Horní Bříza

město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Horní Bříza je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 4 200[1] obyvatel. Město je obklopeno lesy a protéká jím řeka Bělá. Z jihu na sever vede na východním okraji města železniční trať Plzeň–Žatec. Kromě železničního spojení má město autobusové spojení s Plzní i dalšími městy a obcemi v okolí. V Horní Bříze se nachází Masarykova základní škola, Střední škola Horní Bříza a dvě mateřské školy. Rozvoj města je od konce 19. století spojen s těžbou a zpracováním kaolinu.

Horní Bříza
Letecký pohled na Horní Břízu
Letecký pohled na Horní Břízu
Znak města Horní BřízaVlajka města Horní Bříza
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0325 558885
Pověřená obec Třemošná
Obec s rozšířenou působností Nýřany
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 180 (2020)[1]
Rozloha 14,54 km²
Katastrální území Horní Bříza
Nadmořská výška 367 m n. m.
PSČ 330 12
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa městského úřadu Třída 1. máje 300
330 12 Horní Bříza
podatelna.mu@hornibriza.cz
Starosta David Kapr
Oficiální web: www.hornibriza.eu
Horní Bříza
Horní Bříza
Další údaje
Kód části obce 42633
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

StředověkEditovat

Ves Březí je historicky doložena v letech 1180–1182. Asi o 40 let později ji kníže daroval Ratmírovi ze Skviřína a ten odkázal plaskému klášteru, aby si zajistil spásu duše. Darování potvrdil roku 1232 král Václav I. Osud Březí byl tak na staletí svázán s plaským klášterem.

V roce 1366 se objevuje první zmínka o sousední vsi Čermné, oddělené od Březí potokem. V Březí na pravém břehu bylo 9 lánů, v Čermné na levém břehu 12 lánů. Opat Mikuláš tehdy zavedl zákupní právo, podle kterého měli poddaní právo zůstat na své usedlosti, pokud řádně odváděli naturální a peněžité dávky, případně robotu. Od doby husitských válek byl plaský klášter nucen svůj majetek zastavovat a obě vsi často měnily majitele. Albrecht z Kolovrat udělil vsím roku 1499 právo odúmrti a právo svobodného stěhování. Roku 1539 se majitelem stal Florián Gryspek z Gryspachu, který na svých statcích vydal Řád selský čili Artikulové soudní a v roce 1558 nechal sepsat první urbář – knihu, kde byl zaznamenán veškerý majetek panství i poddaných a jejich povinností. Březí postupem času splynulo s Čermnou.

NovověkEditovat

Vzhled obce se po staletí neměnil. I podle Tereziánského katastru z roku 1718 bylo v Březí celkem 12 sedláků, hajný a kovář. Za panování Josefa II. byl klášter zrušen, majetek převzala náboženská matice a od ní ho roku 1826 koupil kníže Václav Kliment Metternich. V roce 1839 byla postavena kaplička a zavedeno číslování domů. Průmysl začal pronikat i do těchto zemědělských krajin. Na Horách byly vitriolové hutě, sirné hutě a v roce 1819 se na Čabalkách začalo těžit uhlí. V roce 1848 se Hořejší Březí stalo samostatnou obcí s vlastní samosprávou. Prvním starostou byl Václav Matějovec. V té době tu bylo 27 domů a 259 obyvatel.

V roce 1865 obec zachvátil velký požár, který změnil její tvář. Kvůli požáru zde několik požárem postižených sedláků vystavělo u žilovské silnice společnou cihelnu. Další důležitá událost nastala v roce 1871, protože se začala stavět Plzeňsko-Březanská dráha, která procházela i Horní Břízou. Dráhu budovala soukromá společnost v čele s Antonínem ze Starchů, knížetem Metternichem, hrabětem Černínem a hrabětem Lažanským z Manětína. O dráhu mnoho místních zájem neprojevilo a tak i kvůli snaze společnosti mít stanici co nejblíže polesí dráha celou obec téměř míjela. Mnozí proto také dráhu se stanicí vzdálenou 2,5 km od obce ignorovali.

Výrazný zlom však nastal až v letech osmdesátých, kdy tu byl objeven kaolin. Roku 1882[2] začal v polesí Toku těžit kaolin významný rokycanský podnikatel a báňský odborník Johann Fitz. Postavil plavírnu a v roce 1886 zavedl i výrobu keramického zboží. Stal se tak zakladatelem podniku, který si přes sto let udržoval dominantní postavení v keramickém průmyslu. Obec v té době měla 43 domů a 349 obyvatel se začala rychle rozrůstat. Pro dělníky a úředníky se stavěly domy, budovaly se silnice a vznikaly nové živnosti. Roku 1889 byla otevřena nová škola, později pošta, zdravotní středisko, četnická stanice a postaveno bylo i nové nádraží. Roku 1890 cihelna vystavěná sedláky zanikla ale po první světové válce v roce 1920 stavitel Karel Prach pocházející z Příšova cihelnu rekonstruoval a vybudoval moderní cihlářský podnik. V roce 1903 byla zbourána původní železniční stanice, ale téhož roku byl dokončena nová budova zastávky – čp. 28, nicméně v současné době je již budova samotná dlouho mimo provoz. Dne 16. září 1906 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1943 byla postavena druhá železniční zastávka (Horní Bříza zastávka).[3]

Přírodní poměryEditovat

Město je na východě obklopeno lesy a na západě převažují pole a louky. Horní Bříza leží asi patnáct kilometrů od Plzně. Na západě od obce leží Žilov, na severozápadě Trnová, na severu Kaznějov dále severovýchodně je Obora, na východě sousedí s Horní Břízou Hromnice, jihovýchodě je to Česká Bříza, na jihu Třemošná a Záluží a na jihozápadě Ledce. V okolí lze také objevit paleontologické nálezy a prochází zde i naučná stezka Horní Bříza.

GeologieEditovat

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 328 349 451 624 884 1 327 1 617 1 752 2 087 2 323 3 122 4 007 4 487 4 356
Domy 36 43 55 74 91 129 206 305 349 423 472 567 592 630

Znak a vlajka městaEditovat

Znak ve tvaru štítu s červeným „kůlem“, v levém poli bříza a v pravém zeleno-bílá (popř. stříbrná) šachovnice. Vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy – bílý, červený, zelený v poměru 2:1:2, poměr šířky k délce je 2:3.

MuzeaEditovat

PamětihodnostiEditovat

  • Kaplička svatého Petra
  • Pomník obětí druhé světové války na hřbitově

Partnerská městaEditovat

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html [online]
  3. http://www.minulost.unas.cz/ [online].
  4. a b c Geologická mapa. www.geology.cz [online]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-10-30]. Kapitola Okres Plzeň-sever. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat