Hrby (přírodní rezervace)
Hrby jsou přírodní rezervace ležící západně od obce Vráž v okrese Písek a chráněná pro výskyt zbytků přirozených smíšených listnatých porostů s doprovodnou květenou.[1] Rezervace se nachází v okolí stejnojmenného kopce Hrby vysokého 498 metrů nad mořem. Jihovýchodně od rezervace přibližně 500 metrů se nachází další přírodní rezervace zvaná Čertova hora u Vráže.
 Hrby | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Přírodní rezervace Hrby u Vráže | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 14. září 1973[1] |
| Nadm. výška | 450–498[1] m n. m. |
| Rozloha | 27,15 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Písek |
| Umístění | Vráž |
| Souřadnice | 49°23′9,6″ s. š., 14°5′46,32″ v. d. |
  Hrby | |
| Další informace | |
| Kód | 572 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lesy jsou tvořeny přirozeným porostem lipových bučin a suchomilných habrových doubrav. Vyskytuje se zde buk lesní (Fagus sylvatica), lípa malolistá (Tilia cordata) a z menší části i dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus). Odhaduje se, že stromy na lokalitě jsou až přes 210 let staré. V bylinném patře roste dvojice ohrožených rostlin v podobě lilie zlatohlavé (Lilium martagon) a vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Ze zvířat se zde hojně vyskytuje převážně ptactvo, které využívá staré stromové patro, kde hnízdí. Vyskytují se zde lejsek malý (Ficedula parva), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas) a čáp černý (Ciconia nigra).[4]
Rezervace je dostupná lesními cestami a taktéž značenou červenou turistickou stezkou tvořící okruh kolem Vráže.
Lokalita editovat
Přírodní rezervace Hrby se nachází v Jižních Čechách, okres Písek. Najdeme ji přibližně 3 km severozápadně od obce Vráž.
Lokalita je přístupná jak z obce Vráž, tak i z obce Malčice.[5]
Výměra přírodní rezervace je 26,77 ha a s ochranným pásmem 50 m, je obklopena lesními pozemky a patří do ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy.[6] Rezervace se pohybuje v nadmořské výšce od 450 do 498 m n. m.. Nejvyšší bod rezervace jsou Hrby.
Historie editovat
Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1973.[7] Ochrana vede k udržení bukodobuvého až dubobukového stupně.[8]
Do konce 18. století tvořil lesní komplex především původní listnaté porosty v revíru Čížová. Porosty v tomto revíru byly poskládány především směsi buku a lípy. Později byly vytěženy kvalitnější dřeviny a postupně dosazovány jehličnany, pouze na pasekách se nechávali stát kvalitní výstavky z půdních porostů.[6]
Na některých částech rezervace jsou patrné snosy (tj. hromady kamení).[6]
Ve 20. století byla snaha o přeměně smíšeného lesa na les jehličnatý a koncem 30. let se začaly listnaté lesy chránit.[5] V letech 2001 – 2010 bylo o lokalitu pečováno střediskem v Českých Budějovicích pod záštitou Agentury Ochrany přírody a krajiny ČR.[6]
Přírodní poměry editovat
Hrby můžeme zařadit do lesního komplexu severvě od Písku, přibližně 2,5 km od obce Vráž. Vráž spadá na katastrální území Zlivice. Rezervace se nachází v Horažďovické pahorkatině.[5]
Geologie editovat
Struktura terénu se značí dvěma hřeby oddělenými mělkým sedlem. Základ horninové části přírodní rezervace je biotitický granodiorit zvíkovského typu, taktéž sem zasahuje amfibol-biotitický středně zrnitý, červenského typu. Na plochých hřbetech a na východním svahu vystupují žíly biotitické a dvojslídné žilné žuly. Půda je zde bohatá na humózní hnědozem mezotrofního (eutrofního) typu. Z hlavního plochého hřbetu vybíhají k západu dva nízké nevýrazné hřbety, jeho východní svahy jsou členěny několika vodními toky, které se objevují periodicky.[7]
Hydrologie editovat
