Hemoragická horečka Marburg

Hemoragická (krvácivá) horečka Marburg, též Marburská nemoc, virové onemocnění Marburg, Marburg hemoragická horečka, je zoonózou, způsobenou filovirem (Filoviridae) Marburg, blízce příbuzným viru Ebola. Nemoc byla pojmenována po městě prvního výskytu v Evropě – Marburgu.

Hemoragická horečka Marburg
virus pod elektronovým mikroskopem
virus pod elektronovým mikroskopem
Klasifikace
MKN-10[3]
Minimální inkubační doba2 d
Maximální inkubační doba16 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl prokázán mezilidský přenos.[1]

PůvodceEditovat

Nemoc vyvolává virus Marburg z rodu Filovirus a čeledi Filoviridae.

Rezervoár (zdroj)Editovat

Rezervoárem tohoto viru jsou jak primáti (první případ v Marburgu byl způsoben importem kočkodana obecného), tak letouni (netopýři a kaloni[1]).[2][3]

VýskytEditovat

Nemoc se vyskytuje v Subsaharské Africe.[3][1]

PřenosEditovat

Přenáší se krví[3], slinami, močí nebo stolicí nemocného[4], přímým[3] kontaktem s infikovaným organizmem (netopýr/kaloň, opice, člověk), kontakt se zpracovávanou zvěřinou, u laboratorních primátů i přenos vzduchem.

Klinický obraz (příznaky nemoci)Editovat

Nemoc začíná bolestmi svalů a kloubů, bolestmi hlavy,[5] zad a končetin,[4], náhlým vzestupem[4] teploty (horečky) a zimnicí,[3] těžkým zánětem hltanu,[4] zvracením, průjmy ústícími v dehydrataci a selhání ledvin.

  • obvykle výskyt žloutenky[1]
  • krvácení a nekrózy prakticky všech orgánů (multiorgánové postižení)[5]
  • časté kožní krvácivé projevy[1], tj. výsev skvrn a pupínků (makulopapulózní exantém) 5.–8. den[5]. Začíná na obličeji[5], dochází k rozvoji vyrážky na trupu a končetinách[4]
  • postižení CNS z důvodu poškození mozkové tkáně[4] se projevuje nejprve zmateností, posléze přechází do bezvědomí a končí kómatem[3]

U těžkého průběhu nastává smrt do 15–20 dnů. Příčinou smrti je velká krevní ztráta a oběhový šok.[4][5]

Inkubační dobaEditovat

3–9 dní.[4]

LéčbaEditovat

Léčba je pouze symptomatická (neřeší příčinu nemoci, pouze potlačuje potíže),[4] očkovací látka není zatím k dispozici.[4]

Míra úmrtnostiEditovat

Úmrtnost je vysoká - 23% až 90%[6]), případně 27-88%.[1]

Následky nemociEditovat

  • Retinitida (zánět sítnice očí)[6]
  • Orchitida (zánět varlat)[6]
  • Hepatitida (zánět jater)[6]
  • Uveitida (zánět uvnitř pigmentované vrstvy oka)[6]
  • Příčná myelitida (zánět části míchy)[6]
  • Encefalitida (zánět mozku)[6]

Případy výskytuEditovat

  • 1967 Marburg a Bělehrad
  • 10.7.2008 cestovatelka[7] po návratu z Ugandy byla v kontaktu s kaloni malými v jeskyních[3]. K přenosu člověk-člověk v tomto případě nedošlo[8]
  • 2012 Uganda - z patnácti nakažených čtyři zemřeli, tj. úmrtnost 27%)[9]
  • 2014 Uganda - 1 zdravotník zemřel[9][p 1]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Počet hlášených případů hemoragických horeček Ebola a Marburgk k 23. 10. 2014 viz časopis Praktický lékař - Číslo 1/2015, článek Virové hemoragické horečky, Autoři: M. Trojánek 1,2;  H. Roháčová 1,2;  V. Marešová 1,2;  Stejskal F. 1–4 [1], anotace na: [2]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f TROJÁNEK M., ROHÁČOVÁ H., MAREŠOVÁ V., STEJSKAL F. Virové hemoragické horečky [online]. Prakt. Lék. 2015; 95 (1), 2015 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  2. Virové krvácivé horečky [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g Případ hemoragické horečky typu Marburg v Nizozemí - import z Ugandy, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j Marburgská horečka - Cestovní nemoci. www.cestovni-nemoci.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Hemoragické horečky – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g Rehabilitace.info [online]. 2020-01-10 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  7. PROCHÁZKA, Tomáš. Africká krvácivá horečka zabila poprvé v Evropě. Deník.cz. 2008-07-11. Dostupné online [cit. 2021-05-06]. 
  8. Dodatek ke zprávě o úmrtí na hemoragickou horečku Marburg u nizozemské turistky, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  9. a b Rehabilitace.info [online]. 2020-01-10 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat

 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.