Otevřít hlavní menu

Igor Chmela (* 2. ledna 1971 Ostrava) je český divadelní a filmový herec. Jeho domovskou scénou bylo dvanáct let Divadlo Na zábradlí v Praze.

Mgr. Igor Chmela
Narození 2. ledna 1971 (48 let)
Ostrava
Československo Československo
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky 1995 -
Manžel(ka) Marta Vítů (1. žena)
Jana Janěková ml. (2. žena)
Děti Ana,Ela,Antonín
Oficiální web http://igorchmela.cz/
Významné role Viktor Žák Modrý kód
Dušan Vrána Případy 1. oddělení
Karel Bílý Ordinace v růžové zahradě
Dalibor Dušek Cesty domů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Igor Chmela se narodil roku 1971 v Ostravě, kde prožil i své dětství. V letech 1985–1989 studoval Střední průmyslovou školu železniční v Letohradě obor Oprava a rekonstrukce železničního svršku a spodku a následně se vrátil do Ostravy, kde pracoval jako traťový dělník. Po dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1992 na DAMU v Praze. Ačkoliv původně přihlášku na DAMU podal, později ji vzal zpět a k přijímacím zkouškám šel dělat jen přihrávače v dialogu svému kamarádovi herci Martinu Fingerovi. Přijímací komisi ovšem natolik zaujal, že ho přemluvili, aby si přihlášku podal dodatečně. DAMU úspěšně absolvoval v roce 1996.

Již za studií hostoval na jevišti Národního divadla, kde následně získal i své první angažmá. Po třech letech odešel do Dejvického divadla, kde účinkoval další dva roky. V roce 2002 dostal nabídku na angažmá v Divadle Na zábradlí, kterou přijal a od 1. ledna 2007 byl také členem umělecké rady. Od září 2013 je zde stálým hostem. Zároveň hostuje také v Dejvickém divadle. Spolu se svou manželkou Janou a dalším manželským párem Lindou Rybovou a Davidem Prachařem založil Divadlo Verze.

V roce 2006 moderoval galavečer udělování českých filmových cen Český lev. Objevil se také v několika televizních seriálech (Ordinace v růžové zahradě, Zázraky života, Cesty domů).

Igor Chmela je podruhé ženatý. Poprvé se oženil s herečkou Martou Vítů. Jeho současnou ženou je herečka Jana Janěková ml., se kterou vychovává tři děti – starší Aničku a mladší dvojčata Elu a Antonína.

FotografieEditovat

Igor Chmela se již několik let věnuje fotografování. Nejznámější jsou jeho fotografie pořízené camerou obscurou vyrobenou z krabičky od sirek (tzv. „Sirkoň“), kterou nafotil například i soubor Divadla Na zábradlí. Své fotografie prezentuje na svých webových stránkách igorchmela.cz a v září 2011 měl v Divadle Na zábradlí svoji první fotografickou výstavu nazvanou „Čí je to město?“. Druhá výstava se konala v roce 2013 ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

Zábavní showEditovat

Igor Chmela několikrát účinkoval v pořadu Na stojáka (stand-up comedy), kde vytvořil scénky Perfekcionalista, Na čas, Ztratil pero či O sexu.

V minulosti působil spolu s Ondřejem Sokolem, Michalem Suchánkem a Richardem Genzerem v improvizační show Partička (jak v rámci natáčení pro televizi, tak v rámci divadelních představení, s kterými jezdí po celé České republice).

FilmografieEditovat

Divadelní role (výběr)Editovat

Současné role v Divadle Na zábradlíEditovat

  • V. Havel – Asanace (Kuzma Plechanov, rež. D. Czesany, 2012)
  • Egon Tobiáš – Denně (Poníci slabosti) (Jürgen Pavič, rež. J. Nebeský, 2012)

Role v Divadle Na zábradlí od roku 2002 do 2013Editovat

  • B. Brecht / K. Weill, D. Lane – Happy End (Bill Cracker, rež. J. Ornest, 2002)
  • Thomas Bernhard – Náměstí Hrdinů (Pan Landauer, rež. J. Nvota, 2003)
  • David Gieselmann – Pan Kolpert (Bastian Moll, rež. J. Pokorný, 2003)
  • David Greig – Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval (Keith, rež. J. Nvota, 2003)
  • István Tasnádi – Veřejný nepřítel (Kolhaas, rež. Jak. Krofta, 2004)
  • Gabriela Preissová – Gazdina roba (Black, rež. J. Pokorný, 2004)
  • Fritz Kater – včas milovat, včas umírat (Milan, rež. J. Pokorný, 2004)
  • David Eldridge – Pod modrým nebem (Graham, rež. M. Dočekal, 2005)
  • David Radok, Josef Kroutvor – Popis jednoho zápasu (K., rež. D. Radok, 2005)
  • Marek Horoščák, Jiří Pokorný – W. zjistil, že válka je v něm (W., rež. J. Pokorný, 2005)
  • A. P. Čechov – Platonov je darebák! (Michail Vasilijevič Platonov, rež. J. Pokorný, 2005) - 20.6.2014 DERNIÉRA (111 repríz)
  • Miloš Urban – Nože a růže (Igor, rež. D. Czesany, 2005)
  • Alice Nellis – Záplavy (Petr, rež. A. Nellis, 2006)
  • W.Shakespeare – Troilus a Kressida (Odysseus, rež. J. Pokorný, 2006)
  • Daniel Besse – Ředitelé (Florenc, rež. M. Záchenská, 2006)
  • David Greig – Pyreneje (Keith, rež. J. Ornest, 2007)
  • Milan Uhde – Zázrak v černém domě (Dušan, rež. J. Nvota, 2007)
  • Jean–Luc Lagarce – My, hrdinové (Raban, rež. J. Nvota, 2008)
  • Friedrich Dürrenmatt – Komplic (Doc, rež. D. Czesany, 2008)
  • Per Olov Enquist – Blanche a Marie (Sigmund Freud, rež. J. Nebeský, 2009)
  • Gemma Rodrigézová – 35,4 Vypadáme jako blbci (Muntané, rež. J. Šiktancová, 2009)
  • Kelly McAllister – Cesta hořícího muže (Marty, rež. M. Záchenská, 2009)
  • Podněcování a trest (Svědek Petr Žák, rež. J. Ornest, 2009)
  • D. Geiselmann – Haló, what? V projektu Nebe nepřijímá (Koller, rež. Thomas Zielinski, 2010)
  • Roland Schimmelpfennig – Ambrózie (Hering, rež. D. Czesany, 2010)
  • Miroslav Bambušek – Česká válka (Ferdinand, rež. D. Czesany, 2011)
  • Ezra Pound – Cantos (Ben, rež. M. Bambušek, 2012)

Angažmá v Dejvickém divadle 1999-2001 (výběr z rolí)Editovat

  • G. G. Márquez – Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce (Ulysseus, rež. M. Krobot 1999)
  • F.M.Dostojevskij – Bratři Karamazovi (Ivan, rež. L. Hlavica, 2000)
  • I. A. Gončarov – Oblomov (Zachar, rež. M. Krobot, 2000)
  • W.Shakespeare – Večer tříkrálový (Malvolio, rež. M. Krobot, 2001)

Angažmá v Národním divadle 1996-1999 (výběr z rolí)Editovat

  • Alois Mrštík – Rok na vsi (Janek, rež. M. Krobot, 1995),
  • J. M. Synge – Hrdina západu (Christy Mahon, rež. J. Kačer, 1996)
  • E. O´Neil – Cesta dlouhého dne do noci (Edmund, rež. I. Rajmont, 1998)
  • W. Shakespeare – Sen noci svatojánské (Lysandr, rež. J. Kačer, 1999)

Herecké hostování (výběr)Editovat

Ostatní realizované divadelní projekty (výběr)Editovat

  • M. Bambušek – Caligula (Caligula, rež. M. Bambušek, 2002) – Multiprostor Louny
  • M. Bambušek – Herakles (Casius Chereus, rež. M. Bambušek, 2002) – Multiprostor Louny
  • Pánské erotické zápasy (Kuřátko, rež. M. Bambušek, 2002) – Multiprostor Louny[2]

OdkazyEditovat