Ingelheim

obec v zemském okresu Mainz-Bingen v Německu

Ingelheim (úředně Ingelheim am Rhein) je historické město v Německu, asi 10 km západně od Mohuče. Leží na levém břehu Rýna a na jeho soutoku s řekou Selz, uprostřed vinařského kraje. V polovině 8. století zde vznikl hrad, později falc německých císařů. Ve městě sídlí významná farmaceutická firma Boehringer Ingelheim.

Ingelheim
Ingelheim, Burgkirche z vinic
Ingelheim, Burgkirche z vinic
Ingelheim – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška110 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměPorýní-Falc
Zemský okresMohuč-Bingen
Ingelheim
Ingelheim
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,86 km²
Počet obyvatel36 002 (2022)[1]
Hustota zalidnění722,1 obyv./km²
Správa
StarostaRalf Claus (SPD)
Oficiální webwww.ingelheim.de
Telefonní předvolba06132, 06130 (Großwinternheim), 06725 (Sporkenheim)
PSČ55218
Označení vozidelMZ, BIN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Místo bylo osídleno už v paleolitu, v římské době tvořilo zázemí města Mohuče a od 5. století bylo osídleno Franky. Po roce 800 rozšířil císař Karel Veliký zdejší hrad a vybudoval zde mohutnou falc, jejíž zbytky se dodnes zachovaly. Jeho nástupci zde konali až do 12. století sněmy a synody, ve 13. století bylo i město opevněno, jeho význam ale upadal. Roku 1354 založil Karel IV. v Dolním Ingelheimu proboštství k poctě Karla Velikého a sv. Václava pro 4 české řeholníky z Karlovského kláštera v Praze, které trvalo až do reformace.[2] Roku 1356 zastavil císař Ingelheim městu Mohuči a později Ruprechtovi Falckému. Roku 1488 se zde narodil historik a geograf Sebastian Münster, autor slavné Kosmografie. Heidelberští kurfiřtové zavedli v Ingelheimu 1556 luterskou a 1565 kalvinistickou reformaci a v následujících letech si reformovaní a katolíci rozdělili místní kostely. Po míru v Campo-Formio 1797 připadl Ingelheim Francii a 1816 Hesensku. Po roce 1860 byl napojen na železnici a zažil období industrializace. Při pogromu roku 1938 byla zničena synagoga a 75 židovských občanů bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Za druhé světové války bylo město ušetřeno a roku 1945 téměř bez boje obsazeno americkou armádou. Po válce bylo součástí francouzské okupační zóny, prošlo vlnou industrializace a od roku 1996 je sídlem okresu.

Pamětihodnosti editovat

  • Evangelický kostel Saalkirche, ottonská stavba z 9. století na křížovém půdorysu se dvěma věžemi v prostoru někdejší falce.
  • Zbytky středověkého opevnění se dvěma branami a zbytky věží.
  • Malebná Burgkirche (původně kostel sv. Wigberta), opevněný gotický kostel z 15. století na románských základech. Z vnitřního zařízení se zachovalo malované okno z roku 1406.
  • Katolický kostel sv. Remigia, barokní sálová stavba se středověkou věží.

Doprava editovat

Město má přímé železniční spojení do Mohuče a Frankfurtu, do Koblence a Saarbrückenu. Leží při dálnici A 60 a letiště Frankfurt je vzdáleno asi 30 min. jízdy.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  2. Ottův slovník, sv. 28, str. 655.

Literatura editovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Ingelheim. Sv. 12, str. 637

Externí odkazy editovat