Horká a chladná média

Horká a chladná média je pojmová dvojice, kterou zavedl kanadský filosof Marshall McLuhan v roce 1964, aniž by sám oba pojmy nějakým přesným a vyčerpávajícím způsobem definoval.

Rozdíl mezi horkými a chladnými médii je určen definicí tzv. stavu naplněnosti daty. McLuhan uvádí, že fotografie je vizuálně vysokodefiniční, zatímco karikatura je nízkodefiniční. Vysvětluje to tím, že v karikatuře se objevuje málo vizuálních informací. Pro určení horkého nebo chladného média je vedle stavu naplněnosti daty nutné diagnosticky konstatovat tzv. stupeň zaplňování či doplňování dat adresátem.

Srovnání jednoho média s jinýmEditovat

Horká média se vyznačují vysokou naplněností daty a tím tedy nevyžadují intenzivní účast ze strany příjemce.

"Horká média umožňují méně participace než chladná; přednáška nebo kniha vedou k nižší participaci než seminář nebo rozhovor." Marshal McLuhan[1]

Horká média poznáme tím, že příjemce (recipienta, publikum) rychle a podmanivě vtáhnou do sebe, tj. do svého světa mediální působnosti. Definovat, zda se jedná opravdu o horké či chladné médium, se určit dá, ale jenom relativně. Přesnější určení se pozná až při srovnání jednoho média s jiným. Ve srovnání například s telefonem je rozhlas horké médium. Rozhlas se totiž šíří všemi směry rovnoměrně v daném akustickém prostředí, zatímco telefon, tedy v tomto případě chladné médium, se šíří akustickými signály pouze do ucha příjemce. Z toho vyplývá, že člověk pokud telefonuje, musí tyto akustické signály doplňovat, zatímco posluchač rozhlasu se v klidu oddává naslouchání rádiovým vlnám. Televize je stejně jako telefon médiem chladným, protože vyžaduje velkou participaci publika. Z jednotlivých rastrů totiž musí divák skládat celkový obraz, což vyžaduje aktivitu. Televize navíc současně působí hned na několik smyslových orgánů.

  • Horká média (vysokodefiniční) – příjemce dostane tolik informací, že se stává pasivním. Většinou stimulují pouze jeden smysl – rozhlas ↔ sluch
  • Chladná média (nízkodefiniční) – příjemce dostává málo informací, musí si zbytek doplňovat / domýšlet. Médium stimuluje více smyslů najednou – televize ↔ zrak + sluch + hmat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. 1911-1980., McLuhan, Marshall,. Jak rozumět médiím : extenze člověka. 1. vyd. vyd. Praha: Odeon, 2011. 348 s. ISBN 8020702962. OCLC 39565264 S. 37. 

LiteraturaEditovat

  • McLuhan, H., M. (2000): Člověk, média a elektronická kultura. Výbor z díla. Brno: Jota. ISBN 8072171283
  • McLuhan, H., M. (1991): Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon. ISBN 8020702962