Wikipedie

Hopfner HS-8/29

sportovně-turistický a cvičný hornoplošník

Hopfner HS-8/29 (někdy též označovaný jako H. S-829)[1] byl sportovně-turistický a cvičný hornoplošník vyráběný rakouskou společností Hopfner na konci 20. let 20. století. Vylepšená verze dvoumístného výcvikového / sportovního Hopfner HS-5/28 byla vyráběna pod označením HS-8/29. Tento letoun byl vybavován i sedmiválcovými vzduchem chlazenými hvězdicovými motory Walter NZ-85 a Walter Venus.[2]

Hopfner HS-8/29
Prototyp Hopfner HS-8/29 s motorem Walter NZ-85 (1929)
Prototyp Hopfner HS-8/29 s motorem Walter NZ-85 (1929)
Určenílehký sportovní a cvičný letoun
VýrobceHopfner
ŠéfkonstruktérTheodor Hopfner
První let1929
Zařazeno1929
UživatelRakousko
Německo
Vyrobeno kusů16
Vyvinuto z typuHS-5/28
VariantyHS-8/29, HS-8/29a, HS-8/32
Další vývojHS-10/33
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj editovat

Tento letoun byl modernizovanou verzí svého předchůdce, typu Hopfner HS-5/28. První prototyp používal stejný motor Walter NZ-85 (1926), jaký byl použit u HS-5/28 resp. u modernizované varianty HS-5/28s. Později byl tento motor nahrazen nástupcem motoru NZ-85, sedmiválcovým vzduchem chlazeným hvězdicovým motorem Walter Venus (1929). Na tomto letounu se rovněž objevily německé motory Siemens Sh 14 a anglický de Havilland Gipsy III.

Prototyp letounu s imatrikulací A-72, vybavený motorem Walter NZ-85, vzlétl poprvé v roce 1929. Po úspěšných zkouškách byla vyrobena malá šarže pěti letadel, které byly vybaveny motorem Siemens Sh 14 o výkonu 110 koní. V roce 1930 byla objednána další šarže 9 letadel. V roce 1932 byla postavena modernizovaná verze letounu HS-8/32 (A-130) s řadovým motorem de Havilland Gipsy III o výkonu 120 koní. Jediný vyrobený letoun této verze létal v rakouském Aero Clubu až do února 1935.

 
Hopfner HS-8/29(1929)

Popis letounu editovat

Byl to konvenční hornoplošník typu parasol pro dvoučlennou posádku v tandemových otevřených kokpitech se zdvojeným řízením. Konstrukce letounu byla smíšená — křídlo a ocasní plochy byly ze dřeva s kovovým vyztužením. Křídlo mělo dva dřevěné, skříňové nosníky s kovovým vyztužením a žebra z dýhy s přírubami ze smrkového dřeva. Trup, podvozek, kormidlo a křídlové vzpěry byly z ocelových trubek. Trup obdélníkového průřezu. Potah vesměs plátěný. Vzpěrový baldachýn z trubek nesl centrální část křídla s nádrží pohonných hmot (z mosazného plechu) o objemu 140 l. Konstrukce svislé ocasní plochy, výškového a směrového kormidla byla kombinována z ocelových a duralových trubek. Vodorovná ocasní plocha byla vyrobena stejně jako křídlo ze dřeva a byla pokryta překližkou s plátěným potahem.

Motor od kokpitu oddělovala protipožární stěna. Motorové lože bylo vyrobeno z nýtovaných plechů a k trupu bylo připojeno pomocí čtyř šroubových čepů. Pevný beznápravový dělený podvozek se širokým rozchodem kol a s gumovými tlumiči nárazů. Ocelová trubková ostruha měla možnost stranového pohybu. Ostruha měla i možnost připojení transportního kolečka přes ložisko.[1]

Hlavní předností letounu HS-8/29 oproti jeho předchůdci byla jednoduše sklopitelná křídla, jednoduchá montáž/demontáž motoru a jednotlivých částí draku.[3]

 
Walter Venus (1929)

Použití editovat

Tento letoun byl především provozován v zemi svého původu tj. v Rakousku. Rakousko jako poražený stát v první světové válce mělo mírovou smlouvou zakázáno mít vojenské letectvo. Výcvik pilotů byl prováděn v soukromých leteckých školách, které byly určitou formou podporovány státem. Koncem 20. let byly takové školy OLAG celkem čtyři. A sice letecká škola rakouského Fliegerverbandu ve Vídni (letiště Aspern), pilotní škola štýrského Fliegervereinu ve Štýrském Hradci (na letišti Thalerhofu), škola tyrolského Fliegerverbandu v Innsbrucku (letiště Reichenau) a solnohradská Österreichische Fliegerschule (letiště Maxglan).[4] Veškerá letadla provozovaná v Rakousku musela být tedy pouze civilní, což byla v podstatě kamufláž pro minimálně polovojenské letectvo. Stejně tak postupovalo např. Německo, Bulharsko a Maďarsko.[5]

Postupně bylo do rakouského leteckého rejstříku (1929–32) zaneseno 12 letounů s imatrikulacemi A-49, A-60, A-72, A-81, A-83, A-86, A-87, A-88, A-93, A-108, A-128 a A-130. Hlavním uživatelem byla letecká škola OLAG (Osterreichische Luftverkehrs AG, Rakouský letecký provoz a.s.).[6] Letoun Hopfner HV 4/28 (A-49), používaný Theodorem Hopfnerem, byl později přestavěn na model HV 8/29 a prodán do Německa Maxi Olbrichovi, kde létal s imatrikulací D-ODDH.[7] Po obsazení Rakouska Německem (Anšlus 1938) byl přemístěn do Erdingu v Bavorsku a používán na náhradní díly.

S letounem HS-8/29 bylo zaznamenáno i několik leteckých havárií. Jedna si se odehrála 28. 3. 1934, když letoun imatrikulace A-83 byl poškozen během vynuceného přistání na vodě.[8] Druhá nehoda se stala ve Vídeňském Novém Městě 31. 3. 1935. Letoun byl poškozen při přistání. Obě tyto nehody se obešly bez zranění.[9]

Uživatelé editovat

  • Rakousko  Rakousko
    • OLAG Fliegerschule (letecká škola)
    • soukromí vlastníci (např. Alois Swoboda, dr. August Raft-Marwill)
    • rakouské aerokluby (Tilag Fliegerschule, Graz) a společnosti (Vaterland Verkehrsfl. V)
  • Německá říše  Německá říše (jeden letoun)

Specifikace editovat

Údaje dle[3][10]

Technické údaje editovat

  • Osádka: 2 (pilot, cestující)
  • Rozpětí: 11,26 m
  • Délka: 7,70 m
  • Výška: 2,40 m
  • Nosná plocha: 18,00 m2
  • Plošné zatížení: 41,7 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letadla: 480 kg
  • Vzletová hmotnost: 780 kg
  • Pohonná jednotka:
    • hvězdicový vzduchem chlazený sedmiválcový motor Walter NZ-85 s nominálním výkonem 85 k (62,5 kW) při 1400 ot/min
    • hvězdicový vzduchem chlazený sedmiválcový motor Walter Venus s nominálním výkonem 110 k (82 kW) při 1750 ot/min
    • hvězdicový vzduchem chlazený sedmiválcový motor Siemens Sh 14 (Siemens & Halske) o výkonu 110 k (82 kW).
    • řadový vzduchem chlazený čtyřválcový motor de Havilland Gipsy III o výkonu 120 koní (90 kW) při 2 300 ot/min
  • Vrtule: pevná dřevěná vrtule

Výkony editovat

  • Maximální rychlost: 175 km/h
  • Cestovní rychlost: 155 km/h
  • Přistávací rychlost: 65 km/h
  • Praktický dostup: 4000 m
  • Dolet: 600 km
  • Stoupavost: do 1000 m za 7 min. 30 s.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hopfner HS-8/29 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b LE HOPFNER H. S-829. Le Document aéronautique. Červenec 1930, roč. 5. (1930)., čís. 52, s. 409–410. Dostupné online. 
  2. ↑ Hopfner HS.8/29 / HS.829 [online]. all-aero.com [cit. 2019-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  3. ↑ a b JIROUT, Jaroslav škpt. ing. Motory továrny Walter v letounech zahraničních typů. Letectví. Leden 1930, roč. X. (1930), čís. 1, s. 14–16. Dostupné online. 
  4. ↑ -, rt. Letecké školství v Rakousku. Letectví. Únor 1928, roč. VII. (1928), čís. 2, s. 55. Dostupné online. 
  5. ↑ -, n. Letectvo v Rakousku. Letectví. Červen 1936, roč. XVI. (1936), čís. 6, s. 238–240. Dostupné online. 
  6. ↑ Civil Aircraft Register - Austria [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hopfner aircraft, Austria [online]. XenForo Ltd., 22.2.2011 [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ ASN Wikibase Occurrence # 170480 [online]. Aviation Safety Network (ASN), 14.10.2014 [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ ASN Wikibase Occurrence # 170479 [online]. Aviation Safety Network (ASN), 14.10.2014 [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ GREY, Michael J. H. Jane´s Encyclopedia of Aviation. London: Sampson Low, Marston & company, Ltd., 1931. S. 3c. 

Literatura editovat

  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. s. 511., (anglicky)
  • The Illustrated Encyclopedia of Aircraft. London: Aerospace Publishing. s. 2174., (anglicky)
  • Hopfner Aircraft: Hopfner Ha-11-33, Hirtenberg HS.9, Hopfner HS-8-29, Hopfner Hv-4-28, Hopfner HS-10-32, Hopfner HS-5-28, Hopfner Hv-6-28. LLC Books, 2010, 24 s., ISBN 1156881250, ISBN 9781156881255 (anglicky)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hopfner_HS-8/29&oldid=23525727“