Hugh Childers

britský politik

Hugh Culling Eardley Childers (25. června 1827, Londýn, Anglie29. ledna 1896, Londýn, Anglie) byl britský státník druhé poloviny 19. století. Po mládí stráveném v Austrálii patřil k vlivným poslancům Dolní sněmovny za Liberální stranu. V různých funkcích byl členem několika vlád, byl ministrem námořnictva (1868–1871), války (1880–1882), financí (1882–1885) a vnitra (1886).

Hugh Childers
Hugh Childers, Lock & Whitfield woodburytype, 1876-83 crop.jpg
Rodné jménoHugh Culling Eardley Childers
Narození25. června 1827
Londýn
Úmrtí29. ledna 1896 (ve věku 68 let)
Londýn
Místo pohřbeníCantley
Alma materWadham College
Trinity College
Trinity College
Cheam School
Povolánípolitik
Oceněníčlen Královské společnosti
Politická stranaLiberální strana
Manžel(ka)Emily Walker (od 1850)
Katherine Anne Gilbert (od 1879)
DětiCharles Edward Eardley Childers
Leonard George Eardley Childers
Rowland John Eardley Childers
Francis Culling Eardley Childers
Hugh Robert Eardley Childers
Emily Mary Eardley Childers
Edmund Spencer Eardley Childers
Louisa Augusta Eardley Childers
RodičeEardley Childers Walbanke-Childers a Maria Charlotte Smith
FunkceČlen 18. parlamentu Spojeného království (1860–1865)
Člen 19. parlamentu Spojeného království (1865–1868)
Financial Secretary to the Treasury (1865–1866)
První lord admirality (1868–1871)
Member of the 20th Parliament of the United Kingdom (1868–1874)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Portrét Hugha Childerse od jeho dcery Milly Childers (1891; Národní portrétní galerie)

Byl synem reverenda Eardleye Walbanke-Childerse (1799–1830). Původně studoval v Oxfordu, nakonec absolvoval v Cambridge. V roce 1850 odjel do Austrálie, kde se brzy prosadil jako poslanec parlamentu v provincii Victoria, uplatnil se také v místní státní správě a byl i prvním prorektorem nově založené univerzity v Melbourne. V roce 1857 se vrátil do Anglie a v letech 1860–1892 byl poslancem Dolní sněmovny, kde se brzy zařadil mezi přední řečníky Liberální strany. V Palmerstonově vládě zastával funkce civilního lorda admirality (1864–1865) a státního podtajemníka na ministerstvu financí (1865-1866). V první Gladstonově vláde byl jmenován ministrem námořnictva (první lord admirality; 1868–1871), od roku 1868 byl zároveň členem Tajné rady. V námořnictvu nastolil přísný úsporný program, pro který byl značně kritizován a z vlády předčasně odešel. Na funkci prvního lorda admirality rezignoval 9. března 1871 a o dva týdny později jej nahradil G. J. Goschen. Childers zůstal mimo vládu, ale po odchodu markýze Dufferina do Kanady převzal v roce 1872 úřad lorda kancléře vévodství lancasterského, zároveň se stal generálním intendantem armády. Z obou těchto postů musel znovu odstoupit v září 1873. Po roce 1874 byl v parlamentu mluvčím opozice proti Disraeliho vládě, v letech 1879–1880 byl místopředsedou státní komise pro námořní obranu kolonií[1].

Po vítězství liberálů ve volbách v roce 1880 byl znovu povolán do vlády, víceméně proti své vůli i přes odpor královny Viktorie převzal funkci ministra války (1880–1882). Přijal zodpovědnost za provádění reforem v armádě, vynikl také svým energickým postupem v době počínající války v severní Africe. Místo premiéra Gladstona převzal v roce 1882 funkci kancléře pokladu (ministr financí). Na této pozici setrval tři roky do roku 1885, kdy jím předložený rozpočet způsobil rezignaci Gladstonova kabinetu. Ve třetí Gladstonově vládě byl v roce 1886 ministrem vnitra. I poté zůstal aktivní jako poslanec Dolní sněmovny a ještě krátce před smrtí byl předsedou státní komise pro urovnání finančních vztahů mezi Anglií a Irskem (1894–1896).

Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství s Emily Walker měl osm dětí, synové sloužili v armádě, u námořnictva a v diplomacii.

K jeho vzdálenému příbuzenstvu patřil Erskine Hamilton Childers (1905–1974), prezident v Irsku (1973–1974).

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Personální obsazení státní komise pro námořní obranu kolonií na webu British History Online dostupné online