Otevřít hlavní menu

Imre Frivaldszky (známý jako Imre Friváldszky von Friváld, Frivaldszky von Frivald Emerich, či slovensky Imrich Frivaldský; 6. února 1799, Bačkov19. října 1870, Jobbágyi, Maďarsko) byl uherský botanik, zoologentomolog, přírodovědec a lékař. Proslavil se jako světoznámý přírodovědec, pokrokový bojovník a zastánce nových vědních směrů na území tehdejší rakousko-uherské monarchie.

Imre Frivaldszky
Imre Frivaldszky.JPG
Narození 6. února 1799
Bačkov
Úmrtí 19. října 1870 (ve věku 71 let)
Jobbágyi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Imre Frivaldszky má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Friv..[1]

ŽivotEditovat

Narodil se v Bačkově (Bocsko) na Zemplíně v okrese Trebišov v rodině zemanského rodu Frivaldských, pocházejících z Rajecké Lesné v okrese Žilina.

Dvě třídy gymnázia absolvoval v Sátoraljaújhely, kde se už jako gymnazista účastnil přírodovědeckých exkurzí ve Slanských vrších. Ve spolupráci s dalšími přírodovědnými odborníky se podílel na vědeckém výzkumu flóry a fauny rodného kraje. Popisy přírodovědných exkurzí, bohaté sbírky botanických endemitů a později důsledný soupis živočišstva kraje se staly základními díly mladého a už tehdy velmi talentovaného přírodovědce. Ve studiích na střední škole pokračoval v Egeru v Maďarsku a zde se od roku 1814, pod vlivem Pavla (Pála) Kitaibela a Josefa Sadlera věnoval hlavně botanice na území Zemplínských vrchů. V průběhu let 18141815 byl zapsán ve filozofickém kurzu na Královské akademii v Košicích. Otec chtěl mít ze syna právníka, ale mladý Imre Frivaldszky projevoval zájem hlavně o přírodní vědy, a proto se v roce 1816 zapsal na lékařskou fakultu Pešťské univerzity. Více než studiu medicíny se však věnoval přírodním vědám, nejdříve botanice a později i zoologii.

Jako posluchač lékařské fakulty podnikal ve svém volném čase výlety do okolí Pešti a později i Budína. Během prázdnin, po prvním ročníku, vykonal okružní cestu po území Slovenska. Během prázdnin v roce 1819 prováděl své výzkumy v Maďarskem pohoří Mátra a v následujícím roce v Banátu. Bohaté sběry, které během těchto svých cest provedl, mu umožnily už jako mladému studentovi publikovat několik studií a článků v odborných časopisech. V roce 1821 ukončil vysokoškolská studia a věnoval se hlavně zvelebování přírodovědného oddělení národního muzea v Pešti. V roce 1822 ukončil studium medicíny. V následujícím roce se stal pomocným kustodem přírodopisných sbírek Maďarského národního muzea. Už jako kustod přírodovědných sbírek v roce 1824 obhajobou disertace o hadech získal hodnost doktora lékařských věd. Řádným kustodem muzea se stal však až roku 1850. V březnu roku 1824 se Imre Frivaldszky zřekl své lékařské praxe a věnoval se výhradně přírodním vědám. První roky pracoval v oblasti botaniky. V uvedené době se na území Uherska věnovalo botanice mnoho vědců, proto se rozhodl věnovat hlavně zoologii, zejména však entomologii. Po smrti entomologa Tobiase Koya koupil velkou část jeho knihovny a bohatou sbírku hmyzu, která se společně s Ochsenheimerovou (Ferdinand Ochsenheimer používal pseudonym Theobald Unklar (17671822) sbírkou motýlů, zakoupenou v roce 1823 (1824) stala základem entomologických sbírek muzea.

Své četné entomologické sběry začal Imre Frivaldszky na území okolí Pešti a Budína, ale později procestoval několikrát celé Uhersko. Inicioval několik vědeckých sběratelských entomologických expedic, přičemž mnoha z nich se účastnil osobně. Ze všech expedic přivezli účastníci velké množství různých druhů rostlin a živočichů, obzvláště hmyzu. V době, kdy se už ze zdravotních příčin nemohl náročných zahraničních cest účastnit, se zaměřil na výzkum pozemních a sladkovodních měkkýšů na slovenském území a na studium neznámých živočichů v uherských jeskyních.

Ze zdravotních důvodů (oční choroba) v roce 1851 opustil práci v muzeu a už jako soukromá osoba zpracovával výsledky ze svých expedic ve Svábhegyi nebo Jobbágyi. Jako člen mnoha domácích a zahraničních vědeckých společností, stálý dopisovatel vědeckých institucí v Londýně, Paříži, Florencii, Lipsku, Řezně, Altenburgu, Štětíně apod. byl znám ve vědeckém světě jako na slovo vzatý odborník. Už jeho počáteční výzkumy našly ohlas ve školních ročenkách v Sátoraljaújhely, Egeru, Košicích, Pešti a upozornily tehdejší vědecký svět na mimořádný talent. Imre Frivaldszky zanechal světu cenné výzkumy, obohatil přírodovědu o nové poznatky, v systematizaci flóry a fauny objevil nové poznatky. Svou obrovskou houževnatostí, systematickou prací a díky obrovskému talentu se probojoval do kruhu světoznámých přírodovědců a soustavným studiem popsal mnohé poddruhy, druhy i čeledi flóry a fauny středoevropské oblasti, z nichž mnohé nesou jeho jméno.

Během svého života popsal několik druhů hmyzu, např.: Melolontha albida Frivaldszky, 1835, Polyommatus eroides Frivaldszky, 1835, Phragmatobia Placida Frivaldszky, 1835, Plebejides sephyrus Frivaldszky, 1835, Orthos rorida Frivaldszky, 1835, Euprepia Placida Frivaldszky, 1835 a jiné. Na jeho počest bylo vícero druhů hmyzu pojmenováno jeho jménem, např. motýl Ahlberg frivaldszkyi (Kindermann in Lederer, 1853), brouk Pseudotrematodes frivaldszkyi Ménétriés, 1836 apod.

MUDr. Imre Frivaldszky zemřel ve své kurii v Jobbágyi v Novohradské župě.

Část jeho sbírky hmyzu z území Rakousko-Uherska, Turecka a Malé Asie byla uložena v Národním Budapešťském přírodovědném muzeu. Zde byla její velká část, společně se sbírkou Ferdinanda Ochsenheimera (17671822) zničena během povodní v roce 1838. Ironií osudu byl zbytek, který „přežil“ povodně, téměř celý zničen během protikomunistického povstání v Budapešti v roce 1956.

BibliografieEditovat

  • Frivaldszky, I.: 1823, Dissertatio inauguralis medica sistens monographiam serpentum Hungariae, Budapest (Pestini), t. J. Trattner, 8, 64 pp.
  • Frivaldszky, I.: 1832 – 1833, Közlések a Balkány vidéken tett természettudományi utazásaról. Tudománytár 1832 – 33. ?? pp.
  • Frivaldszky, I.: 1834, Catalogus insectorum Emerici Frivaldszky. Budapest (Pestini), 12 pp.
  • Frivaldszky, I.: 1834, Ujabb közlései az általa esközlött balkányi természettud. utazásról. Budapest (Pestini), 31 pp., 7 obr.
  • Frivaldszky, I.: 1834 – 36, Ujabb közlések a Balkány vidékén tett természeti utazásról.
  • Frivaldszky, I.: 1835, Közlések a’ Balkány’ vidékén tett természettudományi utazásról. A´ Magyar Tudós Társaság´ Évkönyvei, (Pest Buda), Második Kötet, 2(1832 – 1834): 235 – 276, tábl. I. – VII.
  • Frivaldszky, I.: 1837, Köczlések a Balkány vidékén tett természettudomanyi utazásrd. In: Magyar tudós Társasag Évkönyvei 4(3): 194 – 207.
  • Frivaldszky, I.: 1837, Neue Kerfe und Schnecken des Balkan. Gistl. Faunus. Neue Folge, 1(2): 84 – 93.
  • Frivaldszky, I.: 1938, Újabb Közlései az altala eszközlött, balkányi természettudományi ultazás – rol. Budan, 4, pg. 31, 8 far. tab.
  • Frivaldszky, I.: 1838, Balkány vidéki természettudományi utazás. Második közlés. In: Magyar Tudós Társaság Évkönyvei, 3(3): 156 – 184, 8 plates.
  • Frivaldszky, I.: 1844, Javaslat a természettudományok hazánkbani felvirágoztatása ügyében, Budapest (Pestini). ?? pp.
  • Frivaldszky, I.: 1844, T. Természettudományi expeditioja a Balkány vidékére. Tudománytár 1834. 222 pp.
  • Frivaldszky, I.: 1844, Kirándulás a szepesi kárpátokra természettudományi tekintetböl. A Magyar orvosok és természetvizsgálók nagygyülésének munkálatai, 4, 100 – 111, Budapest.
  • Frivaldszky, I.: 1845, Á Királyi magyar természettudományi társulat evkönyvet – elsö kötet. Budán. 1841 – 1845. Annalen der naturforsch. Gesellsch. V. Ungarn. 1 – 232, 3 far. tab.
  • Frivaldszky, I. & Frivaldszky, J.: 1857, Drei neue Grottenkäfer aus Ungarn. Verhandl. Wien. Zool. Bot. Verein, 7, 43 – 46.
  • Frivaldszky, I. & Frivaldszky, J.: 1861, Ein neuer Grottenkäfer aus Ungarn (Pholeuon gracile). Wien. Ent. Monatsschr., 5, 384 – 387.
  • Frivaldszky, I.: 1865, Jellemzõ adatok Magyarorzság faunájához. A Magyar Tudományos Akadémia Évkönyvei, 11(1864 – 67), (4): p. 1 – 275, tábl. I. – XIII. Budapest (Pestini), Emrich Gusztáv nyomdája.
  • Frivaldszky, I.: 1865, Néhány hazánk faunáját jellemző állatfajnak részletes leírása. A Magyar Tudományos Akadémia Évkönyvei, 11(4): 205 – 206.
  • Frivaldszky, I.: 1898, Bogarak gyüjtésének némely fortélyai. Rovart. Lapok, 5, 87 – 89.
  • Frivaldszky, I.: 1898, Némely jegyzetek a lepke – gyüjtésröl. Rovart. Lapok, 5, 112 – 114.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imrich Frivaldský na slovenské Wikipedii.

  1. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

LiteraturaEditovat

  • Anonym: 1865, Linnaea, 33: 594 – 595.                      
  • Anonym: 1870, Österr. Bot. Z., 20: 383 – 384. 
  • Anonym: 1871, Ann. Soc. ent. France, Paris 1(5): 468.
  • Anonym: 1871, Petit Nouv. Ent., 3: 125.
  • Kraatz, G.: 1871, Berl. ent. Ztschr., 15: IX.
  • Wallace, A. R.: 1871, Trans. ent. Soc. London (Proc.) 1871: LIII.
  • Aigner, L.: 1897, Rovart. Lapok, 4: 5 – 9 + portrét.
  • RÉVAI NAGY LEXIKONA, Budapest, VIII. KÖTET: (Földpálya – Grec), Frivaldszky (frivaldini), Imre, 177.
  • Obermayer – Marnach, E. et kol.: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815 – 1950, Bd. 1: 371 – 372.
  • Allodiatoris, I.: 1963, Frivaldszky Imre (1799 – 1870). Élövilág, 8(6): 49 – 54.
  • Hrubý, K.: 1964, Prodromus lepidoptera Slovenska, SAV Bratislava, 15, 23, 61.
  • Seliga, J. & Sokira, J.: 1970, Bačkovský rodák Imrich Frivaldský, doktor lekárských vied a prírodovedec 1799 – 1870. Propagačný materiál obce Bačkov k storočnici narodenia Imre Frivaldského. 1 – 4 + portrét a krátka bibliografia.
  • Lukëcs, D.: 1970, Száz éve hunyt el Frivaldszky Imre, a magyar állatgyűjtés úttörője. Búvár, 25(6): 430 – 431 + fotó.
  • Endrödi, S. 1971: Megemlékezés Frivaldszky Imréről halálának 100. évfordulóján. Êllatt. közlem., 58, 1 – 4, 3 – 5.
  • Szelei, L.: 1971, Frivaldszky Imre 1799 – 1870. Tud. mezőgazd., 9(4): 96 – 101.
  • Martinček, L.: 1972, Dvaja Frývaldskovci …, Technické noviny, XX(21): 2: (z 23. 5. 1972).
  • Tibenský, J. et kol.: 1976, Bibliografia prírodných, lekárskych a technických vied na Slovensku do roku 1850. I. autorská časť, 181 – 182: (krátka biografia a časť bibliografie).
  • Kolektiv: 1978, Frivaldský, Imrich. In: Encyklopédia Slovenska, II zväzok: (E – J), Veda SAV, Bratislava, 118.
  • Barica, J.: 1984, Imrich Frivaldský. In: Vede a národu: malá encyklopédia priekopníkov slovenskej vedy a techniky. Bratislava, Smena, 131 – 133 + portrét a 3 obr.
  • Robert Zander, Fritz Encke, Günther Buchheim, Siegmund Seybold: 1984, Handwörterbuch der Pflanzennamen, Auflage 13, Verlag Ulmer, Stuttgart, ISBN 3-8001-5042-5.
  • Kolektív: 1987, Frivaldský, Imrich (Frivaldszky, Friedvalszky), In: Slovenský biografický slovník, II. zväzok (E –J), Matica Slovenská, Martin, 131.
  • Hesselbarth, G.; Oorschot, H. van & Wagener, S.: 1995, Die Schmetterlinge der Türkei, Band 2: 1184: (In: Frivaldszky, Janos), 1233: (časť bibliografie).
  • Okali, I. et al.: 1996, Slovník slovenských zoológov a zoológov so vzťahmi k územiu Slovenska. (Frivaldský Imre: 38). Bratislava.
  • Këlmën, G.: 1996, 125 éve hunyt el Frivaldszky Imre. Süni és a Természet, 3(2): 56 – 57.
  • Koleška, Z.: 1998, FRIVALDSKÝ (Frivaldszky) Imrich (Emerich, Imre), 79 + 230: (portrét). In: Seznam biografií československých entomologů (entomologové nežijíci) – II. Dodatky, doplňky a opravy biografických hesel „Seznamu biografií čs. entomologů (entomologové nežijíci) – I“ ve svazcích 1 – 15 z let 1979 – 1995, Klapalekiana, 34 (Suppl.): 1 – 238.
  • Gaedike, R. & Groll, E. K. eds. 2001, Entomologen der Welt (Biografien, Sammlungsverbleib). Datenbank, DEI Eberswalde im ZALF e. V.: „Frivaldszky von Frivald Emerich (= Imre)“.
  • Okáli, I.: 2001, Dejiny a entomológia. Kto bol … ? Imrich Frivaldszky (6. 2. 1799 – 19. 10. 1870). In: Entomologický magazín HMYZ, II(1): 15 – 16 + portrét + 4 obr.
  • Kříž, K. et kol.: 2012. Biografia a bibliografia Jána Frivaldského. Biomasa, Kysucký Lieskovec, 74 pp.