Otevřít hlavní menu

Hustířany

část obce Velichovky v okrese Náchod

Hustířany jsou vesnicí, částí obce Velichovky. Nachází se v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji asi 2,5 km západně od Velichovek na křižovatce silnice II/285 a silnice třetí třídy od Habřiny a Lužan. V roce 2009 bylo v obci evidováno 88 adres.[1] V roce 2001 v obci trvale žilo 174 obyvatel.[2]

Hustířany
Údolí Hustířanky s levobřežní částí obce
Údolí Hustířanky s levobřežní částí obce
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 174 (2001)
Domů 88 (2009)
Lokalita
PSČ 552 11
Obec Velichovky
Okres Náchod
Historická země Čechy
Katastrální území Hustířany (4,49 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hustířany
Hustířany
Další údaje
Web http://www.obecvelichovky.cz/
Kód části obce 49859
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Hustířany (německy Hustirschan) jsou jedinou vsí svého jména v celé republice a jejich jméno lze odvodit jako Huštieřany – ves lidí bydlících v huštieře nebo u huštiera. Působením adjektiva hustý změnil se tvar Huštieřany v Hustieřany.[3]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355.[4]

První vykopávky dokazující osídlení území obce pochází z doby keltského osídlení mezi 2. až 1. stoletím před naším letopočtem, pozdější nálezy slovanské keramiky pochází z 8. až 11. století.

 
Erb Zárubů z Hustířan

První písemná zmínka pochází z r. 1355, kdy se Hustířany připomínají jako tvrz, jež byla samostatným zbožím v rukou Jiříka z Hustířan.

Hustířany byly v držení pánů z Hustířan. Z těch, kteří Hustířany drželi jsou známi Jiřík (+ 1389), Bavor (1394 – 1413) a Bavor Rodovský z Hustířan (1494 – 1516), který měl kromě Hustířan v držení další okolní vesnice. Jeho majetek byl v roce 1523 rozdělen mezi jeho syny, přičemž Hustířany připadly Mikolášovi, který je prodal před rokem 1540 Mikuláši Trčkovi z Lípy. Tímto okamžikem přestává být historie obce spjata se zemanským rodem pánů z Hustířan, který se v 15. století rozštěpil na několik větví.

Prodejem Hustířan se ves stala po roce 1540 součástí smiřického panství. To bylo v té době v držení mocného rodu Trčků z Lípy. Posledním z tohoto rodu, kterému Hustířany náležely byl Jan Rudolf Trčka z Lípy. Jako účastník bělohorské bitvy byl za svoji odbojnou činnost roku 1636 potrestán konfiskací všech svých statků, které přešly v královský majetek. Jednou z obcí, jež byla dle zápisu v zemských deskách převedena na královskou komoru, byly i Hustířany, které nadále zůstaly připojeny ke Smiřickému panství.

Za účast na odstranění Albrechta z Valdštejna získal Jan Matyáš Gallas, potomek chudé šlechtické rodiny ze zámku Campo v Tridentsku, statky v odhadované ceně milionu zlatých, mezi nimiž bylo i Smiřické panství. Po smrti Gallase přejímá nad jeho nezletilými dětmi a všemi statky poručenství vdova Anna Marie Dorota z Ladronu, která 2. října 1661 rozděluje otcovské statky mezi své děti. Starší syn František Ferdinand získal Frýdlantské a Liberecké panství a Hořiněves s několika vesnicemi, včetně Hustířan. V roce 1676 František Ferdinand prodal Hořiněves a ostatní statky a vesnice za 206 tisíc rýnských zlatých generálovi Janovi hraběti Šporkovi – Frýdlant a Liberec si ponechal. Roku 1790 koupila od Jana Karla Šporka panství císařská komora a spojila je opět se Smiřicemi v komorní panství.[5][6]

Od roku 1848 byly Hustířany samostatnou obcí s obecním zastupitelstvem v čele se starostou. Od roku 1985 jsou Hustířany administrativně spojeny s obcí Velichovky. Současným starostou (2018) je Josef Karel.

Občanská vybavenostEditovat

V obci funguje malý obchod s potravinami a hospůdka. V minulosti v obci byla též místní malotřídka.

Ve vesnici jsou zavedeny všechny základní veřejné sítě – elektřina, vodovod, kanalizace, plyn i telefon. Hlavní silnice procházející obcí jsou asfaltové, místní komunikace však mají štěrkový nebo nezpevněný povrch.

Do obce zajíždí autobusové linky, které poskytují spojení ve směrech Jaroměř, Velichovky, Dubenec a Dvůr Králové nad Labem.

GeografieEditovat

Vesnice leží na obou březích potoka Hustířanky. Potok v tomto místě protéká poměrně hlubokým údolím, na jehož svazích je obec vystavěna.

Nejvyšší bod se nachází v Hustířanském lese na pravém břehu nad potokem: 324 m n. m.

Potok napájí dva chovné rybníky ve vesnici. Hustířanka se dále vlévá do Trotiny, ta následně do Labe.

Památky a zajímavostiEditovat

 
Smírčí kříž na návsi
  • Tvrz Kalinovec (terénní náznaky středověké tvrze na žlutě značené turistické stezce původně sloužící jako sídlo panstva ze sousedního Dubence)[7]
  • Smírčí kříž (nachází se na návsi u křižovatky silnic)
  • Mlýn Podhrad (bývalý mlýn s kompletně zachovalým zařízením mlýna, které si je možno prohlédnout; dnes je zde farma s možností ubytování)
  • Jezdecký areál JK Hustířany nacházející se za objektem mlýna
  • Hustířanský les (přírodní památka nacházející se na hranici mezi Hustířanami a Lužanami; hlavním předmětem ochrany jsou orchideje, zejména střevíčník pantoflíček)
  • Mikroregion Hustířanka (podle potoka protékajícího obcí se jmenuje celý mikroregion, jenž byl založen společně s okolními obcemi za účelem koordinace celkového rozvoje této oblasti)

Cyklotrasy:

Katastrální území obceEditovat

Hustířany je také název katastrálního území v okolí vesnice o rozloze 4,49 km2.[8]

Sousedními katastrálními územími jsou: Velichovky, Habřina, Lužany nad Trotinou, Vilantice a Dubenec.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 486, 487, záznam 63-1. Dostupné online. 
  3. Antonín Profous: Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 486. 
  5. Martin Kareš: Usedlosti a majitelé panství Smiřice – Hořiněves od roku 1496
  6. Libri confirmationum LC 1/23. Kopie z archivu Pražské kapituly u sv. Víta v Praze, nyní archiv Pražského hradu.
  7. obec Dubenec. Stručná historie obce [online]. [cit. 2014-08-02]. Dostupné online. 
  8. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat