Hugo Richter
Hugo Richter (1. listopadu 1863 Citov[1] – 11. února 1945 Praha) byl moravský advokát, tenorista, politický a historický publicista.
| Ing. Hugo Richter | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. listopadu 1863 Citov |
| Úmrtí | 11. února 1945 (ve věku 81 let) Praha |
| Pseudonym | Dr. Decorti |
| Povolání | advokát, zpěvák |
| Alma mater | ČVUT |
| Manžel(ka) | Emilie Richtrová-Mráčková |
| Rodiče | Josef Richter a Josefina Richtrová-Pazdirková |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Hugo se narodil v rodině Josefa Richtra (1841/1842) c. k. šikovatele u pěšího pluku č. 54 a Josefiny Richtrové-Pazdirkové (1839/1840) dcery učitele v Citově. Se svou ženou Emilií Richtrovou-Mráčkovou (1871), se kterou se později rozvedl, měl dva syny: Huga (1895) a Ladislava.[2]
Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci a práva na Právnické fakultě Karlovy Univerzity (1887–1892). Advokátem byl v Lipníku nad Bečvou, v Olomouci a později v Praze na Žižkově.
Mezitím se věnoval pěvecké dráze: byl operním pěvcem – tenoristou, zpíval ve zpěváckém spolku Přerub v Přerově, v pěvecko-hudebním spolku Akademický sbor Žerotín, působícím při Moravské filharmonii Olomouc. Vystoupil pohostinsky v Národním divadle (jako Hugo Dvořák), působil u pražského Nového německého divadla, v Kielu, krátce u Východočeského divadla Pardubice a nakonec v Praze v Divadle na Vinohradech.
V časopisu Česká otázka publikoval odborné články z oborů veřejně politického, kulturně historického a historického. Používal též pseudonym Bruno Decorti. Od roku 1892 byl členem Matice moravské. V Praze XI Žižkov bydlel na Kostnickém náměstí 635/3.[2]
Dílo editovat
Studie editovat
- Česká politika a otázka slovanské vzájemnosti v Rakousku – časová studie politická. Hranice: vlastním nákladem, 1901
- Kollárova idea slovanská a náš program – studie kulturně-politická. Olomouc: v. n., 1902
- Analýza idejí našeho národního probuzení a obrození začátkem století XIX – 1902
- Slovanské kapitoly z české historie: 1. Význam slovanské liturgie v době zřízení biskupství pražského; 2. Slovo k otázce cyrilo-metodějské – Olomouc: Romuald Promberg, 1922
- O existenci a významu slovanské liturgie v Čechách v IX. a X. století – 1922
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 375
Literatura editovat
- FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 118
- HUBIČKA, Štěpán. Advokacie v pražském Karlíně a na Žižkově v době první republiky [online]. Plzeň: Západočeská univerzita. Právnická fakulta. Katedra právních dějin, 2018 [cit. 2021-06-29]. Diplomová práce. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hugo Richter
- Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity: Hugo Richter (1863)
- Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity: Hugo Richter (1895)
- Český hudební slovník: Hugo Richter Archivováno 29. 6. 2021 na Wayback Machine.
- Časopis Moravské matice
