Hodek HK-101
Hodek HK-101 byl československý dvoumotorový dvoumístný lehký sportovní letoun vyvinutý společností Továrna sportovních letadel, Vincenc Hodek, Praha-Holešovice.[1] Práce na něm začaly roku 1942 a za druhé světové války probíhaly v utajení. V letech 1945–1949 byly postaveny dva prototypy, avšak po znárodnění firmy a převedení vývoje do Aera byly práce na slibném typu utlumeny a později zastaveny.
| Hodek HK-101 | |
|---|---|
| Určení | sportovní letoun |
| Výrobce | V. Hodek Praha |
| Šéfkonstruktér | Vincenc Hodek Stanislav Kříž |
| První let | 4. září 1947 |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Nápad na vývoj dvoumotorového sportovního letounu dostal český podnikatel a nadšený letec Vincenc Hodek při přeletu rumunských hor v jednomotorovém stroji Zlín Z-XII. Svou myšlenku Hodek dále rozpracoval roku 1939 po návratu z aerosalonu v Bruselu. Vše však zkomplikovala německá okupace a vypuknutí druhé světové války. Utajený ilegální vývoj letounu byl zahájen roku 1942. Hodek se svým spolupracovníkem ing. Stanislavem Křížem[2] navrhli projekt HK-1, ze kterého po dalších úpravách vznikl typ HK-101.[3] Označení HK znamenalo Hodek-Kříž.[4]
V květnu 1945 Hodek požádal ministerstvo dopravy o souhlas se stavbou tří prototypů svého letounu. Vývoj však pokračoval ve velmi obtížných podmínkách, neboť na podzim 1945 byl téměř veškerý letecký průmysl zestátněn a Hodkova továrna na letecké přístroje zůstala prakticky jediným soukromým podnikem v tomto oboru. Vývoj letounu ji navíc stál nemalé prostředky.[5]
Výroba prototypu (imatrikulace OK-BOB, přezdívaný „Bobík“) a dílů pro lámací zkoušky po válce začala v pronajaté dílně Rapidbetonu v Praze na Libeňském ostrově. Model a technické výkresy HK-101 byly vystaveny roku 1946 na prvním poválečném Pařížském aerosalonu. Větší pozornost však letoun nevzbudil.[3] Prototyp byl dokončen roku 1947 a přemístěn na letiště v Klecanech. Aby se letoun dostal z malé dílny, musela být částečně rozebrána jedna její stěna.[3] Zkušebního programu se ujal pilot Jan Kaucký, bojující za války v řadách 310. čs. stíhací perutě RAF.[6] S letounem poprvé vzlétl 4. září 1947. Během záletu, kterému byli přítomni ministr dopravy Ivan Pietor a přednosta leteckého odboru ministerstva dopravy brigádní generál Vilém Stanovský,[2] stroj prokázal dobré vlastnosti a výkony.[6] Pilot však doporučil zvětšit ocasní plochy.[4]
O tři dny později Kaucký provedl povedenou letovou ukázku HK-101 na mezinárodním leteckém dni v Praze-Ruzyni, čímž pro stroj získal značnou pozornost veřejnosti a tisku.[6] Ozvali se i první zahraniční zájemci. Kritické připomínky se týkaly mimo jiné stísněného prostoru kabiny, horšího výhledu ze zadní sedačky a chybějící radiostanice.[4] Po
Mezitím se však radikálně změnila politická situace. V lednu 1948 byla Hodkova firma znárodněna a začleněna do národního podniku PAL (Vincenc Hodek byl po komunistickém převratu ze svého podniku propuštěn).[5] Zkoušky prototypu pokračovaly v Leteckém výzkumném ústavu v Praze-Leňanech, který jej pro pokračovací výcvik nadřazoval Avii C-2.[6] Stavba druhého prototypu byla převedena do továrny Aero. Druhý prototyp (OK-COB) poprvé vzlétl 16. července 1949. Pro Aero však letoun nebyl prioritou, vývoj se zpomaloval, až byl v říjnu 1949 zastaven. Oba prototypy byly po nějaké době zlikvidovány.[4]
Konstrukce editovat
HK-101 byl celokovový dvoumístný dvoumotorový letoun s jednoduchou SOP, zatahovacím záďovým podvozkem firmy Pantof z Radotína a pevným ostruhovým kolečkem. Poháněly jej dva řadové invertní čtyřválce Walter Minor 4-III, každý o výkonu 105 koní.[3] Motory roztáčely kovové dvoulisté na zemi stavitelné vrtule Letov.[6] Každá motorová gondola byla vybavena hasicím zařízením dodaným společností Vatra.
Byl to nejrychlejší sportovní letoun postavený po druhé světové válce v Československu a, nepočítáme-li za sportovní cvičné letouny Avia XLE-10 (1950), Letov XLA-54 (1950) a proudové stroje Aero L-29 Delfín a Aero L-39 Albatros, je jím dodnes.[1]
Dochovaná kýlovka editovat
Ve sbírkách Vojenského historického ústavu se dochovala část celokovové kýlové plochy prvního prototypu HK-101 (OK-BOB) s logem firmy a podpisem Ing. Stanislava Kříže. Nalezena byla na šrotišti Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha a později předána do VHÚ.[6]
Specifikace (HK-101) editovat
Technické údaje editovat
- Posádka: 2
- Rozpětí: 7,70 m
- Délka: 5,91 m
- Výška: 1,95 m
- Nosná plocha: 8,60 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 540 kg
- Max. vzletová hmotnost: 820 kg
- Pohon: 2× řadový invertní čtyřválec Walter Minor 4-III
- Výkon motoru: 2× 77 kW (105 k)
Výkony editovat
- Maximální rychlost: 360 km/h
- Cestovní rychlost: 300 km/h
- Dolet: 900 km
- Dostup: 7400 m
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945-1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 103–105, 200–201.
- ↑ a b Naše armáda bude mít trysková letadla. Rudé právo. 5.9.1947, roč. 27. (1947), čís. 207, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c d Sportovní stíhačku Hodek HK-101 sestřelil Vítězný únor [online]. Technet.cz, 2016-08-22 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d OBENDRAUF, Lubor. Vincenc Hodek – letec, podnikatel a jeho letoun Hodek HK-101 [online]. Pilotinfo.cz, 2013-03-02 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b HERTL, David. Vincenc Hodek, podnikatel bez podniku [online]. Pilotinfo.cz, 2013-02-28 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Kýlovka HK-101, ČSR, 1947 [online]. Vojenský historický ústav [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
Literatura editovat
- KOŘÍNKOVÁ, Veronika. Malé velké dějiny. Mikrohistorická variabilita dějin 20. století v osudu Vincence Hodka. Praha: AntropoWeb, 2012. 146 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905098-2-5.
- Hodek HK-101. AeroHobby. Leden-únor 2015, roč. 12, čís. 1, s. 51. ISSN 1214-4975.
- KOLMANN, Petr. Dvoumotorová sportovní stíhačka. Letectví a kosmonautika. Září 2002, roč. 78., čís. 20, s. 27–29.