou tvořit dva stupně stejně jako u Zenitu, ale jejich průměr se zvětší z 3,9 na 4,1 metrů. Tento průměr umožní použít stejné nástroje jako u raket Proton a zároveň bude kompatibilní s vlakovou dopravou na kosmodrom Bajkonur.

První stupeň bude osazen modernizovaným čtyřkomorovým motorem RD-171MV na kapalné pohonné látky (RG-1/LOX) a s výškou 37,4 metrů bude také vyšší než u Zenitu (32,9 m).

Naproti tomu druhý stupeň se zkrátí z 10,4 na 7,77 metrů a o jeho pohon se budou starat dva upravené motory RD-0124.

Pro vyšší oběžné dráhy může být raketa volitelně vybavená ještě horním stupněm Blok DM-03, který je používán i na raketách Zenit, Proton nebo Angara.

Plán letůEditovat

datum konfigurace dráha náklad kosmodrom úspěšnost poznámka
2022 Irtyš ? maketa kosmické lodi Bajkonur 45/1 plán
2023 Irtyš ? Federacija Bajkonur 45/1 plán bez posádky
2024 Irtyš ? Federacija Bajkonur 45/1 plán s posádkou

Supertěžká raketaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Jenisej (nosná raketa).

Rusko počítá s využitím prvního stupně Sojuzu 5 jako základ pro budoucí supertěžkou raketu. Tento první stupeň by mohl být použit jako urychlovací bloky i centrální stupeň rakety. Nejtěžší varianta, neoficiálně označována jako Eněrgija-5V, by použila svazek celkem šesti těchto stupňů. Při startu by se souběžně zapálily motory RD-171MV na urychlovacích blocích i na centrálním stupni. V závislosti na použití horního stupně by taková raketa byla schopná na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit 88 nebo 108 tun nákladu. Starty supertěžké rakety budou probíhat z kosmodromu Vostočnyj.[14]

4. ledna 2019 šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin prostřednictvím sociální sítě oznámil oficiální název Jenisej pro připravovaný supernosič. Zároveň byl podepsán podrobný harmonogram vývoje. [15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Roscosmos to create a new super-heavy launcher [online]. Izvestia, 2016-08-22. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Russian-Kazakh launcher "Sunkar" will be built in Samara in 2024 [online]. Izvestia, 2016-08-25. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Russia will give Kazakhstan launch facility for the "Proton" rocket [online]. Izvestia, 2016-08-22. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ZAK, Anatoly. Russia charts new path to super rocket [online]. RussianSpaceWeb, 2016-09-15. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MAJER, Dušan. „Nová“ raketa pro loď Federace [online]. Kosmonautix, 2017-08-15. Dostupné online. 
  6. "ЦСКБ-Прогресс" ведет работы по созданию ракеты "Союз-5". Волжская коммуна онлайн [online]. 2013-3-28 [cit. 2017-9-7]. Dostupné online. (rusky) 
  7. a b РКЦ "Прогресс": летный образец ракеты "Союз-5" ожидаем к 2022 году. РИА Новости [online]. 2015-8-18 [cit. 2017-9-7]. Dostupné online. (rusky) 
  8. a b ЧЕБЕРКО, Иван. Российско-казахстанскую ракету «Сункар» построят в Самаре к 2024 году. Известия [online]. 2016-8-25 [cit. 2017-9-7]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Российскую ракету с метановыми двигателями хотят назвать "Союз-7". РИА Новости [online]. 2017-7-18 [cit. 2017-9-7]. Dostupné online. (rusky) 
  10. В Роскосмосе подтвердили информацию о новом названии ракеты "Союз-5" [online]. RIA Novosti, 2018-12-04 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. 
  11. Ракета "Союз-5" появится в пилотируемом и коммерческом вариантах [online]. RIA Novosti, 2018-11-02 [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  12. В "Роскосмосе" назвали сроки запуска новой ракеты "Союз-5" [online]. RIA Novosti, 2019-04-21 [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  13. РКЦ "Прогресс" начал изготовление ракеты "Союз-5" [online]. TASS, 2019-05-31 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 
  14. MAJER, Dušan. Trnitá cesta k ruské superraketě [online]. Kosmonautix, 2017-11-22. Dostupné online. 
  15. Сверхтяжелая российская ракета получила название "Енисей" [online]. TASS, 2019-01-04. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat