Homolka (hradiště)

pravěké hradiště v Česku

Homolka je pravěké hradiště na východním okraji Stehelčevsiokrese Kladno. Nachází se ve vrcholové části návrší stejnojmenného vrchu nad Dřetovickým potokem. Osídleno bylo ve středním eneolitu lidem řivnáčské kultury. Hradiště je od roku 1967 chráněno jako kulturní památka.[1]

Homolka
Vrch Homolka se zbytky pravěkého sídliště
Vrch Homolka se zbytky pravěkého sídliště
Základní informace
Výstavbaeneolit
Poloha
Adresavrch Homolka, Stehelčeves, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Homolka
Homolka
Další informace
Rejstříkové číslo památky34869/2-700 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Řivnáčská keramika z Homolky uložená ve Sládečkově vlastivědnému muzeu v Kladně
 
Řivnáčská keramika z Homolky uložená ve Sládečkově vlastivědnému muzeu v Kladně

Hradiště bylo osídleno ve středním eneolitu příslušníky řivnáčské kultury. Datování umožnily keramické zlomky, z nichž bylo možné sestavit například typické džbánky s rohatými uchy. Část keramiky však patřila také ke kultuře kulovitých amfor a vučedolské kultuře. Sídliště zaniklo požárem nejspíše krátce po vybudování mladšího opevnění.[2]době bronzové stála na pahorku jediná chata obydlená příslušníky únětické kultury.[3]

Pozůstatky osídlení byly objeveny na konci devatenáctého století. V letech 1929–1931 na lokalitě proběhl archeologický výzkum expedice V. J. Fewkese z philadelpské univerzity. Další výzkum vedl R. W. Ehrich ve spolupráci s Emilií Pleslovou v letech 1960–1961.[2]

Přírodní poměryEditovat

Pahorek je tvořen algonkickými břidlicemi[3] blovického souvrství. Leží v geomorfologickém celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a okrsku Hostivická tabule.[4] Převýšení nade dnem údolí Dřetovického potoka dosahuje 20–22 metrů.[3]

Stavební podobaEditovat

Hradiště s trojúhelníkovým půdorysem zaujalo vrcholovou plošinu s rozměry 150 × 100 metrů. Na severní a západní straně je chránily strmé svahy. Při průzkumu obvodového opevnění byly doloženy dvě stavební fáze. Ve starší době sídliště obklopovala palisáda, jejíž kůly byly zapuštěny do třicet centimetrů širokého základového žlabu. Na jižní straně, kde je svah pahorku mírný, opevnění zesiloval dva metry široký příkop vytesaný ve skále. Do hradiště vedly tři vstupy. Jedna brána bývala na jižní straně a druhá stála v severovýchodním cípu opevnění. Obě byly široké asi 2,5 metru a tvořila je křídla palisády protažená směrem dovnitř i ven z hradiště. Vstup do jižní brány navíc chránila předsazená kůlová bariéra. Menší dvojitá branka na severní straně umožňovala nejkratší přístup ke zdroji vody.[3]

V pozdější době došlo k rozšíření hradiště a v souvislosti s tím také k zesílení opevnění. Na severní straně přibyl vnější příkop. Na jižní straně vznikla nová hradba posunutá níže po svahu. Jejím jádrem se stala dřevěná stěna z dvojic svislých kůlů postavených asi 2,5 metru od sebe, mezi něž byly zasunuty vodorovné kůly. K této stěně byl z obou stran nasypán hlinitý val. Vstup do hradiště zůstal na jižní straně a brána měla podobnou konstrukci jako ty ve starší palisádě.[3]

Archeologickým výzkumem bylo v době mladšího osídlení rozpoznáno 26 obytných staveb soustředěných podél hradby, i když jejich počet byl pravděpodobně vyšší. Byly mezi nimi povrchové i zahloubené objekty s přibližně čtvercovým půdorysem. Obvykle byly maximálně šest metrů dlouhé a 3–4 metry široké. Jediná větší chalupa měla půdorys s rozměry 8 × 5 metrů.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-01]. Identifikátor záznamu 146608 : Hradiště Homolka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Stehelčeves, s. 331. 
  3. a b c d e ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stehelčeves, s. 292–293. 
  4. CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ROHANOVÁ, Veronika. Pravěké výšinné lokality na Kladensku. Plzeň, 2013 [cit. 2019-03-11]. 39 s. Bakalářská práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Jan John. s. 20–26. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat