Otevřít hlavní menu
Hewitt-Sperry Automatic Airplane (1918)

Hewitt-Sperry Automatic Airplane byl projekt bezpilotního dálkově ovládaného letounu (tehdy nazývaného vzdušné torpédo), vyvíjený během 1. světové války v USA.

Na vývoji letounu se podíleli Elmer Ambrose Sperry (vynálezce a specialista na gyroskopy a automatické řízení) a Peter Cooper Hewitt (vynálezce a odborník na radiové systémy). Letoun byl vyvíjen od roku 1916 a v následujících letech byla provedena řada úspěšných pokusů. V roce 1918 byla provedena úspěšná demonstrace, při níž jeden z prototypů nesl na vzdálenost 640 km 455 kg písku, simulujícího tisíciliberní nálož.

Letoun byl vybaven automatikou, která umožňovala automatický let určeným směrem a v určené výšce a automatický přechod do střemhlavého letu po uletění určené vzdálenosti. Navíc bylo možné dálkovým ovládáním určit směr letu (to bylo nutné učinit alespoň jednou hned po startu).

Mnoha prvky se navigačním přístrojům tohoto letounu podobal řídící systém pozdější německé V-1.