Otevřít hlavní menu

Ilidža (v srbské cyrilici Илиџа) je lázeňské město nedaleko Sarajeva (administrativně pod něj spadá jako općina Ilidža). Je předměstím hlavního města. Nachází se v blízkosti soutoku řek Željeznica a Bosna. Obyvatelstvo je především bosňácké národnosti.

Ilidža
Илиџа
Općina Ilidža
Ilidža.jpg
Poloha
Souřadnice
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
entita Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton Kanton Sarajevo
Ilidža Илиџа
Ilidža
Илиџа
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 143,4 km²
Počet obyvatel 47 654
Hustota zalidnění 332,3 obyv./km²
Etnické složení Bosňáci, Chorvati, Srbové
Náboženské složení muslimové
Správa
Starosta Amer Ćenanović
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EtymologieEditovat

Název Ilidža pochází z tureckého slova iladž, které doslova označuje zdravé místo nebo místo které zajišťuje dobré zdraví, kde se lidé léčí a kde se nacházejí léčivé látky.

HistorieEditovat

V lokalitě dnešní Ilidži existovalo římské osídlení. Doloženy jsou záznamy o sídle s názvem Aquae S. Podle archeologického průzkumu se zde nacházely vily a lázně (v blízkosti Ilidži se nachází zřídlo řeky Bosny). Dochovány byly rovněž i mozaiky z téhož období, nalezena keramika, mince apod.

Během období turecké nadvlády nad Bosnou zde byl zbudován kamenný most přes řeku Bosnu. Nacházel se zde také hamam, turecké lázně.

 
Mapa ilidžské lázeňské zóny v závěru 19. století.

Ilidža byla až do roku 1878, kdy po Berlínském kongresu připadla Bosna a Hercegovina Rakousko-Uhersku, jen obyčejnou vesnicí. Nedlouho po té se tehdejší nová správa rozhodla místní příhodné podmínky využít pro výstavbu lázeňského komplexu. Během 80. let 19. století byl tento komplex vybudován (na jeho realizaci se podílel i český architekt Karel Pařík, který zde vybudoval restauraci – dnes kino). Do konce roku 1895 zde byly vybudovány hotely Igman, Hungaria, Austria a Bosna. Vznikl zde lázeňský park s alejemi, umělými jezery a sportovišti. V této době zde byla zasázená také Velká alej, kterou tvoří 726 platanů a nemalý počet kaštanů. Alej spojila výletiště pramene Bosny s lázeňským areálem. Od roku 1885 měla Ilidža také i tramvajové spojení se Sarajevem.

Během existence socialistické Jugoslávie měla Ilidža sloužit především lidu, a tak zde byly některé objekty v areálu modernizovány a zpřístupněny široké veřejnosti. Okolní venkov v rovinaté krajině údolí řek Bosny a Željeznice byl industralizován a díky tomu se stala obec velmi rychle jedním z výrobních center na území republiky. Nacházelo se zde několik továren, které vyráběly např. jízdní kola, nábytek, ledničky apod. V nedaleké vesnici Blažuj byl později zbudován závod společnosti Coca Cola. Ilidža získala nové centrum v blízkosti tramvajové konečné, byly zde postaveny panelové domy a v souvislosti s rozvojem Sarajeva se jako jeho předměstí dynamicky rozšířila i co do počtu obyvatel. V okolí původní Ilidži vznikly celé čtvrti rodinných domů.

Během války v Bosně a Hercegovině obsadily Ilidži Vojska Republiky srbské a představovala jednu z pozic při Obléhání Sarajeva. Po skončení konfliktu byla na základě Daytonské dohody předána Federaci Bosny a Hercegoviny. Mnohé z domů osídlili uprchlíci z války. Na začátku 21. století se stala Ilidža populární mezi blízkovýchodními investory.[1] Stavební rozvoj Ilidže, který doprovází často i výstavba nelegální[2], má do budoucna doprovázet i výstavba nové tramvajové trati.[3]

EkonomikaEditovat

Na území općiny Ilidža se nachází několik lomů, kde se těží dolomit. Rovněž je zde stáčena minerální voda, jejíž ložiska se nacházejí pod nedalekými vrcholky hor, stejně jako zdroje pitné vody, která je distribuována obyvatelům nedalekého Sarajeva.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat