Otevřít hlavní menu

Inna Lasovská

ruská atletka, trojskokanka

Inna Alexandrovna Lasovská (rusky Инна Александровна Ласовская; * 17. prosince 1969, Moskva) je bývalá ruská atletka, která se věnovala trojskoku.

Inna Lasovská
Osobní informace
Narození 17. prosince 1969 (49 let)
Moskva, Sovětský svaz
Stát Rusko Rusko
Kariéra
Disciplína trojskok
Účasti na LOH 1996, 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro LOH 1996 trojskok
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1994 trojskok
Halové MS v atletice
bronz HMS 1993 trojskok
zlato HMS 1997 trojskok
Halové ME v atletice
zlato HME 1994 trojskok

KariéraEditovat

V roce 1993 vybojovala výkonem 14,35 m bronzovou medaili na halovém MS v Torontu. V témže roce na MS v atletice ve Stuttgartu, kde se konal ženský trojskok poprvé v historii šampionátu postoupila z kvalifikace třetím nejlepším výkonem.[1] Ve finále však třikrát přešlápla a skončila bez platného pokusu poslední.[2]

V roce 1994 se stala v Paříži halovou mistryní Evropy, když zvítězila výkonem 14,88 m. Stříbro získala její krajanka Anna Birjukovová, která skočila o 16 centimetrů méně. V opačném pořadí stály na stupních vítězů obě Rusky na evropském šampionátu v Helsinkách, kde Birjukovová porazila Lasovskou o čtyři centimetry.[3] Bronz vybojovala Ukrajinka Inessa Kravecová. Na Mistrovství světa v atletice 1995 v Göteborgu skončila na 4. místě.

Na letních olympijských hrách 1996 v Atlantě získala výkonem 14,98 m stříbrnou medaili. O stříbro bojovala také Šárka Kašpárková, která skočila ve třetí sérii do stejné vzdálenosti. Nakonec však vybojovala bronz, když druhý lepší pokus měla Lasovská, která v páté sérii skočila 14,70 m a Kašpárkovou porazila o jediný centimetr.[4] V roce 1997 se stala v Paříži halovou mistryní světa, když si ve finále vytvořila výkonem 15,01 m nový osobní rekord. Poslední velký závod absolvovala na letních olympijských hrách 2000 v australském Sydney, kde skončila v kvalifikaci.

Osobní rekordyEditovat

Její výkon v hale ji řadí na sedmé místo v dlouhodobých tabulkách.[5] Dál skočily jen Jolanda Čenová, Yargelis Savigneová, Marija Šestaková, Olga Rypakovová, Ashia Hansenová a světová rekordmanka Taťána Lebeděvová (15,36 m).

ReferenceEditovat

  1. Results - TRIPLE JUMP - Women - Qualification. www2.iaaf.org [online]. [cit. 2010-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-14. 
  2. Women Triple Jump World Championship 1993 Stuttgart. www2.iaaf.org [online]. [cit. 2010-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27. 
  3. Women Triple Jump European Championships 1994
  4. Women Triple Jump Olympic Games Atlanta (USA)
  5. Trojskok žen (hala) - dlouhodobá tabulka

Externí odkazyEditovat