Heroltice (Štíty)

část města Štíty v okrese Šumperk
(přesměrováno z Heroltice u Štítů)

Heroltice (německy Herautz) jsou vesnice v okrese Šumperk, součást města Štíty. Nachází se zhruba 3,5 km ssz. od Štítů. Sídlo je uličního typu, roztažené podél Heroltického potoka, drobného toku, který stéká z východního okraje Orlických hor do Kladské kotliny a pod Herolticemi zprava ústí do řeky Březná. Vesnička Heroltice se rozkládá v severním cípu Olomouckého kraje nedaleko česko-polských hranic. Malebné údolí, které je přirozenou hranicí mezi Jeseníky a Orlickými horami se nachází v nadmořské výšce 450–750 m n. m. Vesnička správně spadá pod město Štíty.[3]

Heroltice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŠtíty
OkresŠumperk
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel89 (2021)[1]
Katastrální územíHeroltice u Štítů (6,2 km²)
PSČ789 91
Počet domů66 (2011)[2]
Heroltice
Heroltice
Další údaje
Webwww.heroltice.eu
Kód části obce38431
Kód k. ú.638439
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Historický znak Heroltic

Obec má jméno zřejmě podle zakladatele Heralta či Heralda, čemuž napovídá německý název Herautz a dřívější české jméno Heraltice. Heroltice se připomínají již roku 1278 u tehdejšího Šilperka a byly někdy označovány jako Velké nebo též Dolní Heroltice, na rozdíl od Malých či Horních Heroltic, tj. pozdější Červené Vody.

V roce 1623 se Heroltice dostaly se šilperským panstvím pod patrimoniální správu v Rudě. Patřily k největším vsím tohoto panství, protože podle lánového rejstříku z roku 1677 měly 49 usedlých a v roce 1834 dokonce již 156 domů a 1026 obyvatel. Škola zde existovala již v roce 1828 a roku 1854 tu byla zřízena kuracie při zdejším kostele, původně kapli sv. Jana Křtitele z roku 1718. Po roce 1848 připadly Heroltice k soudnímu okresu Šilperk a politickému okresu Zábřeh. Na rozdíl od sousedních obcí Červená a Bílá Voda, které zaznamenaly velký rozmach v souvislosti s rozvojem textilního průmyslu, zůstaly téměř beze zbytku.

Po roce 1945 vesnice soustavně upadala, což platilo o zástavbě i zemědělství. Pozemky heroltického katastru převzal nakonec k obhospodařování Státní statek ve Štítech. V roce 1976 byla obec Heroltice připojena ke Štítům.[3]

Kulturní památky editovat

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[4]

Mimo chráněné památky je zde např.:

Turistika editovat

 
Sídlo Heroltická s.r.o.

Rekreační a sportovní areál Heroltická s. r. o. na rozhraní Orlických hor a Králického Sněžníku umožňuje ubytování v pokojích i v chatkách a maringotkách v klidné části zahrady. Dále je možnost postavení karavanů na zahradě areálu. Karavany lze napojit na elektrickou energii. V každém období mohou lidé čerpat z mnoha doprovodných služeb, využít stravování a vyrazit do malebného okolí, s příležitostmi k zimním i letním sportům.[5]

Kulturní akce editovat

  • Výstava jiřin - již tradičně začátkem září pestrobarevnými jiřinami. Jiřiny vystavuje pěstitel Zdeněk Beran z Horních Heřmanic. Výstava bývá doplněna o řezbářské práce či zajímavé fotografie.
  • Hasičský ples - každoročně se v Herolticích pořádá hasičský ples pod záštitou tamního spolku dobrovolných hasičů.
  • RC modely - tato akce s dlouholetou tradicí se zaryla do povědomí všech stavitelů a konstruktérů RC modelů, kteří se sem sjíždějí z celého okolí.

Osobnosti editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum: [s.n.], 1993. ISBN 80-85083-02-7. 
  4. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  5. Herolticka. www.herolticka.cz [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat