Interaktivní film je druh filmu, který umožňuje filmovým divákům aktivně se zúčastnit v ději filmu a rozhodovat o směřování příběhu. Znamená to, že důležité rozhodnutí v příběhu už nedělá hlavní hrdina, ale divák. Rovněž mizí i tradiční identifikace diváka s hrdinou, která se proměňuje na jednotu diváka a hrdiny.[1]

Kinoautomat editovat

Skutečně prvním považovaným interaktivním filmem byl Člověk a jeho dům, v projektu Kinoautomat od českého režiséra Radúze Činčery, který byl představen veřejnosti v Montrealu na světové výstavě EXPO ′67. Česká premiéra filmu se konala v kině Světozor, v roce 1971, kdy zaznamenala veliký úspěch. Kinoautomat byl o rok později v roce 1972 z ideologických důvodů zakázán.[2]

Přesný princip Činčerova Kinoautomatu spočíval v tom, že po zastavení několika sekvencí, převážně po těch nejdramatičtějších, vystoupil na pódium herec a zeptal se diváků, co by měl hlavní hrdina udělat.[3] Následně si diváci mohli vybrat ze dvou možností pokračování filmu pomocí tlačítka na ovladači. Samotný systém Kinoautomatu umožňoval divákům v průběhu představení až osm rozhodnutí.[2]

Z ekonomického hlediska je tento koncept spíše nevýhodný. Zvyšuje délku celkové potřebné stopáže k uvedení filmu, protože kino musí mít k dispozici všechny alternativní větve příběhu. Rovněž omezuje i distribuci jen do speciálně vybavených kin. Je ale překvapením, že Kinoautomat zůstal raritou v porovnání s IMAX kiny, které zaznamenaly zvýšený růst. Jedním z důvodů tohoto jevů může být ten, že pasivní filmové publikum raději sedí v kině bez toho, aby muselo do děje filmu nějak zasahovat.[1]

Interande editovat

V červnu 2012 vyšel nekomerční český interaktivní film s názvem Interande. Tento film je dostupný skrze webový prohlížeč a využívá pro přehrávání vlastní proprietární technologii, kdy uživatel interaguje přímo s aplikací pomocí klikání myší. Autory projektu jsou Matouš Ježek, Radim Brnka, Pavel Gotthard a Víťa Procházka. Film je dostupný zdarma.[4]

Interaktivní film ve videohře editovat

Pojem interaktivní film může odkazovat i k videohře, která vyžaduje aktivní zapojení hráče prostřednictvím uživatelského rozhraními. Zpětná vazba hráče se následně projevuje na monitoru počítače.[1]

Reference editovat

  1. a b c WEIBERG, Birk. Beyond Interactive Cinema [online]. 2008 [cit. 2012-01-23]. Dostupné online. 
  2. a b O Kinoautomatu [online]. 2010 [cit. 2012-01-23]. Dostupné online. 
  3. WILLOUGHBY, Ian. Groundbreaking Czechoslovak interactive film system revived 40 years later [online]. 2007-14-06 [cit. 2012-01-23]. Dostupné online. 
  4. Interaktivní film [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné online.