Hořejší ostrovní mlýn
Hořejší ostrovní mlýn, také Maňasovský mlýn nebo Křížovy mlýny, je mlýn, který se nachází na Mlýnské strouze v Berouně čp. 8 (Na Ostrově 8/3).
| Hořejší ostrovní mlýn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1437 |
| Poloha | |
| Adresa | Beroun-Závodí,  Česko |
| Souřadnice | 49°57′56,1″ s. š., 14°4′30″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Mlýn stojí na ostrově, který odděluje náhon původně vytvořený jako součást městského opevnění. Náhon a řeka Berounka vytváří ostrov, na kterém se ještě nacházely Dolní ostrovní mlýn a Panský mlýn. Náhonu se podle mlýnů říkalo Mlýnský náhon nebo také Čertovka.[1] První písemná zmínka o Hořejším mlýnu pochází z roku 1437. Prvním majitelem byl kovář Jakub, který obdržel od města Beroun povolení k výstavbě mlýna a zavázal se městu platit úrok ze mlýna a hradit opravu jezu. Dalším majitelem byl Martin Maňas, podle kterého je název Maňasův mlýna. V roce 1515 město Beroun odkoupilo mlýn a vlastnilo jej do roku 1546, v dalším období se zde střídali nájemci a majitelé. V roce 1629 mlýn zničila povodeň. Až v osmdesátých letech 17. století byl opraven jez na náklady města a mlynář Matěj Machulka uvedl mlýn do provozu. V letech 1692 – 1724 vlastnil mlýn rytíř Ferdinand z Eisenthalu. Dalším vlastníkem byl hrabě Karel Jáchym z Bredy. Od roku 1759 byl mlýn opět ve vlastnictví města.[2] V druhé polovině 19. století byl mlýn modernizován. V roce 1872 byl opět vytopen. V roce 1908 koupil mlýn Ludvík Kříž, který mlýn přestavěl, vybavil vodními turbínami, přistavěl další budovy pro pšeničný a žitný mlýn. V roce 1912 mlýn vyhořel. Po roce 1918 vedla mlýn Marie Křížová, manželka Ludvíka Kříže, která v roce 1920 zavedla výrobu těstovin a perníku. Od roku 1923 vlastnil mlýn Adolf Kříž, který zavedl doplňkovou pekárnu. V roce 1948 byl mlýn znárodněn a byla přistavěna hala pekárny. V roce 1994 byl restituován Kateřinou Schwippelovou, dcerou Adolfa Kříže. Od roku 2004 je objekt pekárny pronajat společnosti Pekárna U Kříže, s. r. o. Bývalý žitný mlýn byl městem Beroun přestavěn na kulturní centrum.[3][4][5][6]
Popis editovat
Původní mlýn byla dřevěná stavba na kamenné podezdívce. Po přestavbách tvořil průmyslový areál zděných vícepodlažních budov. Mlýnská složení byla poháněná vodním kolem na spodní vodu. V roce 1930 byly v provozu dvě Francisovy turbíny s výkonem 29,7 HP. V polovině dvacátých let 20. století byl instalován parní stroj o výkonu 100 HP, později byl pohon mlýna změněn na elektrický.[6] Z původního válcového mlýna je v činnosti pekárna.[7]
Galerie editovat
-
Mlýnská strouha -
Nad jezem
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ BEROUN, Město. Město Beroun. www.mesto-beroun.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 275 s. Dostupné online. ISBN 80-7277-016-0, ISBN 978-80-7277-016-8. OCLC 48580148 S. 37–39.
- ↑ Hořejší ostrovní mlýn (Beroun, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Berouně [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý žitný mlýn se změní ve společenské centrum. Berounský deník. 2007-12-15. Dostupné online [cit. 2020-05-08].
- ↑ ABRAHÁM, Karel. Industriální památky Berouna. In Můj Beroun 2006 Dostupné online
- ↑ a b Ludvík Kříž, válcové mlýny a továrna na těstoviny. www.industrialnitopografie.cz [online]. ČVUT v Praze [cit. 2020-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Turbínové, Křížovy mlýny, Maňasovský mlýn |. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
Literatura editovat
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách I. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 275 s. ISBN 8072770160.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořejší ostrovní mlýn na Wikimedia Commons
