Intrapersonální komunikace

Intrapersonální komunikace je jedním z druhů sociální komunikace. Jedná se o aktivní vnitřní zapojení jedince do symbolického zpracování zpráv. Jednotlivec se stává řečníkem i posluchačem, přičemž dochází ke zpětné vazbě v současně navazujícím vnitřním procesu.

Intrapersonální komunikaci si lze představit v mysli jednotlivce jako model s vysílačem a přijímačem se zpětnovazební smyčkou. Obecně by se dalo říci, že se jedná o vnitřní rozpravu člověka, samomluvu. Liší se tedy zásadně od interpersonální komunikace (vzájemné komunikace mezi dvěma a více lidmi), komunikace v sociální skupině nebo masové komunikace (jednosměrné komunikace k většímu počtu osob).

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intrapersonal communication na anglické Wikipedii.