Hradsko (hradiště)

kulturní památka České republiky na území obce Mšeno

Hradsko je opevněné sídliště z mladší a pozdní doby bronzové[1] a také raně středověké slovanské hradiště nacházející se na náhorní plošině nad údolím řeky Pšovky nedaleko stejnojmenné vesnice, části města Mšeno v okrese Mělník. Okraje náhorní plošiny spadají strmými pískovcovými stěnami do Kokořínského a Kaninského dolu. Náhorní plošinu dnes tvoří zemědělská půda, zatímco svahy hradiště pokrývají lesy přírodní rezervace Kokořínský Důl.

Hradsko
Náhorní plošina Hradsko; v dáli na nejvyšším místě hradiště je kostel svatého Jiří v Hradsku
Náhorní plošina Hradsko; v dáli na nejvyšším místě hradiště je kostel svatého Jiří v Hradsku
Poloha
AdresaHradsko, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hradsko
Hradsko
Další informace
Rejstříkové číslo památky27051/2-1452 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archeologické nálezy štípané kamenné industrie, hlavně pazourky z čediče a křemene dokazují, že první osídlení hradiště proběhlo v době kamenné, v mladším paleolitu před 25 tisíci lety.[1] Hradiště bylo osídleno i v době bronzovélaténské. Nálezy střepů keramiky a jamek po kůlech stavení dokazují přítomnost únětické kultury v letech 1600 až 500 př. n. l.[2] Nález náramku z modrého kobaltového skla s žebováním na zdejším hradišti dokládá také přítomnost Keltů ve 2. a 1. století př. n. l.[1]

Kolem 7. století se na hradišti usadili Slované. Skutečné opevněné hradiště zde bylo postaveno až v 8. století a bylo rozšířeno v 9. století. Patrně slovanský kmen Pšovanů zde již v 8. století vybudoval kamenné opevnění, pohanské žertviště a hrazený velmožský dvorec. V následujícím staletí se hlavním sídlem Pšovanů stal nedaleký Mělník, tyčící se na pískovcové skále nad soutokem Labe a Vltavy.[3] Hradby hradského hradiště z počátku dosahovaly šíře 7 metrů, postupem byly rozšiřovány až na 14 metrů. Jejich zbytky v podobě valu procházely obcí Hradsko.[4] Tyto valy byly v 1. polovině 19. století rozvezeny. Vnitřní zástavba v 9. století tvořila dvorec na nejvyšším místě náhorní plošiny. V 11. století byly provedeny změny v podobě vnitřního valu a zmenšení opevněné plochy. K zástavbě mladší fáze hradiště zřejmě patřil i kostel sv. Jiří stojící v místech dnešního několikrát přestavěného kostela.[4] Strážní význam hradiště přetrval až do počátku 13. století.[3]

Nejstarší fáze slovanského hradiště z počátku 9. století je ztotožňována s hradištěm Canburg,[4] který je zmiňován ve franských kronikách Chronicon Moissacense a Annales Mettenses priores v souvislosti z tažením franských vojsk Karla Velikého do Čech v roce 805, kdy se Frankové pokoušeli na území Čech prosadit křesťanství. Území kolem sídliště vyplenili, ale samotné hradiště Canburg se jim dobýt nepodařilo.

Reference editovat

  1. a b c SKLENÁŘ, Karel. Pravěk na soutoku. Mělník: Okresní muzeum Mělník, 1998. 95 s. 
  2. ŠOLLE, Miloš. Hradsko u Mšena. Část I. Od pravěku do doby slovanské a otázka Canburgu franských letopisů. Mělník: Okresní muzeum Mělník, 1977. S. 323–393. 
  3. a b http://archiv.ihned.cz/c1-971263-o-hradsku-neboli-canburgu
  4. a b c ŠOLLE, Miloš. Hradsko na Kokořínsku - Hradsko na Kokořínsku - Canburg franckých análů. Praha: Academia, 1998. 162 s. ISBN 80-200-0652-4. 

Externí odkazy editovat