Otevřít hlavní menu
Holandské hrabství
Graafschap Holland
 Dolnolotrinské vévodství 10911581 Spojené provincie nizozemské 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Vigilate Deo confidentes
geografie
Mapa
Haag (Binnenhof)
obyvatelstvo
stará fríština, stará nizozemština, střední nizozemština, nizozemština
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
udělením v léno
zánik:
1428de facto Delfským mírem
Státní útvary a území
Předcházející:
Dolnolotrinské vévodství Dolnolotrinské vévodství
Nástupnické:
Spojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské

Holandské hrabství (německy Graafschap Holland) vzniklo ve středověku a rozkládalo se na území dnešních provincií Severní a Jižní Holandsko.

Nejprve se jednalo o oblast Kennemerlandských dun, kterou udělovali v léno svým vazalům franští králové. S rostoucími územními zisky rostla také moc hrabat a hraběcí titul přecházel z otce na syna.

Obsah

HistorieEditovat

Na počátku 5. století ovládali území dnešního Nizozemska tři kmeny. Na jihu se jednalo o Franky, na východě o Sasy a pobřeží obývali Frísové.[1] V 8. století ovládli Frankové území Frísů a v 9. století porazili také Sasy. V čele této obrovské říše stál Karel Veliký. Za jeho vlády byla země rozdělena na správní jednotky, zvané pagusy resp. gouweny[2] (na dolním toku Rýna nazývané župy). Zabezpečení říšského práva a odvod poplatků zajišťovali Karlovi vazalové, jimž náležel titul hrabě (comes).[3] Po smrti Karla Velikého († 814) došlo k mocenským bojům mezi dědici a následně došlo k trojímu dělení říše v letech 843, 870 a 880.[4] Většina Nizozemského území připadla Východofranské říši, pouze Flandry a západní část Lotrinska náležela k Západofranské říši.[5]

V 9. století počali být přímořské oblasti říše sužovány nájezdy Vikingů. Svá území chránili východofranští králové tak, že je dávali v ochranu jiným Vikingům.

Za prvního hraběte bývá označován Gerulf Holandský. V roce 882 udělil císař Karel III. Tlustý území mezi Dorestadem a zeeuwským pobřežím vikingovi Godfriedovi, který se po neúspěšném pokusu uchvátit dánskou korunu uchýlil do Fríska. Fríský vévodský titul ale Godfriedovi nestačil a proto plánoval se synem Lothara II. Hugem povstání.[6] Karel III. povstání zabránil s pomocí právě Gerulfa, kterému pak bylo králem Arnulfem uděleno v léno území v dunách.[7]

ReferenceEditovat

  1. Sklenářová, s. 24
  2. Sklenářová, s. 25
  3. Horst, s. 37-38
  4. Horst, s. 38
  5. Sklenářová, s. 27
  6. Sklenářová, s. 31
  7. Horst, s. 41

LiteraturaEditovat

  • SKLENÁŘOVÁ, Sylva. Nizozemsko. Praha: Libri, 2006. 190 s. ISBN 80-7277-310-0. 
  • VAN DER HORST, Han. Dějiny Nizozemska. Překlad Schurová Petra, Pellarová Jana. Praha: Lidové noviny, 2005. 667 s. ISBN 80-7106-487-4. 

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat