Hlavové nervy

nervy vedoucí z mozku

Mozkové či hlavové nervy, jinak též kraniální nervy (latinsky: Nervi craniales) jsou nervy periferní nervové soustavy, které, na rozdíl od spinálních nervů vystupujících z míchy, vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku). Z mozkového kmene vystupuje třetí až dvanáctý hlavový nerv, první[zdroj⁠?!] a druhý hlavový nerv jsou vývojově výchlipkami mozku. U člověka existuje 13 párů hlavových nervů, tradičně jich je ale rozlišováno pouze 12, označovaných číslicemi od I. do XII. Zbývající pár, objevený později, nervus terminalis, je ve skutečnosti první. Aby nebylo nutné měnit tradiční číslování, označuje se číslem 0. Většina anamniot má 17 párů hlavových nervů (oproti blanatým mají navíc nervy postranní čáry).

Inferiorní pohled na mozek a mozkový kmen znázorňující hlavové nervy.
     I. – čichový nerv
     II. – zrakový nerv
     III. – okohybný nerv
     IV. – kladkový nerv
     V. – trojklaný nerv
     VI. – odtahovací nerv
     VII. – lícní nerv
     VIII. – sluchově rovnovážný nerv
     IX. – jazykohltanový nerv
     X. – bloudivý nerv
     XI. – přídatný nerv
     XII. – podjazykový nerv

Společně s míšními (spinálními) nervy tvoří mozkomíšní (cerebrospinální) nervy.

Hlavové nervy

editovat
# název latinsky typ původ funkce
I. čichový nerv Nervus olfactorius senzorický koncový mozek Přenáší čichové informace do mozku; vlákna začínají v čichové sliznici nosu.
II. zrakový nerv Nervus opticus senzorický mezimozek Přenáší vizuální informace do mozku; vlákna začínají v oční sítnici.
III. okohybný nerv Nervus oculomotorius motorický střední mozek Inervuje 4 (ze 6) okohybných svalů a zdvihač očního víčka.
IV. kladkový nerv Nervus trochlearis motorický střední mozek Inervuje horní šikmý oční sval.
V. trojklaný nerv Nervus trigeminus smíšený Varolův most Nejsilnější z hlavových nervů inervující obličejovou část hlavy. Dělí se na tři větve:
  • V1 – 1. větev (Nervus ophtalmicus) oftalmická
    • Oblast očnice a čela, jde přes fissura orbitalis superior a sinus cavernosus.
  • V2 – 2. větev (Nervus maxillaris) maxilární
    • Pro oblast horní čelisti a nosu, z fossa pterygopalatina a foramen rotundum jde krátký kmen přes dolní část boční stěny sinus cavernosus.
  • V3 – 3. větev (Nervus mandibullaris) mandibulární
    • Z dolní čelisti jde z fossa infratemporalis pod bázi lební přes foramen ovale.
VI. odtahovací nerv Nervus abducens motorický Varolův most Inervuje zevní přímý oční sval.
VII. lícní nerv Nervus facialis smíšený Varolův most Inervuje mimické svaly. Jádro leží ve Varolově mostu; nerv vstupuje ve vnitřním zvukovodu do canalis facialis v pyramidě, prochází okolo středoušní dutiny, vystupuje přes foramen stylomastoideus a uvnitř příušní žlázy se rozvětvuje na horní a dolní větev.
VIII. sluchově rovnovážný nerv Nervus vestibulocochlearis senzorický prodloužená mícha a Varolův most Přenáší informace o zvuku, rotaci a gravitaci (důležité pro rovnováhu a pohyb); vlákna vychází ze sluchového a polohového ústrojí.
IX. jazykohltanový nerv Nervus glossopharyngeus smíšený prodloužená mícha Inervuje sliznici hltanu, zadní třetinu jazyka a slinné žlázy; umožňuje polykání, přenáší chuť ze zadní třetiny jazyka.
X. bloudivý nerv Nervus vagus smíšený prodloužená mícha Inervuje krční, hrudní a břišní dutiny a svaly hrtanu kromě m. cricothyroideus
XI. přídatný nerv Nervus accessorius motorický prodloužená mícha Inervuje hltan, hrtan, měkké patro, lichoběžníkový sval, kývač hlavy.
XII. podjazykový nerv Nervus hypoglossus motorický prodloužená mícha Inervuje svaly jazyka kromě m. palatoglossus.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hlavový nerv na slovenské Wikipedii.

Literatura

editovat
  • NAŇKA, Ondřej; ELIŠKOVÁ, Miloslava. Přehled anatomie. 2. vyd. Praha: Galén, 2009. 416 s. ISBN 9788072626120. 
  • SINĚLNIKOV, R. D. a kolektiv. Atlas anatomie člověka. Svazek III. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 400 s. 

Externí odkazy

editovat