Idris I.
Král Idris I. Libyjský, GBE (arabsky إدريس الأول), celým jménem Saíd Muhamad Idris bin Saíd Muhamad al-Mahdí al-Senussi (13. března 1890[1] – 25. května 1983),[2] byl prvním a jediným králem Libye. Vládl v letech 1951–1969 a byl současně hlavou muslimského řádu Senussiů.
| Idris I. | |
|---|---|
| král libyjský | |
 Idris, král libyjský | |
| Doba vlády | 24. prosince 1951 – 1. září 1969 |
| Úplné jméno | Saíd Muhamad Idris bin Saíd Muhamad al-Mahdí al-Senussi |
| Narození | 12. března 1889 Al-Džagbúb,  Libyjské království |
| Úmrtí | 25. května 1983 (94 let). Káhira,  Egypt |
| Pohřben | Jannat al-Baqí, Medina, Saúdská Arábie 1983 |
| Nástupce | Hasan Libyjský |
| Manželka | královna Fátima el-Šaríf |
| Potomci | libyjský král neměl žádné potomstvo, měli s jehou ženou Fatimou adoptovanou dceru z Palestiny[zdroj?] |
| Dynastie | Senussiové |
| Otec | Muhammad al-Mahdí al-Senussi |
| Matka | Aisha bint Ahmad al-Syrte |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí editovat
Narodil se v Al-Džagbúbu, v ústředí hnutí Senussiů, jako syn Saída Muhammada al-Mahdího bin Saída Muhammada al-Senussiho a jeho páté ženy Aishy bint Ahmad al-Syrte. Idris byl vnukem Saída Muhammada bin Alího as-Senussiho, zakladatele muslimského súfijského řádu Senussiů. Roku 1916 se po abdikaci svého bratrance Saída Ahmeda Šarífa as Senussiho stal hlavou řádu Senussiů. Byl uznán Brity s novým titulem emíra území Kyrenaika, který byl posléze uznán také Italy (1920). V roce 1922 se též stal emírem Tripolska.
Počátky jeho politického života se nesly ve znamení snah o vyjednání nezávislosti pro Kyrenaiku.[3] V roce 1922 se po italském vojenském útoku proti Libyi uchýlil do exilu. Jako základna v guerillové válce proti italským koloniálním úřadům mu tehdy sloužil Egypt.[4]
Druhá světová válka editovat
Během druhé světové války, podporoval Idris Spojené království v naději, že se jeho vlast jednou provždy zbaví italské okupace. Proto také přivedl příslušníky hnutí Senussiů a kyrenejské vlastence do boje po boku Spojenců proti Ose. S porážkou německých a italských sil vedených Erwinem Rommelem se konečně mohl vrátit do hlavního města Benghází a zformovat oficiální vládu.
K nevoli domácích arabských nacionalistů a podpůrců panarabismu v sousedních státech zachovával král Idris těsné vztahy se Spojeným královstvím a USA, a později dokonce intervenoval proti Egyptské agresi během Suezské krize roku 1956.[zdroj?]
Jiným ohrožením jeho panování byla nevyslyšená snaha o mužského potomka, jenž by jej později nahradil na trůně. Ekonomika státu díky výtěžkům z ropných polí a díky přítomnosti letectva Spojených států amerických na základně Wheelus poblíž Tripolisu vzrůstala, avšak královo zdraví se začalo zhoršovat.[zdroj?]
Převrat a exil editovat
1. září 1969, kdy byl král Idrís v Turecku, aby se podrobil lékařskému zákroku, byl sesazen libyjskou armádou pod velením Muammara Kaddáfího při státním převratu.[5] Převrat předešel abdikaci krále Idríse určené na 4. srpna 1969, s platností od 2. září 1969, ve prospěch jeho synovce korunního prince Hasana as-Senussiho.
Po převratu byl král Idrís souzen in absentia „Libyjským lidovým soudem“ a v listopadu 1971 nad ním byl vynesen rozsudek smrti.
Podařilo se mu lodí dostat do města Kamena Vourla v Řecku a poté se uchýlil do exilu v Egyptě, kde roku 1983 zemřel v Káhiře ve věku 94 let. Byl pochován v Medině v Saúdské Arábii.
Povstání v roce 2011 editovat
Ačkoli král Idrís I. zemřel v exilu a většina dnešních Libyjců se narodila až po konci jeho panování, mnoho opozičních demonstrantů za libyjského povstání proti plukovníku Kaddáfímu, mělo připnutu trikolóru s barvami vlaky Libyjského království a v rukou drželi portréty krále, zejména v tradiční pevnosti Senussiů Kyrenaice.[6]
Vyznamenání editovat
velkostuha Řádu Nilu – Egypt
velkokříž Řádu čestné legie – Francie
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie
řetěz Řádu al-Husajna bin Alího – Jordánsko
velkostuha Národního řádu cedru – Libanon
Řád Osmanie I. třídy – Osmanská říše, 1918
Řád Medžidie II. třídy – Osmanská říše, 1918
velkokříž Řádu Spasitele – Řecko
čestný rytíř-komandér Řádu britského impéria – Spojené království, 1946- čestný rytíř velkokříže Řádu britského impéria – Spojené království, 1. května 1954[7]
velkostuha Řádu nezávislosti – Tunisko
_rib.PNG){kind=small}
.png){kind=small}
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Idris of Libya na anglické Wikipedii.
- ↑ https://www.britannica.com/biography/Idris-I-king-of-Libya
- ↑ http://www.royalark.net/Libya/libya6.htm
- ↑ Vandewalle, Dirk (2006). A history of modern Libya. Cambridge University Press. str. 36. ISBN 978-0-521-85048-3.
- ↑ Oliver, Roland; Atmore, Anthony (2005). Africa since 1800. Cambridge University Press. str. 236.
- ↑ Bloodless coup in Libya (nekrvavý převrat v Libyi. BBC News On This Day. 1. září 1969.
- ↑ The liberated east: Building a new Libya [online]. 24 February 2011 [cit. 2011-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Chicago Tribune - Historical Newspapers. Chicago Tribune [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
Související články editovat
- Muhammad as-Senussi - prasynovec krále Idríse I., současný následník trůnu
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Idris I. na Wikimedia Commons
