Ippolito Pindemonte

italský spisovatel a básník

Ippolito Pindemonte (13. listopadu 1753, Verona18. listopadu 1828, tamtéž) byl italský básník, prozaik, dramatik a překladatel, jehož díla jsou sice formou klasicistní, ale plná preromantické senzibility.[1]

Ippolito Pindemonte
Ippolito Pindemonte.png
Narození13. listopadu 1753
Verona
Úmrtí18. listopadu 1828 (ve věku 75 let)
Verona
Povoláníbásník, prozaik, dramatik a překladatel
Národnostitalská
Alma materCollegio dei Nobili di San Carlo
Literární hnutíklasicismus,
preromantismus
Příbuzníbratr Giovanni Pindemonte (1751-1812), básník a dramatik.
VlivyUgo Foscolo, Vittorio Alfieri, Thomas Gray a Edward Young
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel z bohaté aristokratické rodiny. Vzdělání získal na Collegio dei Nobili di San Carlo v Modeně.[2] V mládí také hodně cestoval, roku 1775 po Itálii a v letech 17881789 navštívil Londýn, Berlín, Vídeň a Paříž. Francouzskou revoluci zpočátku uvítal, ale její další vývoj sledoval se značnou skepsí.[1]

Ovlivěn Foscolem, Alfierim a anglickými básníky Thomasem Grayem a Edwardem Youngem psal verše, prózy a dramata sice formou klasicistní, ale s preromantickou senzibilitou, projevující se sklonem k melancholii a k poklidnému prožívání samoty. Překládal z latiny, řečtiny, francouzštiny a angličtiny, významný je především jeho překlad Homérovy Odysseii, který vyšel roku 1822.[1][2][3]

Vybraná bibliografieEditovat

  • Saggio di poesie campestri (1788, Venkovské básně).
  • La Francia (1789, Francie), oslava počátku Francouzské revoluce.
  • Saggio di proae campestri (1795, Venkovské prózy).
  • Antonio Foscarini e Teresa Contarini (1797, Antonio Foscarini a Teresa Contarini), veršovaná novela.
  • Arminio (1804, Arminius), tragédie.
  • Epistole (1805, Epištoly).
  • Sermoni poetici (1819, Poetická kázání).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Slovník italských spisovatelů, Praha: Libri 2004, S. 580.
  2. a b Ippolito Pindemonte - Encyclopædia Britannica
  3. Ottův slovník naučný. 19. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 751-752.

Externí odkazyEditovat