Hrzín (vojenský újezd Hradiště)

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary

Hrzín (německy Grün) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách asi dva kilometry jižně od Kotviny v nadmořské výšce okolo 480 metrů.[1]

Hrzín
Kamenný most ve vsi (2016)
Kamenný most ve vsi (2016)
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště (74,7 km²)
Hrzín
Hrzín
Další údaje
Zaniklé obce.cz24
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice je přivlastňovací příponou odvozen z osobního jména Hrza. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Grun (1460), Grunie (1488), Gryn (1591), Grynna (1654), Grün (1787, 1846 a 1854) a Grün nebo Hrzín (1923).[2]

Historie editovat

Podle Antonína Profouse pochází první písemná zmínka o Hrzínu z roku 1460,[2] kdy vesnice patřila k panství hradu Egerberk. Zdena Binterová ale uvádí, že ve čtrnáctém století osada náležela postoloprtskému klášteru, který ji v roce 1357 vyměnil s Karlem IV. za jiné vesnice na Žatecku. K Egerberku Hrzín patřil až do první čtvrtiny sedmnáctého století a po bitvě na Bílé hoře byl zkonfiskován Matyáši mladšímu Štampachovi ze Štampachu. V roce 1623 vesnici koupil Kryštof Šimon Thun a připojil ji ke kláštereckému panství.[3]

 
Kámen s výklenkem pro obrázek ze zaniklého Hrzína umístěný v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově

Po třicetileté válce v Hrzínu podle berní ruly z roku 1654 žilo pět chalupníků, jejichž hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a prodej obilí. V díle Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 je Hrzín uveden jako osada se šestnácti domy, ve kterých žilo 110 obyvatel.[3]

Hrzín se nikdy nestal obcí.[3] Po zrušení patrimoniální správy byl připojen jako osada k Humnici,[3] ale při všech sčítání lidu počínaje rokem 1869 byl uváděn u Martinova,[4] i když podle Zdeny Binterové koncem devatenáctého století krátce patřil znovu k Humnici.[3]

Ve druhém desetiletí dvacátého století ve vsi pracovali dva tesaři a jeden zedník. Ze služeb byly k dispozici jen hospoda a trafika. Děti docházely do školy v Martinově, ale pošta a fara bývaly v Radnici. Po druhé světové válce se museli vystěhovat němečtí obyvatelé. Samotná vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel a úředně byla zrušena k 15. červnu 1953.[3]

Přírodní poměry editovat

 
Cesta do vesnice

Hrzín stával na levém břehu Martinovského potoka v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry jižně od Kotviny. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 480 metrů na východním úpatí Humnického vrchu (707 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Hrzín v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 75 obyvatel (z toho 39 mužů) německé národnosti, kteří kromě sedmi evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 ve vesnici žilo 73 Němců, kteří byli s výjimkou čtyř evangelíků římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 111 88 85 92 88 75 73 15
Domy 18 18 18 18 16 15 15 11

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 695–696. 
  3. a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Hrzín, s. 70–71. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 177. 
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Hrzín – Grün, s. 28. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat