Wikipedie

Infon

hypotetická kvantová částice

Infon je hypotetická kvantová částice tvořená pouze informací. Neobsahuje hmotu ani energii. [1]

Hypotéza editovat

Infon poprvé v kontextu s částicemi představil biolog, filosof a informační teoretik Tom Stonier. Existenci této abstraktní částice se snažil dokázat ve své knize Informace a vnitřní struktura vesmíru: Průzkum v informační fyzice, která poprvé vyšla v roce 1990. [2]

Podobně jako světlo a s ním spojená informace může také informace existovat v částicové podobě. Ve vesmíru je tedy informace podobná energii, má fyzikální podstatu, ale jedná se o abstraktní veličinu.[1] To znamená, že může existovat množství hypotetických částic, které se skládají pouze z informace. Tyto částice Stonier pojmenoval jako infony. Existencí infonů nelze dokázat tradičními vědeckými experimenty, protože nedisponují hmotou ani energií, a proto se mohou projevit pouze změnami vlastní organizace.[2]


Celá teorie je podložená několika vzorci:

 


Tento vztah se zabývá převoditelností mezi energií a informací.[2] Vzorec obsahuje Einsteinův relativistický vztah, který říká, že energie se rovná hmotnosti vynásobené čtvercem rychlosti světla. Stonier z tohoto vzorce odvozuje domněnku, co se stane, pokud hmotnost m0 = 0. Dochází tak k nulové hodnotě energie. Pokud se však budou částice pohybovat rychlostí světla v2 = c2, dostane energie statut neurčitého výrazu. Z čehož vyplývá, že může mít nějakou hodnotu, ovšem dle funkčního vztahu nelze dokázat jakou.[3]


Další vztah popisuje relativistickou hybnost:

 


V tomto případě je nutné uvažovat o nehmotné částici, která se pohybuje rychlostí jinou, než je rychlost světla c. Může se jednat o částici podobnou fotonu, ovšem bez energie, hybnosti a zbytkové hmotnosti. Ovšem mohla by mít rychlost, směr a proto by mohla představovat pohybující se jednotku, která tvoří čistou informaci, infon.[2] Tyto úvahy jsou dále rozváděny do oblasti vlastností infonu, a pomocí vztahů odvozených od lineární hybnosti fotonu a vztahu mezi frekvencí a vlnovou délkou.[3] Stonier tak dochází k zajímavým postulátům:

  1. infon je foton, jehož vlnová délka se prodloužila do nekonečna
  2. foton je infon pohybující se rychlostí světla [2]

Infon tedy může být uvažován jako foton, jehož kmitání se zdánlivě zastavilo. Z toho plyne, že při rychlostech jiných, než je rychlost světla se jeho vlnová délka jeví jako nekonečná a jeho frekvence nulová.[2]

Teorie infonu vychází z tvrzení, že nelze uskutečnit žádný přenos informace bez vynaložení určité energie. Nic se nikdy neuspořádá zcela samostatně, vždy je možné s nárůstem entropie pozorovat vstup určité energie. Infon musí být tedy nějakým způsobem svázán s fotonem. To vede k představě vesmíru, v němž infony jsou částí fotonů, které je řídí.[1] To by, dle Stoniera, mohlo znamet, že foton nemusí být základní částicí. Mohl by být složen z dvou částic. Ze složky energie (emergon) a složky informace (infon), přičemž by se tyto dvě části střídavě a vzájemně transformovaly.[2] Ovšem to záleží na rychlosti, kterou se foton pohybuje. Při rychlosti světla obsahuje foton ve svém „nitru“ kvantum emergon, ovšem při jakékoliv jiné rychlosti se stává z emergonu infon. Fotony s infony ve svém nitru jsou tím pádem všude a procházejí celým vesmírem.[1]

Díky potenciální absenci hmoty a energie nelze dosud existenci infonu prokázat, neboť vědci nedokážou detekovat jejich přítomnost ve vesmíru.[2] Problematika infonu, jako hypotetické částice spadá to oblasti Informační fyziky. Ta vnímá informaci jako součást vesmíru stejně jako energii a hmotu.[2]

Protiargumenty editovat

Teorie, na níž je stavěna existence infonů, vychází z množství tezí, jež nestojí na podloženém zkoumání platných a empirických teorií. Jedním z první protiargumentů je neuvážené střídání rychlostí (urychlování, zpomalování) fotonů a to bez zjevných příkladů. Dalším vážným protiargumentem je úvaha o částicích s nulovou klidovou hmotností pohybujících se ve vakuu rychlostí nižší než rychlost světa. Totiž jakékoliv zbrzdění takové částice nebo kvanta elektromagnetického vlnění způsobí její zánik. Její hmotnost i energie bude totiž automaticky nulová. Zbrzděním fotonu zároveň zaniknou i vlastnosti, s jeho pohybem bezprostředně související, tzn. že si foton neuchová ani směr ani rychlost. Celá teorie infonu stojí na velmi chatrných a nepodložených základech.[3]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d HAVLÁSKOVÁ, Markéta. Vývoj významu pojmu informace ve vybraných oblastech: teorie informace a systémové teorie. Brno, 2006. 70 l. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/109106/ff_b/bc.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Kabinet knihovnictví.
  2. ↑ a b c d e f g h i STONIER, Tom. Informace a vnitřní struktura vesmíru: průzkum v informační fyzice. 1. české vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2002, 159 s. ISBN 80-730-0050-4.
  3. ↑ a b c LEHKÝ, Martin. Šíření a uchování informace ve vesmíru. Brno, 2006. 62 l. Dostupné z:http://www.phil.muni.cz/~lehky/BC_sireni_a_uchovani_informace_ve_vesmiru_2.pdf Archivováno 20. 5. 2014 na Wayback Machine.. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Kabinet knihovnictví.

Literatura editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Infon&oldid=22454217“