Hoštejn (nádraží)

železniční stanice

Hoštejn (německy: Hochstein, Hoštýn do roku 1924) je železniční stanice na katastrálním území Hoštejn ležící v km 31,525 železniční trati Česká Třebová – Přerov.[2]

Hoštejn
Pohled od nástupišť ke kolejovému rozvětvení stanice
Pohled od nástupišť ke kolejovému rozvětvení stanice
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice539833[1]
Trať270
Zabezpečovací zařízeníESA 11 (DOZ z CDP Přerov)[1]
Dopravních kolejí4[1]
Nástupišť (hran)2 (2)[1]
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaNe
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Úsek Přerov–Olomouc vybudovala Severní dráha císaře Ferdinanda (SDCF) jako odbočku své hlavní tratě Vídeň–Krakov. Provoz byl zahájen 17. října 1841. V době stagnace SDCF a v důsledku hospodářské krize a z rozhodnutí císaře Ferdinanda I. z 19. prosince 1841 převzal iniciativu ve výstavbě nejdůležitějších železnic stát. V letech 1845–1849 provozovala dráhu Olomouc–Praha pro stát SDCF, smlouva ale byla nevýhodná, proto byla dráha od roku 1849 provozována přímo státem. Vzhledem k neuspokojivé hospodářské situaci státu po roce 1848 byla Severní státní dráha roku 1854 privatizována, dráhu převzala soukromá Rakouská společnost státní dráhy (StEG).[3]

Z původní stanice se stala v roce 1871 výhybna a v roce 1884 železniční stanice. Při zdvoukolejnění dráhy v roce 1928 byla stanice posunuta o 1,5 km směrem k Zábřehu na Moravě a postavena nová výpravna. V letech 1999–2005 byla provedena Optimalizace trati Krasíkov–Zábřeh. V důsledku napřímení trati byla nástupiště vysunuta na krasíkovské záhlaví, aby byla blíže k obci Hoštejn.[4][5][6]

PopisEditovat

Průjezdní stanice V. třídy byla postavena v roce 1884 sloučením strážního domku s vodárenskou věží a přístavbou dvou přízemních postranních křídel. Do nádrže v patře byla přiváděna voda pomocí ručního čerpadla ze studny, která byla napájená přítokem z Náglova vrchu. V roce 1884 byla Společností státní dráhy vodárna zrušena a přestavěna na patrovou pětiosou budovu o rozměrech 14×8,5 m s tříosým středovým rizalitem, který vystupoval do kolejiště. Objekt byl zastřešen nízkou valbovou střechou. V roce 1909 byla přistavěna na východní straně přízemní čekárna s plochou střechou, která baly upravena jako terasa pro byty v patře.[4][5]

V roce 1928 byly původní stavby stanice zbořeny. Nová stanice vybavená novou výpravnou a skladištěm byla posunuta blíže Zábřehu na Moravě. Výpravnu navrhl Miloš Flikr jako třípodlažní budovu se třemi gradujícími výškovými úrovněmi hmot. Dvoupodlažní část má střechu stanovou, jednopatrová část má střechu polovalbovou a přízemní část má plochou střechu. Stavbu provedl zábřežský stavitel Hynek Janků.

V rámci optimalizace trati byla výpravna adaptována pro umístění nového technologického zařízení a nová nástupiště byla posunuta o 600 m blíže obci.[6][7]

SlužbyEditovat

Ve stanici zastavují regionální vlaky Česká Třebová – Zábřeh na Moravě. Nástupiště s bezbariérovým přístupem mají délku 140 m a jsou vybavena přístřešky.[8][9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Plánek stanice Hoštejn. Portál Provozování dráhy. SŽDC, červenec 2013. 
  2. Hoštejn. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 2391-4793. 
  3. Stručná historie železnic (a to hlavně železnice české) [online]. railian.com, rev. 2012-03-12 [cit. 2020-11-09]. Kapitola První pokus rakouského státu o výstavbu a provozování železnic (1842 - 1854). Dostupné online. 
  4. a b BOROVCOVÁ,, Alena. Kulturní dĕdictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-91-2, ISBN 80-85034-91-3. OCLC 1010898392 S. 172–173. 
  5. a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2005. 6 svazků. Dostupné online. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 978-80-902706-7-1. OCLC 53860685 
  6. a b Optimalizace trati Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. 
  7. LAPÁČEK, Petr; OVSENÁK, Petr; BOSÁČEK, Josef. Zmizelé koleje, zmizelá nádraží. [s.l.]: Albatros Media a.s. 411 s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2852-7. S. 252–253. 
  8. Železniční stanice Hoštejn. www.cd.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  9. Zdopravy.cz [online]. 2020-06-08 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat