Otevřít hlavní menu

Hory Matky Boží

část obce Velhartice v okrese Klatovy
Možná hledáte: Hora Matky Boží, klášter a poutní místo na Orlickoústecku.

Hory Matky Boží (německy Bergstadtl Unserer Lieben Frau) jsou částí obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Vesnice leží v nadmořské výšce okolo 675 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 101 obyvatel.[2]

Hory Matky Boží
Hory Matky Boží
Hory Matky Boží
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 101 (2011)[1] (e)
Domů 143
Nadmořská výška 675 m
Lokalita
PSČ 341 42
Obec Velhartice
Okres Klatovy
Historická země Čechy
Katastrální území Hory Matky Boží (1,06 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hory Matky Boží
Hory Matky Boží
Další údaje
Kód části obce 44997
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Vesnice je pravděpodobně pojmenována po dolu Nálezná jáma Matky Boží.[3] Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Hory Matky Boží (1520), „na horach Strzibrnych Welharticzkych slove Matky Bozij Sniežny„ (1610) a „v Matky Boži na Horach Welharticzkych“ (1630).[4] V osmnáctém a devatenáctém století se užíval také lidový název Zlámané Hory.[5]

HistorieEditovat

Nejstarší stopy po těžbě rudních ložisek v okolí vesnice pochází z desátého až dvanáctého století, ze kdy se dochovaly sejpy podél Ostružné a jejích přítoků. První krátké štoly podél křemenných žil pochází ze třináctého století, ale na jeho konci již byla zdejší ložiska zlata pravděpodobně vyčerpaná.[3]

Rozmach hornictví nastal až s objevem stříbronosného galenitu v první čtvrtině šestnáctého století, kdy patřilo velhartické panství patřilo Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Z 19. listopadu 1519 pochází zmínka o jámě svaté Anny propůjčené Baltazaru Bohuchvalovi a jen o několik dnů později získal práva k Nálezné jámě Matky Boží Jiří Popel z Lobkovic.[3] První písemná zmínka o osadě pojmenované podle jámy[3] pochází z roku 1520.[6] Rozvoj dolování výrazně podpořil král Ludvík Jagellonský, když osadu dne 12. listopadu povýšil na horní město[3] a udělil mu trhové a várečné právo. Kromě toho městu věnoval znak s pečetí a obyvatele osvobodil od poddanství.[7]

Většina dolů bývala na východní straně vrchu Křížovka a na vrchu Kalvárie. Dolů bylo v polovině šestnáctého století asi třicet a většina z nich nepřesahovala hloubku 80–100 metrů. Doly byly odvodňovány pomocí dědičných štol svatého Kryštofa, Vavřince, Šmelcířské a tzv. hluboké. Většina ložisek byla vyčerpána okolo poloviny šestnáctého století. Pokusy o obnovu dolování v sedmnáctém století skončily neúspěšně a stejný výsledek měly také snahy ve druhé polovině osmnáctého století. Dochovaným pozůstatkem jednoho z těchto mladších dolů je až tři metry hluboká propadlina s haldou u silnice do Drouhavce. Jiné staré důlní dílo na úpatí Křížovky sloužilo od roku 1914 k napájení koupaliště.[7]

Ještě na počátku dvacátého století byly Hory Matky Boží uváděny jako město, ve kterém žilo 660 obyvatel.[zdroj?]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 596[1] 571[1] 575[1] 654[1] 665[1] 645[1] 537[1] 392[1] 370[1] 266[1] 185[1] 164[1] 121[1] 101[1]
Počet domů 98[1] 103[1] 102[1] 104[1] 106[1] 114[1] 119[1] 124[1] 139[1] 97[1] 76[1] 67[1] 115[1] 119[1]

PamětihodnostiEditovat

  • Barokní kostel Jména Panny Marie (637 m) byl založen v roce 1637.
  • Severně od města byla v roce 1842 postavena poutní kaple Proměnění Páně, ke které od hřbitova vede 14 nepravidelně roztroušených kapliček Křížové cesty. Kalvárie je na místě kříže, u kterého se modlívali horníci, než vstoupili do šachty. Vlevo vedle kaple je pod křížem studánka.
  • Roku 1995 bylo ve vsi založeno muzeum zaměřené na historii regionu, hornickou minulost, řemesla a místní tradice.[7]
  • V roce 2000 byla otevřena naučná stezka Důlní činnost v okolí Hor Matky Boží s cílem seznámit návštěvníky s dochovanými stopami po historické těžbě surovin a okolními památkami. Stezku dlouhou čtyři kilometry tvoří dvanáct zastavení.[8]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 236. 
  3. a b c d e ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Hory Matky Boží a Velhartice, s. 198. Dále jen Hornické památky České republiky (2019). 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hory Matky Boží, s. 712–713. 
  5. Šumavský rozcestník : Hory Matky Boží. www.sumava.cz [online]. [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 296. 
  7. a b c Hornické památky České republiky (2019), s. 200.
  8. Hornické památky České republiky (2019), s. 202.

Externí odkazyEditovat