Na území přírodní rezervace Hrby se nachází dva bezejmenné potoky. Jeden z potoků vtéká do rybníka Koželuh, který leží necelých 200 m od rezervace Hrby. Potok následně pokračuje do Jesenického potoka, kde se vlévá do řeky Lomnice, ta následně pokračuje do Otavy, Vltavy a Labe. Tyto řeky ústí do Severního moře.[9]
Flora editovat
Většina plochy je tvořena přirozenými porosty submontánních (podhorských) lipových bučin. Převládá zde lípa malolistá (Tilia cordata) a buk lesní (Fagus sylvatica) s hojnou příměsí smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a habru obecného (Carpinus betulus). Vzácně se objevuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).[7] Na kamenitých hřbetech je vytvořeno společenstvo dubohabřin (sv. Carpinion). Jádrem rezervace je starý porost lípy a buku s příměsí smrku, borovice a dubu zimního (Quercus petraea) ve věku od 180–250 let, místy již ve stádiu rozpadu. V severní části území se vyskytují skupinky mladších porostů 50–80 let s převahou smrku. Mimo jiné se zde vyskytují i kostřava různolistá (Festuca heterophylla), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a vemeník doulistý(Platanrheta bifolia).[7]
Fauna editovat
V přírodní rezervaci se hojně vyskytují brouci, kteří žijí na odumírajících stromech a stromových houbách jako např. drabík (Rugilus mixtur), pestrokrovečník (Filous elongatus), červotoč (Dorcatoma robusta) a tesařík (Grammoptera abdominalis). Věnujme pozornost i fauně dvoukřídlích, která je taktéž velmi bohatá. Na jediné české lokalitě tu byly zjištěny bedlobytky (Trichonta venosa a Platurocrypta punctum) nebo například vrtalka (Phytomyza abdominalis). Jediný teplomilný druh žijící v jihočeském kraji je stlačenka (Platypeza consobrina).Výskyt pestřenky (Temnostoma apiforme) je v Čechách omezen jen na několik lokalit. Žije zde také martináček bukový (Aglia tau) – motýl charakteristický pro bučinu.[7]
Přírodní rezervace se nachází v ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy.[10] Z pohledu zoologie je tato lokalita velmi bohatá ornitocenóza. V přírodní rezervaci je ke spatření mnoho druhů datlovitých ptáků jako např. strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud malý (D. minor), strakapoud velký (D. major), datel černý (Dryocopus martius) a žluna šedá (Picus canus). Můžeme zde zahlédnout i čápa černého (Ciconia nigra), holuba doupňák (Columba oenas), lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca) anebo lejska malého (Ficedula parva).[7]
Ochrana editovat
Není zde vyhlášené ochráněné pásmo, výměru ZCHÚ tvoří tedy pás do vzdálenosti 50 m od hranice zvláště chráněného území.[11] Záměr přírodní rezervace je zachování přirozených lesních společenstev a jejich ochrana. Prvotní listnaté, smíšené porosty jsou zde ponechány bez zásahu. Z velké části smrkové porosty jsou káceny ve prospěch listnatých dřevin.[12]
Turismus editovat
K přírodní rezervaci se může vyrazit z obce Vráž, kde se orientujete po turistických značkách červené barvy, která vede po lázeňské stezce.[13] Poblíž přírodní rezervace se nachází i dřevěný altan,který je na jihovýchodní straně přírodní rezervace.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c PR Hrby [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2010-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Informační cedule v oblasti přírodní rezervace, vydal Okresní úřad Písek, referát životního prostředí
- ↑ a b c Plán péče o přírodní rezervaci Hrby [online]. Lesní projekty České Budějovice, 2012. S. 6. Dále jen Plán péče. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ a b c d Plán péče, s. 10.
- ↑ a b c d e f ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 280.
- ↑ Plán péče, s. 4.
- ↑ Plán péče, s. 8.
- ↑ Plán péče, s. 5.
- ↑ Plán péče, s. 2.
- ↑ Plán péče, s. 14.
- ↑ Plán péče, s. 11.
Literatura editovat
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 280.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrby na Wikimedia Commons
