Wikipedie

Hermann Becker-Freyseng

německý lékař

Hermann Becker-Freyseng (18. července 1910, Ludwigshafen – 27. srpna 1961, Heidelberg) byl německý lékař a poradce pro leteckou medicínu u Luftwaffe v době nacismu, specializující se v oboru letecká medicína.[1] Byl jedním z odsouzených v tzv. Lékařském procesu.[2]

Hermann Becker-Freyseng
Narození18. června 1910
Ludwigshafen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí27. srpna 1961 (ve věku 51 let)
Heidelberg
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Příčina úmrtíroztroušená skleróza
Alma materBerlínská univerzita
Povolánívojenský lékař, vysokoškolský učitel a dozorce v koncentračním táboře
Politická stranaNSDAP
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Raný život editovat

Becker-Freyseng vystudoval lékařství na Berlínské univerzitě v roce 1935, ale jeho první významná vědecká činnost přišla až o tři roky později, kdy spolupracoval s Hansem-Georgem Clammanem na pokusech s účinky čistého kyslíku.[3]

Spolupráce s nacisty editovat

Becker-Freyseng byl zpočátku rekrutován Hubertusem Strugholdem, aby se podílel na nacistickém programu pokusů na lidech, na který dohlížel. Becker-Freysengovou zvláštní oblastí experimentů byl výzkum v nízkotlakých komorách, na němž pracoval spolu s Ulrichem Luftem, Otto Gauerem a Erichem Opitzem.[4] v roce 1936 bylo založeno Oddělení pro leteckou medicínu, k němuž byl Becker-Freyseng zpočátku jen přidělen, než byl povýšen na koordinátora.[5] Na rozdíl od některých svých kolegů byl členem NSDAP.[6]

Různé experimenty, které během své práce prováděl buď sám, nebo byly prováděny pod jeho dohledem, měly za následek řadu úmrtí. Výškové experimenty, které Becker-Freyseng, Siegfried Ruff a Hans-Wolfgang Romberg prováděli na vězních koncentračního tábora Dachau, si vyžádaly řadu obětí na životech.[7] Jedním z nejznámějších byl ten, který podrobně popsal v práci publikované jím a Konradem Schäferem s názvem „Žízeň a hašení žízně v mimořádných situacích na moři“. Pro tyto pokusy si akademici osobně vyžádali od Heinricha Himmlera 40 zdravých vězňů tábora, které pak nutili pít slanou vodu nebo jim ji v některých případech vstřikovali do žil. Polovina subjektů pak dostala drogu zvanou berkatit, zatímco všichni byli podrobeni invazivní biopsii jater bez anestezie. Všechny subjekty zemřely, včetně těch, kterým byl podán berkatit, který se ukázal jako toxický.[8]

Po válce editovat

V lékařském procesu (jednom z následných norimberských procesů) byl shledán vinným z obvinění č. 2 a 3 (válečné zločiny a zločiny proti lidskosti). Byl odsouzen k dvaceti letům odnětí svobody.[9] V roce 1946 se však Becker-Freysengovo jméno objevilo na seznamu dvaceti osob, který sestavil Harry George Armstrong a které měly být přivezeny do Spojených států, aby pomáhaly při rozvoji americké kosmické medicíny.[10] Spolu s Kurtem Blomem, Siegfriedem Ruffem a Konradem Schäferem byl odvezen do USA a pověřen prací na projektech souvisejících s vesmírnými závody.[11] Byl pověřen shromážděním a publikováním výzkumu, který on a jeho kolegové provedli, a výsledkem byla kniha German Aviation Medicine: Druhá světová válka, která vyšla těsně po nástupu Beckera-Freysenga do vězení.[12]

V roce 1960 byla Becker-Freysengovi diagnostikována roztroušená skleróza, na kterou v následujícím roce zemřel.[13]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ SNYDER, Louis L. Encyclopedia of the Third Reich. New York: Marlowe 410 pages s. Dostupné online. ISBN 1-56924-917-2, ISBN 978-1-56924-917-8. OCLC 39733751 
  2. ↑ Becker-Freyseng, Hermann : B. Valka.cz [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ MACKOWSKI, Maura Phillips. Testing the limits : aviation medicine and the origins of manned space flight. 1st ed. vyd. College Station: Texas A & M University Press xii, 289 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-58544-439-7, ISBN 1-58544-439-1. OCLC 57564786 
  4. ↑ Mackowski, Testing the Limits, s. 54
  5. ↑ ECKART, Wolfgang Uwe. Man, Medicine, and the State: The Human Body as an Object of Government Sponsored Medical Research in the 20th Century. [s.l.]: Franz Steiner Verlag 304 s. Dostupné online. ISBN 978-3-515-08794-0. (anglicky) Google-Books-ID: VIEDR5XLrWsC. 
  6. ↑ Mackowski, Testing the Limits, s. 64
  7. ↑ FREYHOFER, Horst H. The Nuremberg Medical Trial : the Holocaust and the origin of the Nuremberg medical code. New York: P. Lang 1 online resource (viii, 209 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-8204-6797-9, ISBN 0-8204-6797-9. OCLC 614899594 
  8. ↑ COCKBURN, Alexander. Whiteout : the CIA, drugs, and the press. Paperback edition. vyd. London: [s.n.] viii, 408 pages s. Dostupné online. ISBN 1-85984-258-5, ISBN 978-1-85984-258-4. OCLC 42871278 
  9. ↑ Norimberské soudy s válečnými zločinci : Crimes against humanity. Armedconflicts.com [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MORENO, Jonathan D. Undue risk : secret state experiments on humans. New York: Routledge xx, 371 pages s. Dostupné online. ISBN 0-415-92835-4, ISBN 978-0-415-92835-9. OCLC 44681760 
  11. ↑ Miltary Medical Ethics, Volume 2. [s.l.]: DIANE Publishing 572 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4289-1066-9. (anglicky) Google-Books-ID: AQqt7TJDHLAC. 
  12. ↑ Cockburn, Whiteout..., s. 149
  13. ↑ KLEE, Ernst. Das Personenlexikon zum Dritten Reich wer war was vor und nach 1945. Genehmigte Lizenzausgabe. vyd. Hamburg: [s.n.] 732 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-3-86820-311-0, ISBN 3-86820-311-7. OCLC 927843522 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hermann_Becker-Freyseng&oldid=23287191“