Otevřít hlavní menu

Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz

Hugo Karel Eduard kníže Salm-Reifferscheidt-Raitz (15. září 1803 Brno[1]18. dubna 1888 Vídeň) byl moravský politik, velkostatkář a průmyslník.

Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Hugo Karel Eduard kníže Salm-Reifferscheidt-Raitz
Hugo Karel Eduard kníže Salm-Reifferscheidt-Raitz

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1871 – 1871
Panovník František Josef I.
Předchůdce Adalbert Widmann
Nástupce Adalbert Widmann
Ve funkci:
1867 – 1867
Panovník František Josef I.
Předchůdce Emanuel Dubský z Třebomyslic
Nástupce Emanuel Dubský z Třebomyslic

Dědičný člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 18. duben 1888
Panovník František Josef I.

Člen rozmnožené říšské rady
Ve funkci:
1860 – ?

Člen stavovské říšské rady
Ve funkci:
1857 – ?

Skutečný tajný rada
Ve funkci:
1852 – 18. duben 1888 ?
Panovník František Josef I.

Prezident Obchodní a živnostenské komory v Brně
Ve funkci:
1850 – 1851

Ředitel Moravské vlastenecko-hospodářské společnosti
Ve funkci:
1849 – 1864

Předseda Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – únor 1849
Panovník František Josef I.

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Panovník František Josef I.

Císařský komorník
Ve funkci:
1827 – 18. duben 1888 ?
Panovník František I.Ferdinand I., František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Strana konzervativního velkostatku

Narození 15. září 1803
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 18. dubna 1888 (ve věku 84 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese tajný rada a politik
Ocenění 1854 velkokříž Leopoldova řádu
1852 rakouský Řád zlatého rouna (č. 951)
Commons Kategorie Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

RodinaEditovat

Narodil se jako syn starohraběte Huga Františka z rájecké větve Salm-Reifferscheidtů a Marie Josefy McCaffry of Keanmore, která po matce pocházela z na Moravě usazeného rodu Blümegenů. Jeho bratr Robert byl českým nejvyšším zemským hofmistrem a místopředsedou českého gubernia. S manželkou Leopoldinou Salm-Reifferscheidt-Krautheim (24. červen 1805 Gerlachsheim – 4. červenec 1878 Brühl u Vídně), se kterou se oženil 6. září 1830, měl pět dětí – Huga Karla Františka, Augustu, malířku, provdanou za Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice, Siegfrieda (též politicky aktivní) a Ericha; první dcera zemřela v dětství.

DětiEditovat

  • 1. Marie Rosina Leopoldina Augusta Františka Vilemína Aloisie (25. 12. 1831 – 24. 7. 1845)
  • 2. Hugo, kníže a starohrabě ze Salm-Reifferscheidt-Rájce (9. 11. 1832 Praha – 12. 5. 1890 Vídeň)
  • 3. Augusta Aloisie Marie Eleonora Rosina Leopoldina Berthilda (5. 11. 1833 – 11. 6. 1891)
  • 4. Siegfried Konstantin Bardo (10. 6. 1835 Praha – 14. 8. 1898 Salzburg)
  • 5. Erich Adolf Karel Jiří Leodgar (2. 10. 1836 Rájec – 29. 8. 1884 Rájec)

StudiumEditovat

Vystudoval vídeňské akademické gymnázium, později nastoupil na filosofickou a právnickou fakultu vídeňské univerzity.

PodnikatelEditovat

Roku 1838 převzal po svém dědovi Karlu Josefovi správu rodových panství Rájec nad Svitavou a Blansko, která představovala především velké lesní hospodářství, dále blanenské železárny, několik továren a cukrovarů (Rájec nad Svitavou, Niederabsdorf aj.), lignitové doly na Kyjovsku a černouhelné ve Slezské Ostravě.

PolitikEditovat

Do politického života se zapojil už v roce 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[2] Do února 1849 předsedal Moravskému zemskému sněmu. Později však odmítl post moravského místodržitele, který převzal Leopold Lažanský. Od roku 1857 byl členem stavovské říšské rady, od roku 1860 rozmnožené říšské rady. Roku 1861 byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady). Zajímal se především o hospodářská a daňová témata. Politicky se na Moravě řadil ke Straně konzervativního velkostatku a podporoval české národní hnutí. Stavěl se proti dualistickému uspořádání monarchie, patřil mezi federalisty. V době jejich krátkodobé převahy na zemském sněmu v letech 1867 a 1871 zastával krátce úřad moravského zemského hejtmana.

V letech 1849–1864 byl ředitelem Moravské vlastenecko-hospodářské společnosti, v letech 1850–1851 byl prezidentem Obchodní a živnostenské komory. Byl členem řady spolků na Moravě, ve Slezsku i v Rakousku.

Roku 1827 byl jmenován c. k. komořím, roku 1852 obdržel Řád zlatého rouna a titul skutečného tajného rady, roku 1854 velkokříž Leopoldova řádu.

Podporovatel uměníEditovat

Roku 1841 se stal členem Společnosti vlasteneckých přátel umění, v letech 1843–1957 byl členem jejího výboru, v období 1850–1852 dokonce jejím jednatelem.[3]

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. (česky) 
  3. TOMÁŠEK, Petr. Podíl pražského kulturního prostředí na formování obrazové sbírky rájeckých Salm-Reifferscheidtů kolem poloviny 19. století. [s.l.]: OPUSCULA HISTORIAE ARTIUM STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS F47, 2003. Dostupné online. Kapitola Společnost vlasteneckých přátel umění, s. 50-52. 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Adalbert Widmann
  Moravský zemský hejtman
Druhé období 18711871
  Nástupce:
Adalbert Widmann