Otevřít hlavní menu
Tento článek je o brněnském advokátovi a politikovi. O jeho synovi, profesorovi civilního řízení soudního pojednává článek Hynek Bulín mladší.

Hynek Bulín (13. prosince 1869 Horní Heršpice[1]18. května 1950 Brno[2]) byl český právník, spisovatel, žurnalista, zakladatel Lidové strany na Moravě (Bulín) a po vzniku Československa poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.

JUDr. Hynek Bulín
Bulin Hynek.png

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1919

Prezident Moravské advokátní komory
Ve funkci:
1931 – 1937
Předchůdce Jan Čapek
Nástupce František Pauk
Stranická příslušnost
Členství Lid. str. na Moravě (Bulín) (mladočeši)
Česká státopráv. dem.
Čs. nár. dem.

Narození 13. prosince 1869
Horní Heršpice, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. května 1950 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Děti Hynek Bulín mladší
Alma mater Karlo-Ferdinand. univ.
Profese advokát a politik
Ocenění Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1993)
Čestné občanství města Vyškova
Commons Kategorie Hynek Bulín
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl otcem Hynka Bulína mladšího (1908–1996).

BiografieEditovat

Vychodil školu v Tetčicích u Rosic, potom v letech 1880–1889 české vyšší gymnázium v Brně a v období let 1890–1896 absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde roku 1900 získal titul doktor práv.[2] Pak působil jako advokát v Brně.

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už koncem 19. století do politiky vstoupil jako součást hnutí Mladá Morava, tvořeného pokrokovými studenty, majícími blízko k mladočechům. Roku 1913 založil Lidovou stranu na Moravě (Bulín), čímž navázal na stejnojmenný politický subjekt, který na Moravě působil na přelomu 19. a 20. století století pod vedením Adolfa Stránského. Zakladatelé staronové strany kritizovali odklon původní strany Adolfa Stránského od jejích programových cílů. Kritizovali přílišnou moc Adolfa Stránského a jeho distanc vůči mladočeské straně v Čechách. Tento konflikt se ve straně vyostřil již roku 1911, tehdy se ale Stránskému podařilo přesvědčit část stranických aktivistů, aby nepřikročili k zamýšlenému zřízení nové promladočesky orientované strany.[3]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za český okrsek Morava 11. Usedl do poslanecké frakce Český klub jako hospitant. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[4] V letech 1913–1918 byl potom poslancem Moravského zemského sněmu.

Za první světové války se od léta roku 1915 podílel na činnosti českého tajného odbojového výboru Maffie na Moravě, v němž spolupracoval s Richardem Fischerem, vedoucím skupiny Maffie v Olomouci, nebo sokolským funkcionářem Josefem Scheinerem. V létě roku 1918 se stal členem Zemské hospodářské rady pro Moravu a usedl také do československého Národního výboru na Moravě. Od října 1918 se aktivně podílel coby člen Národního výboru v Brně na přebírání moci československými úřady v moravské metropoli. 1. listopadu 1918 převzal soudní správu země moravské a 6. listopadu 1918 i obecní správu města Brna, přičemž pronesl projev z okna radnice. 13. listopadu přijal přísahu českého vojska na náměstí Svobody.[2] V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[5] V tomto zákonodárném sboru zasedal za Českou státoprávní demokracii, později přetvořenou v národní demokracii.[6]

Byl také členem Státního soudu[2] a v letech 1931 až 1937 působil jako třetí český a celkově 12. prezident moravské advokátní komory.[7] V roce 1924 si dal architektem Vladimírem Fischerem na svahu Žlutého kopce v Brně postavit velkoryse pojatou vilu, kterou jeho syn, částečně pod vlivem dobových okolností, daroval po roce 1948 Akademii věd.[8][9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. 
  2. a b c d JUDr. Hynek Bulín [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2013-05-20]. Dostupné online. 
  3. MALÍŘ, Jiří, a kol. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 180, 202-203, 343. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Hynek Bulín [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online. 
  7. BALÍK, Stanislav; POLEDNÍK, Petr. Moravská advokátní komora a její prezidenti v letech 1868–1948. Bulletin advokacie. 19. červen 2006, čís. 6, s. 7–9. Dostupné online. 
  8. Bulínova vila [online]. Foibos [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  9. Hynek Bulín (1908 – 1996) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2015-04-16]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • MALÍŘ, Jiří: Moravská lidová strana Hynka Bulína, 1913-1914. Časopis Matice moravské 113 (1994), s. 157-169.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 83. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 157. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 310-311. 

Externí odkazyEditovat