Humeova břitva

Humeova břitva je princip racionálního postoje k víře v zázraky, navržený skotským filosofem Davidem Humem. Její doslovné znění (z knihy An Enquiry Concerning Human Understanding) je:

originální text z An Enquiry Concerning Human Understanding vydané 1748
Žádné svědectví není dostatečné k dokázání zázraku, ledaže by šlo o svědectví takového druhu, že by jeho mylnost byla ještě zázračnější než skutečnost, kterou se snaží doložit.
V originále:
That no testimony is sufficient to establish a miracle, unless the testimony be of such a kind, that its falsehood would be more miraculous, than the fact, which it endeavours to establish....[1]

Tedy jednoduše řečeno: Jakýkoliv svědek může být oklamán, tudíž je zázrak obtížně doložitelný.[2] Popularizátor vědy MUDr. František Koukolík si tuto větu vysvětluje po svém: Nevědomost, omyl, lež a podfuk je pravděpodobnější než zázrak.[3] Avšak taková interpretace již posouvá původní smysl Humeovy břitvy, neboť do ní promítá osobní postoj, jelikož zmiňuje pravděpodobnost zázraku, kterou si Humeova břitva netroufá posuzovat.

StudieEditovat

Tato věta pochází ze studie, kde David Hume dokládá, proč žádné náboženství nemůže stát na zázracích.[4] Když půjdeme ještě dále, z jeho studie vyplývá, že náboženství stojí na víře a na vzájemné důvěře (věřím, že ten člověk, svědčící o zázraku, mi nelže).

ReferenceEditovat

  1. Modern History Sourcebook: David Hume: On Miracles
  2. What Hume Actually Said About Miracles, Robert J. Fogelin. www.humesociety.org [online]. [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-02. 
  3. BLÍZKOST SMRTI - František Koukolík v Meteoru objasňuje některé nevysvětlitelné jevy. Část 4. z 11.
  4. Giovanni's Blog

Související článkyEditovat