Holandské hrabství

historický státní útvar Nizozemí

Holandské hrabství (německy Graafschap Holland) vzniklo ve středověku a rozkládalo se na území dnešních provincií Severní a Jižní Holandsko.

Holandské hrabství
Graafschap Holland
 Dolnolotrinské vévodství 10911581 Spojené provincie nizozemské 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Vigilate Deo confidentes
geografie
Mapa
Haag (Binnenhof)
obyvatelstvo
stará fríština, stará nizozemština, střední nizozemština, nizozemština
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Burgundské NizozemíBurgundské Nizozemí Burgundské Nizozemí (14321482)
Habsburské NizozemíHabsburské Nizozemí Habsburské Nizozemí (14821581)
Spojené provincie
nizozemské
Spojené provincie nizozemské Spojené provincie
nizozemské
(15811795)
vznik:
udělením v léno
zánik:
1428de facto Delfským mírem
státní útvary a území
Předcházející:
Dolnolotrinské vévodství Dolnolotrinské vévodství
Nástupnické:
Spojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské

Nejprve se jednalo o oblast Kennemerlandských dun, kterou udělovali v léno svým vazalům franští králové. S rostoucími územními zisky rostla také moc hrabat a hraběcí titul přecházel z otce na syna.

HistorieEditovat

Na počátku 5. století ovládali území dnešního Nizozemska tři kmeny. Na jihu se jednalo o Franky, na východě o Sasy a pobřeží obývali Frísové.[1] V 8. století ovládli Frankové území Frísů a v 9. století porazili také Sasy. V čele této obrovské říše stál Karel Veliký. Za jeho vlády byla země rozdělena na správní jednotky, zvané pagusy resp. gouweny[2] (na dolním toku Rýna nazývané župy). Zabezpečení říšského práva a odvod poplatků zajišťovali Karlovi vazalové, jimž náležel titul hrabě (comes).[3] Po smrti Karla Velikého († 814) došlo k mocenským bojům mezi dědici a následně došlo k trojímu dělení říše v letech 843, 870 a 880.[4] Většina Nizozemského území připadla Východofranské říši, pouze Flandry a západní část Lotrinska náležela k Západofranské říši.[5]

V 9. století počali být přímořské oblasti říše sužovány nájezdy Vikingů. Svá území chránili východofranští králové tak, že je dávali v ochranu jiným Vikingům.

Za prvního hraběte bývá označován Gerulf Holandský. V roce 882 udělil císař Karel III. Tlustý území mezi Dorestadem a zeeuwským pobřežím vikingovi Godfriedovi, který se po neúspěšném pokusu uchvátit dánskou korunu uchýlil do Fríska. Fríský vévodský titul ale Godfriedovi nestačil a proto plánoval se synem Lothara II. Hugem povstání.[6] Karel III. povstání zabránil s pomocí právě Gerulfa, kterému pak bylo králem Arnulfem uděleno v léno území v dunách.[7]

ReferenceEditovat

  1. Sklenářová, s. 24
  2. Sklenářová, s. 25
  3. Horst, s. 37-38
  4. Horst, s. 38
  5. Sklenářová, s. 27
  6. Sklenářová, s. 31
  7. Horst, s. 41

LiteraturaEditovat

  • SKLENÁŘOVÁ, Sylva. Nizozemsko. Praha: Libri, 2006. 190 s. ISBN 80-7277-310-0. 
  • VAN DER HORST, Han. Dějiny Nizozemska. Překlad Schurová Petra, Pellarová Jana. Praha: Lidové noviny, 2005. 667 s. ISBN 80-7106-487-4. 

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat