Otevřít hlavní menu

Hostačovka je malá říčkaKraji Vysočina a Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Doubravy. Délka toku činí 23,7 km.[1][pozn 1][pozn 2] Plocha povodí měří 98,4 km².[2][pozn 3]

Hostačovka
Hostačovka severně od Hostačova
Hostačovka severně od Hostačova
Základní informace
Délka toku 23,7 km
Plocha povodí 98,4 km²
Průměrný průtok 0,43 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-03-05-032
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina - Vilémov, Středočeský kraj - Žleby)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Doubrava
Povodí Hostačovky
Povodí Hostačovky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Průběh tokuEditovat

Pramenínadmořské výšce 513 m, asi 0,5 km jihovýchodně od JarošovaUhelné Příbrami. Protéká nejprve rybníky Malý Kazbal a Velký Kazbal a poté severozápadním směrem přes městys VilémovGolčova Jeníkova, Sirákovický a Jezuitský rybník, obec Hostačov, Kamenné Mosty do Žlebů, kde se v zámeckém parku vlévá tzv. Malým vodopádem do řeky Doubravy na jejím 25,7 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce 228 m.

Geomorfologické členěníEditovat

Převážná část povodí říčky, kromě dolního toku v severní části popisované oblasti, se nachází v Hornosázavské pahorkatině.[3] Pramenná oblast Hostačovky a Doubravky spolu s větší částí povodí Petrovického potoka se nalézá v nejsevernější části Chotěbořské pahorkatiny.[3] Tento okrsek náleží pod Havlíčkobrodskou pahorkatinu, která je geomorfologickým podcelkem výše zmíněné Hornosázavské pahorkatiny. Střední tok říčky spolu s levostrannými přítoky (Babský potok a Váhanka) a převážná část povodí zprava přitékající Doubravky odvodňují území ve východní části Golčojeníkovské pahorkatiny, která je okrskem Kutnohorské plošiny.[3] Kutnohorská plošina je součástí Hornosázavské pahorkatiny. Dolní tok Hostačovky, Zehubský potok a dolní toky Výrovky a Doubravky na severu jejich povodí odvodňují jižní část Ronovské kotliny, která je okrskem Čáslavské kotliny.[3] Čáslavská kotlina je geomorfologickým podcelkem v jihovýchodní části Středolabské tabule. Nejvyšším bodem celého povodí je vrch Kubík (535 m n. m.), který se nalézá severovýchodně od Jarošova. Hostačovka odvádí vodu z jeho jižních svahů.[pozn 4]

Větší přítokyEditovat

Největším přítokem Hostačovky je potok Doubravka přitékající zprava v Kamenných mostech.

Vodní režimEditovat

Hostačovka severně od Hostačova zhruba na 6,4 říčním kilometru
 
Ústí Hostačovky do Doubravy
 
Pohled od vodopádu na řeku Doubravu za nízkého stavu vody

Průměrný průtok Hostačovky u ústí činí 0,43 m³/s.[8] Říčka je nejvodnějším přítokem řeky Doubravy.

ZajímavostiEditovat

Obora ŽlebyEditovat

Obora se nachází jihovýchodně od Žlebů na dolním toku Hostačovky při jejím ústí do Doubravy. Žlebská obora založená v roce 1972 se rozprostírá na ploše 120 ha.[9] Je zde chována bílá jelení zvěř (Cervus elephus maral), černá zvěř (Sus scrofa), stáda daňků (Dama dama) a muflonů (Ovis musimon).[9]

Přírodní památky v povodí HostačovkyEditovat

Starý kamenný most v Kamenných MostechEditovat

Kamenných Mostech při ústí Zehubského potoka se nachází starý kamenný tříobloukový most, jehož vznik se datuje do 14. století.[12] Dvakrát zakřivený most je dlouhý přes 41 m a jeho šířka je přibližně 9 m.[13]

Vodopád HostačovkyEditovat

Tento vodopád nazývaný též Malý vodopád se nachází ve Žlebech v místě ústí Hostačovky do Doubravy. Výška stupně činí 3 m. Jedná se o jednostupňový, dvouramenný, vějířovitý vodopád, jehož původ je nejasný.[14]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Bývá též uváděna hodnota 22,5 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  2. Bývá též uváděna hodnota 23,5 km (eAGRI – Seznam významných vodních toků)
  3. Bývá též uváděna hodnota 98,0 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  4. Dle mapy VÚV T. G. M. (Hydrologická povodí 4. řádu)

ReferenceEditovat

  1. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 22) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné online. 
  3. a b c d Český úřad zeměměřický a katastrální – Geoportál [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. 
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 23) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 104) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online. 
  7. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online. 
  8. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 110. 
  9. a b Obora Žleby [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné online. 
  10. Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Borecká skalka [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online. 
  11. Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Pod Kazbalem [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online. 
  12. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Kamenné Mosty [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online. 
  13. Kutnohorský deník – Unikátní starý most zapsali do seznamu [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11. 
  14. Martin Janoška. Nejkrásnější vodopády České republiky. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1560-0. 

Externí odkazyEditovat