Irena Wenigová

Irena Wenigová (16. 11. 1931 v Plzni - 14. 12. 2021) byla členkou Obce překladatelů, překladatelka ze srbštiny a chorvatštiny

Život

Narodila se 16. 11. 1931 v Plzni. Po studiích srbocharvátštiny a bulharštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byla krátce zaměstnána v redakci Slovanského přehledu. Poté nastoupila v roce 1956 jako redaktorka do nakladatelství Odeon (pův. SNKLHU, SNKLU), kde redigovala zejména jugoslávské a bulharskou literaturu. Zde působila celý život až do roku 1990, kdy odešla do důchodu.

Spolu s Dušanem Karpatským připravila mj. Snímky krajiny poezie (1966) - malý výbor z jugoslávských básníků XX. století, či soubor Pět charvátských her (1966), sebrané spisy Iva Andriće (2009) a Miroslava Krleži (2013). Překládala především divadelní a rozhlasové hry, za všechny jmenujme alespoň Krležova dramata Páni Glembayové a Leda. Upravovala také rozhlasové hry srbských a charvátských autorů.

Překlady

• Mládež na závodě (1952)
• Dubrovnická maškaráda (1959)
• Páni Glembayové (1963)
• Jáma (1965)
• Konec Černé legie (1974)
• Jak zaříkávat upíra (1980)

Antologie

• Dubrovnická trilogie (1960)
• Lidé se probouzejí beze zbraně (1962)
• Balady Petrici Kerempuha (1963)
• Vrať mi moje hadříky (1964)
• Chorvatský bůh Mars (1965)
• Pět charvátských her (1966)
• Tisíc a jedna smrt (1966)
• Kéž hoří popel můj (1967)
• Vrazi a falešní hráči (1968)
• Deset jugoslávských novel (1971)
• Cejch (1984)
• Legendy a kalvárie (1986)
• Co se stalo na Kosovu rovném (1990)
• Mé jméno je Jebáš (1999)
• Balady Petrici Kerempuha (2002)