Hilary Putnam

americký logik a filosof

Hilary Whitehall Putnam (31. července 1926, Chicago, Illinois13. března 2016 Boston, Massachusetts)[1] byl vlivný americký matematik, logik a filosof, představitel filosofie jazyka a filosofie mysli.

Hilary Putnam
Hilary Putnam.jpg
Narození31. července 1926
Chicago
Úmrtí13. března 2016 (ve věku 89 let)
Arlington
Příčina úmrtímesothelioma malignant recurrent
BydlištěMassachusetts (od 1961)
NárodnostŽidé
Alma materKalifornská univerzita v Los Angeles (do 1951)
Central High School (Philadelphia)
Pensylvánská univerzita
Harvardova univerzita
Povolánímatematik, filosof, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu a informatik
ZaměstnavateléPrincetonská univerzita
Massachusettský technologický institut
Harvardova univerzita
Severozápadní univerzita
OceněníRolf Schock Prize in Logic and Philosophy (2011)
Nicholas Rescher Prize for Systematic Philosophy (2014)
společník Americké akademie umění a věd
Politická stranaProgressive Labor Party (1968–1972)
Nábož. vyznáníjudaismus
RodičeSamuel Putnam
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině levicového překladatele a spisovatele. Do roku 1934 žila rodina ve Francii, po návratu do USA se usadila v Pittsburghu (Pensylvánie). Studoval filosofii a matematiku na University of Pennsylvania ve Filadelfii, potom na Harvardu a na University of California, kde mezi jeho učiteli byl i Rudolf Carnap a Hans Reichenbach. Po promoci roku 1951 přednášel na Northwestern University, v Princetonu a na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde se seznámil se svou budoucí ženou, která uprchla z Německa před nacismem. Ač byli oba vychováni jako agnostici, rozhodli se své děti vychovávat, jako kdyby byli židovská rodina, naučili se hebrejsky a přistoupili k judaismu. Roku 1955 přešli oba na Harvard, kde Putnam přednášel až do svého emeritování v roce 2000. V šedesátých letech se angažoval v hnutí proti válce ve Vietnamu a za občanská práva a po nějakou dobu byl členem radikálně levicové Pokrokové strany práce (PLP), později se však s ní rozešel.

MyšleníEditovat

Se svými učiteli, zejména s Carnapem, se sice pod vlivem W. O. Quina rozešel a často je kritizoval, nicméně pokračoval v jejich snaze o vědecké založení filosofie v logice, ve filosofii jazyka, v teorii počítačů a ve filosofii mysli. V šedesátých letech vytvořil teorii, založenou na analogiích mezi lidským myšlením a počítači, kterou nazval "funkcionalismus". Postavil se tak proti tehdy vládnoucí "teorii identity", která soudila, že stavy mysli jsou totožné s neuronovými stavy. Proti tomu Putnam namítal, že stejné myšlenkové stavy mohou vzniknout různými způsoby, že se dají uskutečnit různými způsoby („multiple realizability“).

V osmdesátých letech ale tuto pozici opustil a kritizoval všechny pokusy odvozovat mentální stavy ze stavu mozkových neuronů. Mnoho problémů – například problém duše a těla – vzniká z falešných kategorií a z nepřesného užívání jazyka. Poznání není jen výkonem individuální mysli, nýbrž je podstatně ovlivněno „vnější“ poznávanou skutečností ("externalismus") a protože se vyjadřuje v jazyce, má nezbytně i společenskou, mezilidskou stránku. Význam nelze definovat jen pomocí logických pojmů extenze a intenze, nýbrž vzniká ve společenské komunikaci nad společně vnímanými předměty nebo tématy.

Zabýval se také filosofií matematiky, je autorem algoritmu v oblasti booleovské logiky a přispěl k důkazu nemožnosti algoritmu, který by rozhodl o řešitelnosti dané rovnice v oboru celých čísel (desátý problém Hilbertova programu z roku 1900).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie (viz odkazy vlevo).

LiteraturaEditovat

  • H. Putnam – R. Rorty, Co po metafyzice? Bratislava: Archa 1997

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat