Otevřít hlavní menu

Hynek Berka z Dubé († 1348), zakladatel linie Berků z Dubé a jeden z nejvýznamnějších českých pánů na dvoře Jana Lucemburského, byl jedním ze čtyř synů Hynka z Dubé. Úřad nejvyššího purkrabího zastával od roku 1319 či 1320 až do své smrti roku 1348, několikrát též úřad zemského hejtmana.[1] Hynek Berka z Dubé založil někdy po roce 1333 před západním vstupem do Pražského hradu poddanské město Hradčany.[2] Toto město pak bylo přímo podřízené pražskému purkrabímu až do roku 1598, kdy Rudolf II. vyslyšel opakované žádosti Hradčanských a Hradčany povýšil na svobodné královské město.[3][4]

Hynek Berka z Dubé
Berkove.png

Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1319 – 1348
Panovník Jan Lucemburský, Karel I. Lucemburský
Nástupce Hynek z Dubé a na Náchodě

Narození asi 1297
Koruna česká Království české
Úmrtí 1348
Koruna česká Království české
Národnost Čech
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MajetkyEditovat

Hynek Berka z Dubé (* nejspíš 1308, † 1350) držel Jestřebí, Dubou, Kuřívody, Mšeno, Kokořín, Střemy, po bratrech zdědil Bezděz, Housku a statky u Labe, od Jindřicha z Lipé získal po roce 1319 lipské panství a po roce 1330 sloupské zboží. Honštejnsko obdržel lénem, Kladsko, tvrz Kostelec nad Labem, Poděbrady zástavou.[1]

SynovéEditovat

Z manželství Hynka Berky z Dubé s Anežkou pošli synové Hynek Honštejnský a Jindřich Kuřívodský.[1]

Hynek Honštejnský (* 1343, † 1361)Editovat

Hynek Honštejnský se stal zakladatel honštejnské větve Berků z Dubé. Majetky po otci nejprve spravoval s bratrem v nedílu. Někdy po roce 1352 si s Jindřichem dědictví rozdělili, Hynek obdržel lipské panství, Sloup a od krále přijal v léno Honštejnsko. V letech 1348–1351 zastával úřad nejvyššího purkrabího pražského a účastnil se korunovační jízdy Karla IV.. Zanechal po sobě potomky Hynka Lipského a Hynka Honštejnského.[1]

  • Hynek Lipský († 1389)
  • Hynek Berka Honštejnský (1382–1419)
  • Hynek († 1437, ∞ Žofka von Dohna)
  • Jindřich z Kamenice († před 1436)
  • Beneš († před 1436)
  • Hynek († po 1452)
  • Jan († 1426)

Jindřich Kuřívodský († 1402)Editovat

Jindřich Kuřívodský, zvaný Jednooký se stal zakladatelem kuřívodské větve Berků z Dubé. Po rozdělení majetků po otci držel Dubou, Jestřebí, Frýdlant, Milštejn, Kuřívody, Housku a Mšeno. V roce 1383 zakoupil od Haška z Lemberka Jablonné, získal majetek v Drchlavě, Kruhu a Bořejově. Založil hrady Milčany, Hrádek a Čáp. Mšeno vyplatil císař Karel IV. ze zástavy. Po smrti bratra Hynka se stal poručníkem jeho synů. Z manželství s Adlou pošli synové: Hynek Dubský, Jindřich starší, Jindřich Berka, Václav, Jindřich Hlaváč, Jindřich Vaněk, Jan.[1] Starší synové obdrželi: Jablonné, Mildštejn a Housku, mladší (1402) Dubou, Hrádek, Vřísek a Čáp, sám držel do své smrti Kuřívody a Jestřebí, snad i Frýdlant, ten byl od roku 1404 v držení Milčanů.[1]

  • Hynek Dubský († 1413, ∞ Kateřina z Lemberka)
  • Jaroslav Berka na Mildštejně (1419–1432)
  • Jindřich starší († 1406)
  • Jindřich Berka († 1437)
  • Václav († 1415)
  • Jindřich Hlaváč z Dubé na Jestřebí (1394–1433)
  • Jindřich Vaněk († 1412, ∞ Barbora z Kolovrat)
  • Jan († po 1391)[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g Františka Párysová: Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav českých dějin, dipl. práce 2008
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny Prahy I.. Praha a Litomyšl: Paseka, 1997. 491 s. ISBN 80-7185-142-6. S. 128. 
  3. KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny Prahy I.. Praha a Litomyšl: Paseka, 1997. 491 s. ISBN 80-7185-142-6. S. 286. 
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Všeobecná encyklopedie 3. Praha: Diderot, 1999. 473 s. ISBN 80-902555-5-8. S. 230. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat