Hrbáč (film, 1959)

francouzský film

Hrbáč, (francouzsky Le Bossu), je francouzský dobrodružný film z roku 1959 režiséra André Hunebella. V hlavních rolích hráli Jean Marais, Bourvil a Sabine Sesselmann. Film byl natočen podle stejnojmenné knihy Paula Févala. V roce 1959 šlo o již pátou filmovou verzi tohoto příběhu, kterou pak v roce 1997 následovala verze šestá.

Hrbáč
Původní názevLe Bossu
Země původuFrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
Jazykfrancouzština
Délka104 min
ŽánryMušketierovka
film natočený podle knihy
akční film
dobrodružný film
PředlohaHrbáč
NámětPaul Féval
ScénářPierre Foucaud
Jean Halain
André Hunebelle
RežieAndré Hunebelle
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJean Marais
Bourvil
François Chaumette
Sabina Sesselmann
Alain Nobis
… více na Wikidatech
ProdukcePaul Cadéac
HudbaJeana de Marion
KameraMarcel Grignon
KostýmyMireille Leydet
StřihJean Feyte
Výroba a distribuce
PremiéraFrancie 13. ledna 1960
Hrbáč na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj snímku vychází z původního příběhu v knižní předloze. Hlavní postavou je rytíř Henri de Lagardère. Henri se v Paříži náhodně stane svědkem zákeřného přepadení vévody Philippa de Nevers, kterého pomůže ubránit. Poté se oba muži spřátelí a Lagardère bojuje dál na vévodově straně. Králův oblíbenec, hrabě de Gonzague, však usiluje o získání velkého jmění svého bratrance, vévody de Nevers, a proto nadále ukládá o jeho život, což se mu nakonec podaří. Philippe de Nevers je zákeřně zavražděn, avšak Lagardèrovou zásluhou a za pomoci jeho věrného sluhy Passepoila přežije vévodova legitimní maličká dcera Aurora de Nevers veškeré úklady. Oba muži ji zachrání před hrozícím nebezpečím a posléze ji ukryjí u Lagardèrova přítele dona Miguela ve španělském Toledu. Tam dívka žije pod jménem Isabelle de Caylus až do doby, kdy dospěje v ženu. Když je Auroře alias Isabelle 16 let, vrátí se za pomoci svých přátel do Paříže. Henri de Lagardère v přestrojení za hrbáče potrestá vrahy Philippa de Nevers a vrátí Auroru její matce, která po celou dobu doufala, že dcera žije. Příběh končí závěrečným happyendem, Lagardère a Aurora si vyznají vzájemně lásku. Rytíř Lagardère je za svoji statečnost a zásluhy regentem francouzského království, vévodou Filipem Orleánským, povýšen do hraběcího stavu.

Obsazení

editovat
Jean Marais rytíř Henri de Lagardère alias Hrbáč
Sabine Sesselmannová Aurore de Nevers alias Isabelle de Caylus
Bourvil Passepoil
François Chaumette hrabě Philippe de Gonzague
Jean le Poulain pan de Peyrolles
Hubert Noël vévoda Philippe de Nevers
Paulette Dubostová Marta
Edmond Beauchamp don Miguel
Georges Douking markýz de Caylus
Monique Just vévodkyně de Nevers

Natáčení

editovat

Natáčení začalo 19. května 1959 ve filmovém studiu v Saint–Maurice. Producentem filmu byl André Hunebelle, který si do hlavní role vybral Jeana Maraise poté, co viděl jeho akrobatický výkon na osmnáctimetrové tyči při večírku pořádaném hereckou asociací. Maskování a líčení Jeana Maraise do postavy Hrbáče trvalo několik hodin. Marais se nezměnil jen fyzicky, ale podal i vynikající herecký výkon. Ve filmu se poprvé setkal s Bourvilem, který hrál jeho sluhu, a oba herci se stali dobrými přáteli. Film měl premiéru 13. ledna 1960 a během následujících měsíců jej ve Francii vidělo více než 6 milionů diváků. Na úspěchu filmu měl největší podíl Jean Marais, který odmítal kaskadéry a všechny scény točil sám. [1]

Reference

editovat
  1. ŽÁK, Jiří. Jean Marais-Mé dveře jsou dokořán. Praha: Nakladatelství XYZ, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7388-254-9. S. 102–106. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat