Horná Súča
Horná Súča (maďarsky Felsőszúcs) je obec na Slovensku v okrese Trenčín. Žije zde přibližně 3 300[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208. Nachází se 16 km od Trenčína. Katastr obce hraničí s Českou republikou.
| Horná Súča | |
|---|---|
 Vrch Krasín | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°58′ s. š., 17°58′45″ v. d. |
| Nadmořská výška | 315 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Trenčín |
| Tradiční region | Střední Pováží |
  Horná Súča | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 53,8 km² |
| Počet obyvatel | 3 301 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 61,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Jakub Ondračka |
| Vznik | 1208 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Horná Súča 233 913 33 Horná Súča |
| Telefonní předvolba | 032 |
| PSČ | 913 33 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TN |
| NUTS | 506010 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a charakteristika editovat
Horná Súča leží v pohoří Bílé Karpaty. Nejnižším bodem katastru je údolí říčky Súčanky, která je přítokem Váhu (290 m n. m.). Nejvyšším bodem je vrch Javorník s nadmořskou výškou 783 m n. m. Nižší vrchy jsou Čerešienky (758 m n. m.), Chabová (751 m n. m.), Košáre (700 m n. m.) a Fornáková (627 m n. m.).
Obec patří k jedné z největších vesnic na středním Pováží. Z minulosti si uchovává svůj rázovitý charakter. Složená je z centrální osady a z kopanic Bojková, Čerešenky, Dolná Závrská, Drhákovci, Dúbrava, Horná Závrská, Jurovci, Krásny Dub, Kuciakovci, Mičákovci, Mituchovci, Repákovci, Stehlíkovci, Škundovci, Štefánkovci, Štetinovci, Tarabus, Trnávka, Včelíny a Vlčí vrch.
Lesy jsou tvořeny převážně bukem, smrkem, dubem a modřínem opadavým. V okolí jsou bohaté naleziště orchidejovitých květů – zejména vstavače kukačky, kruštíku bahenního a prstnatce májového. Celá obec spadá do CHKO Biele Karpaty s 2 přírodními rezervacemi. V nalezišti Horná Závrská se na ploše 1,5 ha chrání bahenní flóra a fauna. V nalezišti Debšín se chrání na rozloze 9,61 ha vodou napojené svahy s bohatým výskytem přesličky obrovské. V přírodní památce Včelíny na rozloze 1,29 ha se chrání oligotrofní travnatá společenství. Poblíž obce se nachází pramen Michala Rešetky, z něhož vyvěrá přírodní hydrouhličitanová mineralizovaná voda.
Krásný Dub editovat
Krásný Dub je kopanice, která spadá pod samosprávu obce Horná Súča. Je složena ze dvou částí, které nejsou geograficky od sebe příliš vzdálené, ale komunikačně nejsou spojeny: Krásný Dub (nebo i U Krovinov) a U Cverenkov. Kopanice byla zasažena druhou světovou válkou, když nacisté vypálili sedm domů. Tuto událost připomíná památník.
Symboly obce editovat
Popis znaku - podobizna sv. Jana Nepomuckého s 5 hvězdami kolem hlavy na červeném pozadí, nalevo obrácený stříbrný půlměsíc a napravo slunce.
Dějiny editovat
První zmínka o obci je z roku 1208 v darovací listině pro nitranského biskupa a vzpomíná se pod názvem de Sucsy. V roce 1244 daroval král Béla IV. území Súče Bohumíru s přesně udělenými hranicemi. První zmínka o rozdělení Súče je v listině z dne 11. června 1439, kde se vzpomíná Veľká (Dolná) a Pustá (Horná) Súča. Kolem roku 1700 se Horná Súča osamostatnila od Dolné a postupně se rozrůstala.
Památky editovat
Kostel sv. Jana Nepomuckého editovat
Římskokatolický kostel se nachází přímo v Horné Súče. Dal ho postavit hrabě Jan Illesházy roce 1771, kdy vznikla i farnost a byla založena první škola. Později (1909) k němu byly přistavěny boční lodě. Původně byl barokního charakteru. Klasicistní oltář pochází z 1. poloviny 19. století. Ze stropu na pravé straně presbytáře visí věčné světlo z roku 1786. V pravé boční lodi se nachází menší jednodušší oltář z 1. poloviny 19. století. Ve výklenku stojí socha Madony z 1. poloviny 20. st. a v druhé boční lodi je socha Božského srdce Ježíšova. Pod chorusem visí Immaculate (Neposkvrněné početí) z roku 1826. Je to nejstarší obraz v kostele.
Za kostelem se nachází památník padlých v 1. světové válce.
Kaple Sedmibolestné panny Marie editovat
Nachází se v části Dúbrava a pochází z roku 1993.
Kaple na Vlčím Vrchu editovat
Tato kaple je zasvěcena Růžencové Panně Marii.
Kaple sv. Michala editovat
Nachází se v blízkosti minerálního pramene Slatina.
Vrch Krasín editovat
Krasín byl hradištěm v době bronzové, ve středověku na vrchu vybudovali pohraniční hrad, který hlídal přechod z Uherska na Moravu. Pravděpodobně ho dal vystavět Bogomir v době tatarského vpádu. Hrad byl zbořen roku 1550.
Osobnosti editovat
- Andrej Mesároš (1741 – 1812) – představitel první generace Bernolákovců
- Michal Rešetka (1749 – 1854) – římskokatolický kněz, náboženský spisovatel a editor
- Pavol Kristián Ranko (1865 – 1949) – odlévač zvonů
- Juraj Fojtík (1925 – 1982) – archivář
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horná Súča na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horná Súča na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
