Otevřít hlavní menu

Ignaz Streit (29. dubna 1808 Litomyšl18. září 1879 Praha[1]) byl rakouský soudce působící v českých zemích a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

JUDr. Ignaz Streit

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1864 – 1865

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – ???
Ve funkci:
1863 – 1865
Stranická příslušnost
Členství německá liberální levice

Narození 29. dubna 1808
Litomyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. září 1879
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Vídeňská univerzita
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Roku 1829 získal titul doktora práv. Nastoupil na soudní praxi na brněnský magistrát a do roku 1849 působil jako kriminální rada u magistrátu v Kroměříži a Jihlavě. Angažoval se veřejně už během revolučního roku 1848.[1] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii korporací a měst v držení velkostatků, obvod Jihlava. Po dobu jeho časového zaneprázdnění byl ustanoven za něj na zemském sněmu náhradník Jan Ertl.[2]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na rakouský ústavodárný Říšský sněm.[1] Zastupoval volební obvod Ruda na Moravě. Uvádí se jako magistrátní rada.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4]

Roku 1848 byl též jmenován vysokým státním úředníkem pro reorganizaci soudnictví na Moravě. V roce 1849 se stal prezidentem zemského soudu ve Znojmě. Roku 1851 přešel na post prezidenta zemského soudu v Olomouci a v roce 1853 usedl do funkce prezidenta vrchního zemského soudu v hornouherském Prešově. Roku 1860 se stal druhým prezidentem vrchního zemského soudu v Praze a od roku 1863 zastával úřad prezidenta vrchního zemského soudu v Brně. V roce 1868 nastoupil na post prezidenta vrchního zemského soudu pro Čechy.[1]

Po obnovení ústavního systému vlády v 60. letech se zapojil znovu do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách 30. listopadu 1863 (poté, co zemřel dosavadní poslanec Jakob Sitka) byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za kurii měst, obvod Jihlava. Na mandát rezignoval roku 1865.[5][6] Zemský sněm ho delegoval roku 1864 i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou. 12. listopadu 1864 složil poslanecký slib.[7]

V roce 1874 se stal členem státního soudního dvora. V roce 1858 mu byl udělen Řád Františka Josefa (znovu roku 1872). Roku 1860 získal Řád železné koruny. Roku 1858 byl povýšen na rytíře, roku 1860 na barona.[1]

Jeho zetěm byl právník a politik Moritz von Streit, předlitavský ministr spravedlnosti.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Streit, Ignaz Frh. von (1808–1879), Jurist, s. 393. (německy) 
  2. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. (česky) 
  3. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  4. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  5. Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=19476
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.