Hrdelní vak

anatomická struktura z volné, elastické a pevné kůže, vyskytující se zejména u plazů a ptáků

Hrdelní vak je anatomická struktura z volné, elastické a pevné kůže, vyskytující se zejména u plazů a ptáků. Může mít funkci signalizační (slouží k dorozumívání a signalizaci na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni), sexuální (zvyšuje atraktivitu jedince pro druhé pohlaví) nebo praktickou – u některých druhů může být využit pro dočasné uložení potravy nebo jiných objektů. Ze současných tvorů má nápadný hrdelní vak například pták pelikán[1] nebo ještěr rodu Anolis[2].

Výrazně červený hrdelní vak u samečka fregatky.

Paleontologie editovat

V období druhohor měly hrdelní vaky i někteří dinosauři, například ornitomimosaur druhu Pelecanimimus polyodon, objevený na území Španělska.[3] Jakýsi hrdelní vak mohl mít i obří tyranosauridní teropod druhu Tarbosaurus bataar z Mongolska.[4] U fosilních nálezů se však přítomnost takového měkké tělní struktury jen velmi obtížně prokazuje.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Keith, James O. (2005). "An Overview of the American White Pelican". Waterbirds. 28 (Special Publication 1: The Biology and Conservation of the American White Pelican): 9–17. doi: 10.1675/1524-4695(2005)28[9:aootaw]2.0.co;2
  2. Fitch, H. S.; Hillis, D. M. (1984). "The anolis dewlap: Interspecific variability and morphological associations with habitat". Copeia. 1984 (2): 315–323. doi: 10.2307/1445187.
  3. Vladimír Socha. OSEL.CZ. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. 
  4. Vladimír Socha. DinosaurusBlog [online]. 2019-03-07 [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • D. E. G. Briggs; P. R. Wilby; B. Pérez Pérez-Moreno; J. L. Sanz; M. Fregenal-Martinez (1997). "The mineralization of dinosaur soft tissue in the Lower Cretaceous of Las Hoyas, Spain." Journal of the Geological Society of London. 154: 587–588.

Externí odkazy editovat