Hoří v Paříži?

film z roku 1966

Hoří v Paříži? (v originále Paris brûle-t-il ?) je francouzsko-americký válečný film z roku 1966, který režíroval René Clément podle stejnojmenného historického románu Dominique Lapierra a Larryho Collinse. Film zachycuje události při osvobození Paříže od německé okupace v srpnu 1944. Snímek měl světovou premiéru 26. října 1966.[1]

Hoří v Paříži?
Původní názevParis brûle-t-il ?
Země původuFrancieFrancie Francie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykyfrancouzština a angličtina
Délka175 min
Žánryfilmové drama
válečný film
ScénářGore Vidal
Francis Ford Coppola
Jean Aurenche
Pierre Bost
Claude Brulé
RežieRené Clément
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJean-Paul Belmondo
Charles Boyer
Leslie Caronová
Jean-Pierre Cassel
George Chakiris
… více na Wikidatech
ProdukcePaul Graetz
HudbaMaurice Jarre
KameraMarcel Grignon
KostýmyJean Zay
StřihRobert Lawrence
Výroba a distribuce
Premiéra1966
Produkční společnostParamount Pictures
DistribuceParamount Pictures
Netflix
Hoří v Paříži? na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Začátkem srpna 1944 jmenoval Hitler generála Dietricha von Choltitz vojenským velitelem Paříže a na schůzce ve Vlčím doupěti mu dal přísný rozkaz, aby město nepadlo do nepřátelských rukou „nebo jen jako hromada trosek“.

V Paříži mezitím velitelé odboje čekají na příjezd spojeneckých jednotek, které se ale rozhodly prozatím město obejít a postupovat přímo k německým hranicím. Francouzští odbojáři přemýšlejí, jak se chopit zbraní, aby se vzpourou proti oslabeným okupantům osvobodili od německé nadvlády. Neshoda v tomto bodě panuje mezi komunisty v čele s Henri Rol-Tanguyem a gaullisty v čele s Jacquesem Chabanem-Delmasem, kteří se navzájem podezřívavě sledují a chtějí pokud možno předejít druhou skupinu, aby získali zásluhy za osvobození Paříže a po válce z toho mohli vytěžit politický kapitál.

Choltitz po svém příjezdu do hotelu Le Meurice, který slouží jako vojenské velitelství Paříže, plánuje obranu města. Žádá k tomuto účelu posily z Dánska a těžké zbraně. Pověřil také inženýra kapitána Ebernacha, aby připravil všechny důležité budovy a kulturní památky k demolici. Na žádost švédského konzula Raoula Nordlinga Choltitz souhlasí s propuštěním politických vězňů, ale většina z nich je přesto transportována příslušníky SS do koncentračního tábora Buchenwald. Kromě toho je 35 mladých Francouzů, kteří si chtěli zbraně pořídit sami, vyzrazeno špiónem gestapu a zastřeleno v Boulogne.

Aby zabránili komunistům, kteří vylepují plakáty vyzývající k povstání, obsazují gaullisté pařížské policejní velitelství a nyní oni prohlašují, že osvobození již začalo. S překvapenými německými jednotkami okamžitě vypuknou první potyčky, které odbojářům způsobí ztráty, ale jejich odpor nezlomí. Protože obě strany chtějí získat čas, Nordling může dočasně zprostředkovat příměří. Na schůzi výboru národního odboje se však komunistům podaří přesvědčit těsnou většinu delegátů o nutnosti ukončení příměří.

Tváří v tvář tomuto vývoji se Rol-Tanguy rozhodne navázat přímý kontakt se spojeneckými jednotkami, protože pouze oni mohou zabránit porážce špatně vybavených bojovníků odporu a osvobodit Paříž. Jeho kolegovi Galloisovi se všemožnými oklikami a v neustálém smrtelném nebezpečí podaří překročit frontovou linii a proniknout do sídla generála Pattona. Tam přesvědčí spojenecké vedení, aby souhlasilo s okamžitým postupem na Paříž a pověřit touto misí obrněnou divizi generálmajora Leclerca.

Francouzské a americké jednotky nakonec dorazí do Paříže včas, aby podpořily slábnoucí odboj a osvobodily Paříž. Choltitz, který odmítl Vůdcův rozkaz a nevydal rozkaz ke zničení města, odevzdá město Spojencům. Adolf Hitler, který se do telefonu ptá: „Hoří Paříž?“, nedostává odpověď.

Obsazení

editovat
Jean-Paul Belmondo Pierrelot
Charles Boyer doktor Monod
Leslie Caronová Françoise Labé
Jean-Pierre Cassel poručík Henri Karcher
Bruno Cremer Henri Rol-Tanguy
Claude Dauphin plukovník Lebel
Alain Delon Jacques Chaban-Delmas
Kirk Douglas generál George S. Patton
Pierre Dux Cerat
Glenn Ford generál Omar Bradley
Billy Frick Adolf Hitler
Gert Fröbe generál Dietrich von Choltitz
Ernst Fritz Fürbringer generálporučík Hans von Boineburg-Lengsfeld
Konrad Georg polní maršál Walter Model
Joachim Hansen velitel věznice ve Fresnes
Paloma Matta Liliane Charvet
Günter Meisner velitel SS v Pantin
Hannes Messemer generálplukovník Alfred Jodl
Harry Meyen poručík von Arnim
Yves Montand seržant Marcel Bizien
Michel Piccoli Edgar Pisani
Sacha Pitoëff Frédéric Joliot-Curie
Anthony Perkins seržant Warren
Wolfgang Preiss kapitán von Ebernach
Claude Rich generálmajor Leclerc
Serge Rousseau Fabien
Simone Signoretová hostinská
Robert Stack generál Sibert
Tony Taffin Bernard Labé
Jean-Louis Trintignant kapitán Serge
Pierre Vaneck major Gallois
Marie Versini Claire Morandat
Orson Welles konzul Raoul Nordling
Bernard Fresson spojka
Pierre Collet policista
Claude Vernier německý zajatec

Ocenění

editovat

Film byl v roce 1967 nominován na Oscara v kategoriích nejlepší výprava a nejlepší kamera. Skladatel Maurice Jarre byl ve stejném roce nominován na Zlatý glóbus za nejlepší hudbu.

Související články

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brennt Paris? na německé Wikipedii.

  1. Paris brûle-t-il? (1966): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky)