Hnutí Pro život ČR

Hnutí Pro život ČR (HPŽ ČR) je zapsaný spolek působící v České republice. Formálně založeno bylo roku 1992 jako Hnutí Pro život, na současný název bylo přejmenováno v roce 1999, kdy se původně jihlavská organizace stala organizací s celorepublikovou působností. Je největší českou pro-life organizací. Předsedou spolku je Radim Ucháč.

Hnutí Pro život ČR
Logo spolku
Právní forma	spolek
Založeno	27. dubna 1992
Předseda	Radim Ucháč
Adresa	Jánská 26, Jihlava
IČO	46260358
Další informace
Web	hnutiprozivot.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aktivity spolku

Hnutí Pro život ČR dle vlastních slov usiluje o „obnovu společenského respektu k životu nenarozených dětí. Snaží se předcházet zbytečným potratům, pomáhat ženám, které se cítí být k potratům nuceny, a těm, které mají po potratu psychické potíže“.

Od roku 2001 každoročně organizuje v Praze pochod pro život. V roce 2017 se tohoto pochodu v Praze zúčastnilo přibližně pět tisíc lidí. V roce 2019 se podle organizátorů zúčastnilo přibližně 10 tisíc lidí.

Od roku 2006 provozuje poradnu Linka pomoci, která poskytuje krizovou intervenci^[zdroj⁠?] ženám i jejich rodinám v období očekávání narození dítěte.

V roce 2007 hnutí započalo s projektem Modlitby za nejmenší, do něhož se zapojilo více než tři tisíce lidí a kteří se v rámci něj denně modlí za „respektování práva na život každého dítěte od okamžiku jeho početí a za obrácení společnosti“.

V roce 2014 podalo Hnutí pro život žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv kvůli prodeji potratové pilulky. Tato žaloba však byla zamítnuta. V témže roce Hnutí také založilo projekt Nesoudíme. Pomáháme, který dle svých slov nabízí pomoc ženám, jež nečekaně otěhotněly a okolí nebo okolnosti je nutí k podstoupení potratu, aby „se mohly rozhodnout skutečně svobodně“.

Pětkrát ročně vydává v nákladu téměř 14 tisíc výtisků a volně dostupné internetové podobě Informační oběžník HPŽ ČR, periodikum věnované „současným bioetickým otázkám“ a zabývající se jak vývojem v oblasti potratů a rodičovství, tak samotnými aktivitami spolku. Spolek také nabízí propagační a informační materiály. Zároveň se intenzivně zabývá lobbingem v oblasti zákonů a dalších legislativních opatření dotýkajících se činnosti spolku a informováním o nich. Příkladem je novela zákona navrhující, aby rodinám byl vyplacen celý rodičovský příspěvek i v případě, že se v rodině před vyčerpáním dávky narodí další dítě. K 7. listopadu 2019 novela čekala na zařazení na pořad jednání parlamentu.

Od roku 2018 hnutí upozorňuje na sociální a ekonomické znevýhodnění ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi. V roce 2019 navrhlo přesměrovat na ekonomickou podporu těchto rodin peníze z evropských fondů a upozornilo na budoucí pozitivní dopady této podpory na demografický vývoj v ČR a na řešení udržitelnosti důchodového systému. V září roku 2019 premiér Andrej Babiš přislíbil podporu ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi.

Ve spolupráci s Českou gynekologickou a porodnickou společností Hnutí Pro život dosáhlo příslibu zdravotních pojišťoven, že budou gynekologům proplácet čas věnovaný na poradenství pacientkám, které se v důsledku neplánovaného početí dostanou do těžké životní situace. Hnutí Pro život vyvíjí aktivity, které by zpřístupnily českým ženám chirurgické řešení mimoděložního těhotenství, při kterém by embryo bylo přeneseno na správné místo do dělohy.

V roce 2019 vyvíjelo hnutí snahu, aby zdravotní pojišťovny proplácely umělé oplodnění v případě, že dvouleté léčení příčin neplodnosti páru nepovede k přirozenému početí. Statistické údaje zdravotních pojišťoven udávají, že neplodnost není v ČR prakticky vůbec léčena, přestože evropské směrnice toto doporučují a přestože plošné léčení příčin neplodnosti by vedlo k předcházení vážných onemocnění u mužů i žen, která v raných stádiích neplodnost ovlivňují nebo způsobují.

V roce 2020 viceprezidentka Hnutí Pro život Zdeňka Rybová vyjádřila podporu polskému zákazu potratů i v případě těžkého poškození plodu.

V březnu 2021, během pandemie covidu-19, Hnutí pro život spolu s pražským arcibiskupstvím uspořádalo mši za nenarozené děti, kterou celebroval Dominik Duka. I přesto, že v té době bylo z důvodu pandemických opatření povoleno zúčastňovat se náboženských setkání pouze v rámci okresu, pražské arcibiskupství lákalo do Prahy i lidi z jiných okresů s tím, že Hnutí pro život z nich papírově udělá organizátory a ti se tak budou moci zúčastnit.

Začátkem dubna 2022 Hnutí pro život kritizovalo pomoc ve formě nouzové antikoncepce pro ukrajinské ženy znásilněné ruskými vojáky během ruské invaze na Ukrajinu. Místo toho Hnutí jako pomoc těmto ženám navrhlo nákup houkadel, pepřových sprejů nebo elektrických paralyzérů.

V květnu téhož roku byla Hnutí pro život „za odborné poradenství a objevy v oblasti vojenství, posunutí ochrany nenarozeného dítěte až do okamžiku ejakulace, za předcházení epidemii neexistujícího syndromu a za propagaci alternativní chirurgie“ udělena anticena Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2021.

Ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09), která dříve spolek podpořila v jeho kampaních, se od něj v červnu 2022 veřejně distancovala na Twitteru a psala v té souvislosti s napojení spolku na Putinův režim. Předsedkyně Aliance pro rodinu následně Langšádlové zaslala předžalobní výzvu, v níž žádalo stažení příspěvku. O napojení hnutí pro život na ruské peníze hovořil v květnu 2022 také Neil Datta a zmínila to v televizním rozhovoru také pirátská poslankyně Olga Richterová.

Kontroverze a kritika

Sdružení představuje konzervativně katolický názorový proud. Činnost hnutí nachází kritiku jak ze strany přirozené názorové pro-choice protistrany (například Feministická skupina ve svém prohlášení ke kampani proti interrupcím z 8. března 2002 zmiňuje, že „Hnutí pro život ve svých materiálech sází na neinformovanost většiny obyvatelstva, a je naprosto zřejmé, že se snaží s lidmi manipulovat.“), tak v minulosti i z liberálnějších církevních řad (otevřený dopis Tomáše Halíka k podpoře prezidentské kandidatury Václava Klause ze strany předsedy hnutí Radima Ucháče) nebo z řad křesťansko-demokratických politiků (vyjádření někdejšího místopředsedy KDU-ČSL Davida Macka, který posléze stranu opustil, k angažmá v tématu práva na život od početí).

Spory s Alarmem

Když Deník Alarm v komentáři 29. března 2021 referoval o spolku jako o „protiženském“ a „fundamentalistickém“ hnutí, podalo na jeho redakci Hnutí Pro život ČR žalobu požadující odstranění článku a zveřejnění omluvy. Redakce Alarmu to odmítla jako útok na svobodu slova. Hnutí pro život nakonec žalobu stáhlo.

V červnu 2022 policie potvrdila, že vyšetřuje incident z konce dubna 2022, při kterém měl předseda hnutí Roman Ucháč během bohoslužby sloužené tehdejším pražským arcibiskupem Dominikem Dukou v katedrále svatého Víta napadnout fotografa Deníku Alarm Petra Vrabce, který fotografoval protest reagující na projev tiskové mluvčí spolku Zdeňky Rybové. Policie se případem zabývala pro podezření z poškození cizí věci. Hnutí Pro život ČR později zveřejnilo usnesení státního zastupitelství o zrušení vyšetřování jako nezákonného (některé pasáže v usnesení byly spolkem začerněné).

Podle Vojtěcha Petrů ze Studentských listů spolek hrozil žalobou také tomuto médiu kvůli komentáři z června 2021, v němž bylo označeno za „ultrakonzervativní organizaci, která brojí proti homosexuálům“.

LGBT práva

Hnutí v roce 2003 vydalo český překlad kontroverzní knihy Terapie homosexuality od křesťanského psychologa Gerarda J. M. van den Aardwega, která vzbudila značnou kritiku jak v českých odborných sexuologických kruzích, tak i v LGBT komunitě.

V roce 2011 spolu s Mladými křesťanskými demokraty uspořádalo Hnutí pro život za podpory Akce D.O.S.T. Pochod pro rodinu jako protestní akci proti Prague Pride 2011.

V roce 2012 Hnutí pro život podpořilo protestní akci proti Prague Pride 2012 nazvanou Obrana hrdosti normálních lidí, jejímž organizátorem byla Akce D.O.S.T.

V roce 2013 se Hnutí Pro život přihlásilo k rezoluci podporující ruský zákon proti gay propagandě, který v praxi zeširoka kriminalizuje jakékoliv veřejné demonstrace či pouze projevy na obranu LGBT práv a distribuci materiálů o LGBT kultuře, případně i zrovnoprávnění homosexuálních vztahů s heterosexuálními.

V minulosti se též hnutí v otevřeném dopisu z 2. listopadu 2015 vyslovilo proti možnosti přiosvojení dítěte partnera ve stejnopohlavních svazcích s odůvodněním, že takový návrh má ve skutečnosti za cíl „přesvědčit českou společnost, že homosexuální životní styl je plnohodnotnou variantou rodinného života“. Přičemž dodává, že „i děti lidí žijících v homosexuálních vztazích mají prarodiče či další příbuzné, kteří jim v případě tragédie mohou poskytnout vhodnější zázemí a životní orientaci než homosexuální milenec“.

Později podle vyjádření Radima Ucháče hnutí téma genderu a homosexuality opustilo a zaměřilo se opět výlučně na „záchranu dětských životů“.

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• SOKAČOVÁ, Linda. Hnutí pro život: Za svět konzervativnější a méně svobodný!. Britské listy [online]. 2006-01-05. Dostupné online. 
• BERNARDOVÁ, Sylva. Co je špatného na zásadách Hnutí pro život?. Britské listy [online]. 2006-01-10. Dostupné online. 

Autoritní data	NKC: ko2002149137 VIAF: 158760779 WorldCat Identities: viaf-158760779

Portály: Česko